Šéf britských špionů dal Prahu za vzor. A řekl, kdy skončí válka

Richard Moore je jediný britský špion, který je oficiálně jmenován a veřejnost ho – v rámci možností – zná. Před lidmi ale vystupuje jen ojediněle: od roku 2020, kdy stanul v čele MI6, měl v podstatě jen dva veřejné projevy.

Pro ten druhý si vybral Prahu a pronesl ho ve středu na půdě britské ambasády před hosty z řad českých i světových novinářů či státní správy.

„Jsem rád, že jsem v Praze a že mohu navštívit tak blízkého přítele a spojence Spojeného království,“ pronesl na úvod svého letos jediného projevu Moore, který dříve působil třeba jako britský velvyslanec v Turecku. „Zejména jsem vděčný, že se ke mně dnes připojili mí přátelé a kolegové z českých zpravodajských služeb, s nimiž máme vynikající partnerství.“

Ve svém monologu Moore pokryl hned několik témat, ve velkém z něj však – minimálně pro české posluchače – vystupovaly zejména paralely mezi ruskou agresí vůči Ukrajině a invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do tehdejšího Československa. Zmínil i těmto událostem předcházející Pražské jaro či osobnost Václava Havla.

Krátce došlo i na nedávno zesnulého spisovatele Milana Kunderu, který je podle šéfa britských špionů pilířem evropské literatury a který jako nikdo jiný ve svých knihách popsal „další generaci útlaku“, kterým si český národ po již zmíněném roce 1968 musel projít.

Kromě připomínek minulosti ale vyzdvihl i pomoc, kterou Česko, jako jedna z prvních zemí Evropy, poskytlo a stále poskytuje napadené Ukrajině.

„Povzbuzuje mě skutečnost, že žádná síla ani represe za čtyři desetiletí tyranie nedokázaly překonat odvahu a důstojnost českého národa, stejně jako Putin nyní zjišťuje, že nic, co může udělat na Ukrajině, nezlomí vůli tohoto národa k odporu a vítězství,“ pronesl Moore.

Právě Rusko, které před více než 510 dny napadlo svého západního souseda, bylo spolu s Ukrajinou po Moorea ústředním tématem.

Šéf MI6 se ve svém proslovu dokonce obrátil přímo na Rusy, kteří nesouhlasí se směrem, kterým se Vladimir Putin vydal, a vyzval je, aby se připojili k britské tajné službě, jejíž dveře jsou prý pro nové agenty otevřené.

Podle Moorea pak Ukrajina za poslední měsíc osvobodila více území, než kolik Rusko za poslední rok získalo. A zdůraznil také, že červnový pokus o vzpouru lídra Vagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina „odhalil neúprosný rozklad nestabilní autokracie, které Putin předsedá“.

Jako již mnoho odborníků před ním, i Moore je toho názoru, že válka na Ukrajině doopravdy skončí až v momentě, kdy Ukrajinci budou žít ve svobodě a ostatní budou respektovat suverenitu jejich země.

Na cestě k tomu je ale nezbytná pokračující podpora ze strany jejich spojenců ve světě.

V souvislosti s Ruskem pak Moore „udělil i několik černých puntíků“. Jeden z nich putoval Íránu za to, že vyzbrojuje ruské vojáky, a druhý různým hráčům v Africe, kteří s Vladimirem Putinem i nadále obchodně spolupracují výměnou za moc, u které je následně drží právě vagnerovci.

„Pokud ruští žoldnéři mohou zradit Putina, koho dalšího mohou zradit? A když mohou postupovat na Moskvu, jaká další hlavní města mohou ohrozit?“ tázal se Moore.

Vzhledem k jejímu rostoucímu globálnímu významu však MI6 věnuje nejvíce svých prostředků Číně. Za největší prioritu britské tajné služby ji Moore ostatně označil již při svém prvním veřejném vystoupení, a to zejména kvůli jejím zlepšujícím se technickým schopnostem i faktu, že v ní panuje autoritářský režim, který nesdílí „naše hodnoty“.

„Jak v dubnu řekl ministr zahraničí, Británie bude důrazně bránit svou národní bezpečnost a své hodnoty, ale zároveň je naprosto nezbytné, abychom s Čínou spolupracovali, a to z toho prostého důvodu, že v opačném případě nelze řešit žádný důležitý mezinárodní problém,“ přiblížil situaci na pražském setkání.

S Čínou pak šéf britských špiónů spojil i poslední z témat projevu – umělou inteligenci.

Zatímco se totiž nejrůznější země a jejich orgány snaží s AI udržet krok, Čína je o pár kroků napřed díky množství dat, která vlastní a u kterých se příliš nezamýšlí, jestli jejich ziskem nenarušuje soukromí člověka.

Mezi taková data pak podle Moorea často patří i ta týkající se vakcinace obyvatelstva zemí, kterým Peking během covidové pandemie dodal vakcíny.

Na budoucnost s umělou inteligencí po boku se ale Moore podle všeho těší. Kouká na ni totiž jako na výkonný doplněk, který pomůže právě i pracovníkům v jeho tajné službě. Ti ji navíc používají již nyní – stala se pro ně nástrojem, díky kterému jsou například schopni rozšířit svůj vlastní úsudek o tom, jak by se lidé mohli chovat v různých situacích.

„Je možné, že v budoucnu začne umělá inteligence předbíhat některé aspekty lidského poznávání a digitální nástroje budou schopny porozumět lidskému chování lépe než lidé, respektive budou schopny ho předvídat,“ vykreslil potenciální budoucnost šéf britských špionů.

„Vždy však bude existovat výjimečné pouto, které umožní jednomu člověku skutečně se svěřit druhému, což je podstata lidského faktoru,“ dodal Moore.

Očekává však, že jeho lidé budou mít stále častěji za úkol získávat informace o tom, jak nepřátelské státy využívají umělou inteligenci škodlivým, bezohledným a neetickým způsobem.

Celý projev bývalého diplomata odvysílal server Politico, který s Moorem následně natočil i rozhovor. V tom mimo jiné zmínil například to, že právě zmiňované paralely mezi děním v Československu a nynějších děním na Ukrajině jsou důvodem, proč mu přišlo vhodné uskutečnit projev právě v Praze.