Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Uplynulo sto dnů od inaugurace Donalda Trumpa. To je symbolická hranice, kdy analytici, politologové a komentátoři poprvé s odstupem hodnotí nové vlády nebo prezidenty.
Ohlédněme se tedy za největšími šoky, které občanům své země i světu připravil staronový první muž USA. Od deportace „nesprávného“ člověka do vězení v Salvadoru přes výhrůžky Kanadě až po plán na vysídlení Palestinců z Gazy nebo roztočenou spirálu cel v souboji s Čínou.
1) Chceme Kanadu, Grónsko a průplav
Některé nápady a kroky Donalda Trumpa se daly odtušit z jeho prvního období v Bílém domě v letech 2017 až 2021, ale přece jen překvapil úvahami o rozšíření Spojených států.
Ještě před návratem do Bílého domu mluvil o tom, že by bylo skvělé, kdyby se Kanada stala 51. americkým státem. V den inaugurace prohlásil, že si USA vezmou zpět Panamský průplav a že z hlediska národní bezpečnosti je třeba připojit ke Spojeným státům Grónsko.
Na všech těchto „frontách“ ale narazil na odpor a rozruch postupně utichá. Grónská vláda odmítla připojení k USA, ale uvedla, že je připravená s Trumpem jednat o spolupráci. Panama nechce o předání průplavu vůbec slyšet.
Většina Kanaďanů podle očekávání nechce být Američany a vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy jsou nejnapjatější v historii. Projevilo se to podle všeho i ve výsledku pondělních parlamentních voleb. Ty podle projekcí vyhrála Liberální strana, přitom ještě v lednu její výhra působila nepředstavitelně, pak ale nastoupil Donald Trump a Kanaďané ji začali vnímat jako vhodnou obranu vůči jeho výpadům.
2) Konec mezinárodní pomoci
Rozpuštění Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) znamenalo konec finančních příspěvků pro mnoho neziskových, humanitárních a lidskoprávních organizací za hranicemi Spojených států.
Zrušení navrhl prezidentův blízký spolupracovník Elon Musk a Trump řekl, že vynakládaná pomoc je plýtváním. V březnu pak ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že vláda ukončila nebo ukončí financování 83 procent projektů v rámci USAID po celém světě.
Co je USAID
.
Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) je agentura americké vlády, která se zaměřuje na poskytování zahraniční pomoci. Funguje od roku 1961 a jejím hlavním cílem je podpora ekonomického rozvoje, zlepšení zdravotní péče, vzdělávání a lidských práv po celém světě.
Často financuje projekty zaměřené na boj s chudobou, zdravotní krize (například nemoci jako malárie nebo HIV/AIDS) či humanitární pomoc při katastrofách. Spolupracuje nejen s místními vládami, ale i s nevládními organizacemi a firmami. USAID je součástí americké zahraniční politiky a soustředí se hlavně na oblasti, které jsou pro USA strategicky důležité.
3) Smršť dekretů
Hned po příchodu do Oválné pracovny Bílého domu po inauguraci 20. ledna podepsal Donald Trump stovky exekutivních příkazů, hovořilo se o smršti či lavině. Rozhodl o odstoupení USA od Pařížské dohody o ochraně klimatu a vystoupení ze Světové zdravotnické organizace. Podepsal také dekret o uznávaní jen dvou pohlaví.
Mexický záliv přejmenoval na Americký, a když to tisková agentura AP odmítla ve svých materiálech uvádět, nevpustil Bílý dům její zpravodaje na tiskové konference. Rozhodnutí zrušit automatické udělování amerického občanství všem dětem, které se narodí na území USA, dočasně zablokoval soud.
4) Hádka se Zelenským
V pátek 28. února se odehrála nevídaná, nezapomenutelná schůzka v Bílém domě. Donald Trump, jeho viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio seděli před novináři a jejich zapnutými mikrofony i kamerami s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Mělo jít o zdvořilostní konverzaci, která se ale zvrhla ve vzájemnou kritiku a zvýšené hlasy na obou stranách. Trump a Vance Zelenskému vyčetli, že není Spojeným státům dostatečně vděčný. Samotná jednání o ukrajinských vzácných kovech se pak neuskutečnila a Trump vyzval delegaci z Kyjeva k opuštění Bílého domu. Následovalo dočasné pozastavení americké vojenské pomoci i sdílení zpravodajských informací.
