Hlavní obsah

Zelenskyj souhlasí se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu

Foto: Úřad ukrajinského prezidenta/CC BY-NC-ND 4.0

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

aktualizováno •

„Vždy jsme podporovali postoj, že se nemají používat zbraně proti energetickému sektoru,“ okomentoval Zelenskyj. Kromě toho opět upozornil na účast Ukrajiny v rámci mírových jednání.

Článek

Článek průběžně aktualizujeme.

Ukrajina podporuje americký návrh na zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, řekl podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Doufá, že brzy bude moct mluvit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o jeho dnešním telefonickém hovoru se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

„Vždy jsme podporovali postoj, že se nemají používat zbraně proti energetickému sektoru,“ řekl Zelenskyj podle telegramového kanálu RBK-Ukrajina. Od možného rozhovoru s Trumpem si slibuje, že pochopí podrobnosti toho, o čem se šéf Bílého domu bavil s Putinem.

Zelenskyj také uvedl, že jednání o Ukrajině bez její účasti nepřinesou výsledky. Upozornil, že požadavek ruské strany, aby zahraniční partneři přestali Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a zpravodajské informace, je „snahou o oslabení Ukrajiny“. Rusko podle něho připravuje nové ofenzivy v ukrajinské Záporožské, Sumské a Charkovské oblasti, aby dostalo Ukrajinu pod co největší tlak.

Zelenskyj vzkázal Putinovi, že opravdovým gestem dobré vůle by bylo propustit všechny válečné zajatce. Ruský prezident podle Kremlu informoval Trumpa, že ve středu si Rusko a Ukrajina vymění po 175 zajatcích a Rusko jako gesto dobré vůle předá Kyjevu 23 těžce raněných ukrajinských vojáků.

Reakce z Německa a Francie

Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině může být prvním krokem, musí ale vést k úplnému příměří a jednání o míru. Po jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem to během úterý v Berlíně řekl německý kancléř Olaf Scholz.

Reagoval tak na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle Kremlu souhlasil se zastavením útoků na ukrajinská energetická zařízení na 30 dnů.

Zastavení útoků může být podle Scholze „prvním důležitým krokem“. „Dalším krokem musí být úplné příměří pro Ukrajinu, a to co možná nejrychleji,“ řekl německý kancléř.

Znovu zdůraznil, že se Ukrajina může na Evropu spolehnout. „Nenecháme ji na holičkách,“ řekl. Zároveň je podle Scholze důležité, aby i Washington pokračoval v podpoře Kyjeva v jeho obraně proti ruské agresi.

Francouzský prezident Macron zdůraznil, že Ukrajinci nesmí chybět u případných mírových jednání. Příměří, které by jim předcházelo, musí být pak podle něj „ověřitelné“, mír „pevný a trvalý“. „Budeme pokračovat v podpoře ukrajinské armády v obranné válce proti ruské agresi,“ ujistil také Macron.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský má za to, že telefonát Trump–Putin nepřinesl významný posun. „Stále není domluvené ani omezené příměří a Rusko neslevilo ze svých požadavků,“ řekl Lipavský v pořadu ČT Události, komentáře.

Doporučované