Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Lídr palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských revolučních gard se Haníja a jeden z jeho osobních strážců v Teheránu stali terčem atentátu.
Hamás uvedl, že zemřel při leteckém útoku na jeho rezidenci v íránské metropoli, a obvinil z útoku Izrael.
Haníja se v úterý zúčastnil slavnosti, při které složil přísahu nový íránský prezident Masúd Pezeškján.
Agentura AP píše, že k odpovědnosti za atentát se zatím nikdo nepřihlásil, ale že podezření okamžitě padlo na Izrael, jehož představitelé slibovali Haníju a další šéfy Hamásu zabít v odvetě za teroristické útoky z loňského 7. října. Při nich ozbrojenci Hamásu v izraelském pohraničí zabili 1200 lidí a dalších 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí.
Izrael považuje Írán za největší hrozbu, především kvůli jeho jadernému programu. Íránský režim Izrael neuznává a viní ho z vražd íránských vědců a představitelů. Izrael podobná obvinění obvykle nepopírá ani nepotvrzuje.
Útok na Haníju následuje po úterním izraelském zásahu v Libanonu, který rozběhl odvetnou akci za sobotní útok na Golanských výšinách. Cílem na jižním předměstí Bejrútu byl vojenský poradce vůdce Hizballáhu Fuád Šukr, uvedly tři vysoce postavené bezpečnostní zdroje Reuters.
Izraelský ministr pro kulturní dědictví Amichaj Elijahu řekl, že zabití vůdce Hamásu „dělá svět o trochu lepším“. „Žádné slitování pro tyto nepřátele,“ napsal Elijahu v příspěvku na síti X. „Železná ruka, která je zasáhne, je ta, která přinese mír a trochu útěchy a posílí naši schopnost žít v míru s těmi, kteří si mír přejí,“ dodal.
Vysoký mluvčí Hamásu Sámí abú Zuhrí označil útok na Haníju za „závažnou eskalaci, která nedosáhne svých cílů“, informovala agentura Reuters. Podle místních médií Zuhrí rovněž uvedl, že Hamás povede „otevřenou válku za osvobození Jeruzaléma“ a skupina je za to „připravena zaplatit různé ceny“.
Zabití Haníji odsoudil také šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás. Podle agentury Reuters také palestinské skupiny vyzvaly ke generální stávce a masovým demonstracím.
Televize Al-Aksá provozovaná Hamásem citovala vysokého představitele Hamásu Músu abú Marzúka, podle kterého jde o „zbabělý čin, který nezůstane nepotrestán“.
Bezpečí mimo Izrael už neplatí
Haníja a další nejvyšší vůdci teroristického hnutí obvykle pobývají v bezpečných zemích, například v Kataru. Podobný útok je tedy spíše výjimkou.
Izrael však útočí na rodinné příslušníky. Například v červnu zemřelo při útoku izraelské armády na dům v uprchlickém táboře Šatí u města Gaza nejméně 13 lidí včetně sestry Ismáíla Haníji. Informoval o tom deník Haarec.
Izraelská armáda tehdy podle deníku uvedla, že cílila na teroristy, z nichž někteří byli zapojeni do loňského říjnového útoku. Haarec doplnil, že při útoku v Šatí zahynulo nejméně devět lidí z Haníjovy rodiny a že sestra Zahar neměla žádnou oficiální funkci v hnutí Hamás.
V dubnu zemřeli při izraelský vzdušnému úderu v Pásmu Gazy tři Haníjovi synové. Smrt svých tří potomků krátce nato arabské stanici Al-Džazíra potvrdil sám Haníja.
Likvidace jako strategie
Podle Ramiho Khouriho, vedoucího pracovníka Arabského centra ve Washingtonu a významného vědeckého pracovníka Americké univerzity v Bejrútu, je jedním z cílů Izraelců v Gaze „zničit Hamás jako hnutí“. Jenže to se ukazuje jako „velmi obtížné“, a tak místo toho Izrael upravil taktiku a říká: „Dobrá, musíme zabít všechny vůdce.“ Uvedl to pro televizní stanici Al-Džazíra. Haníjova smrt podle něj může být součástí této strategie.
Profesora katarské univerzity Hassana Barariho prý útok nepřekvapil. „Je to deklarovaná politika Izraele. Netanjahu říká, že se zaměří na vůdce Hamásu v Gaze nebo mimo ni.“ Podle něj však Izrael zašel příliš daleko, když se zaměřil na Haníju v Teheránu. „Je to vzkaz samotnému Teheránu a vzkaz všem, že Izrael je odhodlán pokračovat ve válce.“
Právě reakce Íránu nyní vzbuzuje patrně největší otazníky. Haníja byl oficiálním hostem na inauguraci nového prezidenta a k útoku došlo přímo v metropoli – a podle analytiků bude muset Írán nějakým způsobem reagovat.
Když v dubnu Izrael zaútočil na íránský konzulát v syrském Damašku, následovala íránská odveta v podobě více než dvou stovek dronů a raket mířících na židovský stát. Díky společné reakci Izraele, USA, Velké Británie, ale i Jordánska, nezpůsobil útok prakticky žádné škody – nicméně šlo o první akci proti Izraeli, kterou Írán provedl ze svého vlastního území. Až do jara letošního roku se Írán při střetech s Izraelem spoléhal na své spojence, například Hamás, Hizballáh nebo jemenské Hútíe.
Rozsáhlejší válka na Blízkém východě není nevyhnutelná, uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin, který je na návštěvě Filipín. Spojené státy by se podle Austina v případě napadení Izraele postavily na jeho obranu.
Pokud se podezření, že za útokem stojí Izrael, potvrdí, rozšíří Haníja řady nejvyšších vůdců Hamásu zlikvidované židovským státem. „V roce 2004 zabili šajcha Ahmada Jasína, duchovního vůdce a zakladatele Hamásu, měsíc poté v Gaze zavraždili Jasínova nástupce Abda al-Azíze al-Rantisiho. Tím však Hamás nikdy neskončil,“ dodal Barari.