Znovu se oba politici setkali v sobotu 26. dubna na pohřbu papeže Františka, a to přímo v bazilice svatého Petra. Trump po schůzce vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přestal se zabíjením na Ukrajině a podepsal dohodu. Uvedl také, že Zelenskyj počítá se ztrátou Krymu, což ale ukrajinský prezident nepotvrdil.
5) Gaza jako riviéra Blízkého východu
Po schůzce s izraelských premiérem Benjaminem Netanjahuem Trump prohlásil, že Pásmo Gazy by měly převzít Spojené státy a přestavět ji na riviéru Blízkého východu. Palestinci žijící v Gaze by podle něj měli odejít jinam, kde by získali lepší bydlení.
Odborníci plán označili za etnickou čistku, arabské země a Evropská unie návrh odmítly, později už se o něm americký prezident příliš nezmiňoval. Na své sociální síti Truth Social nicméně sdílel video vytvořené umělou inteligencí, které ukazuje Gazu jako komplex pláží, hotelů a restaurací. V jednom záběru Trump a Netanjahu popíjejí na lehátkách u bazénu.
6) Celní válka
Americký prezident představil 2. dubna balík cel. Na zboží z Evropské unie 20 procent, na zboží z Číny 34 procent, ale třeba na dovoz z Vietnamu 49 procent.
Vtipy a pobavené reakce na sociálních sítích vyvolal fakt, že cla Bílý dům uvalil také na Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, tedy území obývaná pouze tučňáky. Z ostrovů podle údajů Světové banky z roku 2022 přišlo do USA zboží v hodnotě 1,4 milionu dolarů.„To jen ukazuje a ilustruje skutečnost, že nikde na Zemi před tím není bezpečno,“ komentoval zahrnutí území do cel australský premiér Anthony Albanese.
Za několik dní Trump většinu cel na 90 dní pozastavil a zavedl sazbu deseti procent pro všechny země. Největší cla dopadla nakonec na Čínu, postupně na 145 procent. Peking v odvetě uvalil sankce na americké dovážené zboží ve výši 125 procent. Trump ale zde začal ustupovat, z cel vyjmul chytré telefony a úložná zařízení. Poté tvrdil, že je s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v kontaktu a určitě se dohodnou. Peking kontakty mezi oběma státníky popřel.
Podle průzkumu agentury Reuters a společnosti Ipsos jen 37 procent Američanů důvěřuje Trumpovým krokům v ekonomice. Cla už nicméně začínají kritizovat i někteří konzervativní a vlivní protrumpovští podcasteři.
Co je to celní válka?
Celní válka je ekonomický konflikt mezi státy, při kterém si navzájem zvyšují cla na dovoz zboží. Cílem bývá ochrana domácích výrobců před zahraniční konkurencí, ale často vede k omezení obchodu, růstu cen a zpomalení hospodářského růstu. Takové spory mohou mít dopad nejen na zúčastněné země, ale i na globální ekonomiku.
7) Deportace
Celosvětový ohlas vyvolalo dění kolem Salvadorce Kilmara Ábrega Garcíi, jehož imigrační úředníci zatkli 12. března a spolu s dalšími stovkami zadržených imigrantů deportovali do Salvadoru. Muže, který má za manželku Američanku a v roce 2019 mu úřady udělily ochranu před deportací právě do Salvadoru.
Bílý dům přiznal, že šlo o omyl, ale administrativa rozhodla, že nebude usilovat o jeho návrat. Salvadorský prezident Nayib Bukele během schůzky s Trumpem řekl, že „nemá tu moc“ Garcíu dostat z vězení a vrátit do USA. Nejvyšší soud vydal jednomyslné rozhodnutí, aby vláda „usnadnila a uskutečnila“ mužův návrat do Spojených států, ale zatím se nic neděje.
