Schyluje se k bitvě o Cherson. Rusové už rabují i tamní muzea

Jediné velké ukrajinské město, které po únorové invazi dosud okupují Rusové, čelí rabování. Jak informoval deník The Guardian, z města mizí prakticky vše, co má cenu. Rusové odvážejí sanitky, traktory i osobní auta, ušetřeny nezůstaly ale ani archivy nebo sochy a malby ze zdejších muzeí. Vojáci ukradli i kosti Grigorije Potěmkina, milence Kateřiny Veliké, jež byly uloženy v kryptě katedrály pojmenované po této panovnici.

Jedním z míst, které okupanti vyrabovali, je i muzeum Oleksije Šovkuněnka, jehož umělecké sbírky čítají na 10 tisíc artefaktů, napsal server The Kyiv Independent. Rusové spolu s ukrajinskými kolaboranty „brali všechno, co viděli“, jak sdělilo muzeum ve facebookovém postu. Upozornilo také na skutečnost, že okupanti se ani nenamáhali umělecká díla pořádně zabalit, mnohá z nich tak mohou být zničena jen převozem.

Rusové odvážejí nakradené cennosti přes řeku Dněpr na její levý břeh, stejným směrem evakuovali i civilisty. Kolik lidí v kdysi 300tisícovém městě zůstalo, dnes není jasné. Část lidí sice odejít odmítla, podle těch, kteří utekli, je ale město prakticky prázdné a lidé čekají na blížící se bitvu.

Když ve čtvrtek zmizela ruská vlajka z neoklasicistní administrativní budovy v centru města, spekulovalo se o tom, že Rusové Cherson bez boje opustí. Z vojenského pohledu by to dávalo smysl, okupační vojáci jsou nyní prakticky obklíčení a armáda jen těžko zajišťuje logistiku.

Obyvatelé města ale tomuto scénáři příliš nevěří: „Pravděpodobně je to past. Rusové se převlékli za civilisty a skrývají se v domech,“ řekla reportérům Aljona Lapčuková, jež město opustila už v dubnu. Žena je přesvědčená, že se ruská armáda připravuje na boj uvnitř města a pokud by ho měla prohrát, plánuje podobný scénář jako v Mariupolu: totální zničení i za cenu smrti tisíců civilistů.

Tomu, že by Rusové Cherson po devíti měsících bez boje opustili, nevěří ani ukrajinští představitelé. Nově mobilizovaní vojáci se podle nich opevňují na chersonských předměstích. Opuštění dvou důležitých kontrolních stanovišť, o nichž mluvili svědci, považují i oni za past.

„Dostáváme protichůdné informace. Dochází k pohybu z pravého na levý břeh. Je těžké pochopit, co přesně Rusové zamýšlejí,“ řekl Serhij Chlan, zástupce šéfa Chersonské regionální rady. Rusové podle něj vyhodili do povětří stožáry, a vyřadili tak v Chersonu z provozu telefonické spojení a internet. Místní obyvatele pak varovali před „teroristickými útoky“ ukrajinské armády. Rusové také zaminovali přehradu Kachovka se zjevným cílem zaplavit město a způsobit ekologickou katastrofu v případě, že by padlo do ruskou Ukrajincům.

V září přitom ruský diktátor Vladimir Putin vyhlásil připojení Mariupolské oblasti k Rusku, čemuž předcházelo zmanipulované referendum. Pokud by nyní město osvobodila ukrajinská armáda, Putin by to jen těžko mohl prezentovat jinak než jako selhání té ruské.

Nuceně evakuovaní civilisté si s sebou měli vzít teplé oblečení, cennosti a dokumenty, všechno ostatní včetně domácích zvířat jim ale Rusové nakázali nechat na místě. „Je to humanitární katastrofa. Deportace pokračují už dva týdny. Ti, kteří doteď zůstali, jsou vesměs penzisté nebo ti, kteří mají nemocné příbuzné. Nevíme, kolik lidí odešlo a kolik jich tam zůstalo,“ citoval The Guardian dobrovolnici Natalii Bimbitrajovou.

Několik stovek dětí, které Rusové v létě poslali na letní tábory v Rusku, se z nich dosud nevrátilo. Někteří obyvatelé města skončili na Sibiři, dva tisíce lidí pak dočasně bydlí v uprchlickém táboře Jevpatoria na Krymu, informovaly účty na sociální síti Telegram.

Ukrajinská armáda se k Chersonu přibližuje a snaží se tamní ruské vojáky zcela odříznout od zásobování. Ne vše se jí ale daří – při nedávno odraženém útoku u vesnice Davidiv Brid ukrajinští vojáci neuspěli a mnoho z nich za to zaplatilo životem.