Článek
Oznámení přišlo jen den poté, co rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral Schröderovi peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok.
Na kancelář a personální výdaje obdržel Schröder loni od daňových poplatníků 407 tisíc eur (přes deset milionů korun). Kancelář je nyní prázdná, neboť zaměstnanci krátce po invazi podali výpověď.
Důvody zveřejněny nebyly, média ale nepochybují, že to bylo na protest proti Schröderovým postojům k Rusku. Zaměstnanci bez práce nezůstali, jejich formálním zaměstnavatelem je totiž kancléřství, proto přešli na jiné pozice.
Spolu se Schröderem v dozorčí radě Rosněfti skončí také německý manažer Matthias Warnig, který je považován za člověka blízkého Kremlu. „Chápeme jejich rozhodnutí a děkujeme jim za jejich pokračující podporu,“ uvedla Rosněfť v prohlášení.
Pro Schrödera nejsou rozhodnutí rozpočtového výboru Spolkového sněmu a odchod z dozorčí rady jedinými ranami, kterým musí čelit. Evropský parlament se v pátek velkou většinou hlasů vyslovil pro zařazení někdejšího kancléře na sankční seznam Evropské unie. To by mohlo vyústit až ve zmrazení či zabavení majetku. Německý ministr financí Christian Lindner v rozhovoru s deníkem Die Welt nevyloučil, že by německá vláda mohla s takovým krokem vyslovit souhlas.
Schröderovi také hrozí vyloučení z řad SPD. Odebrání členství je ale náročný proces, proto z vedení strany opakovaně na adresu bývalého kancléře zaznívají výzvy, aby odešel dobrovolně.
Schröder, který Německo vedl v letech 1998 až 2005 do nástupu konzervativní a také již bývalé kancléřky Angely Merkelové, působí kromě Rosněfti v ruských společnostech Nord Stream AG, Nord Stream 2 AG.
Už před ruskou invazí se Schröder ocitl pod palbou německých médií kvůli tomu, že se zastával ruské politiky a vinu na zvýšeném napětí dával Ukrajině. Kritici zdůrazňovali hlavně jeho roli v prosazování plynovodu Nord Stream 2, který je pod kontrolou koncernu Gazprom. Současná německá vláda kancléře Olafa Scholze, jenž je stejně jako Schröder členem sociální demokracie (SPD), po ruském útoku rozjezd plynovodu zmrazila.
Exkancléř doposud také rázně neodsoudil Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. V minulosti obvinil Kyjev z „řinčení zbraněmi“ a později uvedl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Bývalý kancléř, který v minulosti hovořil o Putinovi jako o čistokrevném demokratovi, se také staví zdráhavě k protiruským sankcím.
Mnohem dříve odešlo z vedení ruských firem několik jiných vysloužilých evropských politiků. Krátce po začátku invaze takto reagovali bývalí premiéři Finska a Itálie, Esko Aho a Matteo Renzi. O něco později pak na své posty ve dvou ruských společnostech rezignoval někdejší francouzský premiér Francois Fillon.
