Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministři zahraničí Itálie, Rakouska, Česka, Slovenska, Slovinska, Řecka, Chorvatska a Kypru sepsali dokument volající po změně unijního přístupu k Sýrii. Konkrétně by rádi upravili či zrušili některé sankce proti režimu Bašára Asada a obnovili s ním diplomatické vztahy.
Evropská unie by v takovém případě následovala postup některých arabských zemí, které vloni po dlouhé odmlce pozvaly Asada na summit Rady arabských států.
Ministři argumentují tím, že Unie poskytla od začátku syrské občanské války v roce 2011 na humanitární pomoc vnitřně přesídleným a uprchlíkům celkem 33 miliard eur, přesto se ale situace nezlepšuje.
„Po 13 letech války a pomoci EU žije 90 % obyvatel Sýrie pod hranicí chudoby a sedm z deseti obyvatel potřebuje humanitární pomoc,“ stojí v dokumentu předloženém šéfovi unijní zahraniční politiky Josepu Borrellovi.
S faktem, že evropská politika vůči Sýrii už neodpovídá současnému stavu, souhlasí i Aron Lund, expert na tuto zemi, který působí v americkém think-tanku Century International či Švédské obranné výzkumné agentuře. „Současná politika EU vůči Sýrii se jednou změní. Od doby, kdy byla současná strategie před sedmi či osmi lety vytvořena, se toho v Sýrii i v Evropské unii hodně událo,“ podotkl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Sýrie v rozkladu
Situace v Sýrii byla katastrofální už před zemětřesením, a to i v Asadem ovládané části země:
Asad zůstane toxickou postavou
Přesto prý budou nadcházející změny spíše mírné a postupné: „Nejde primárně o normalizaci vztahů s Damaškem nebo o podání ruky Asadovi. Asad zůstane pro většinu EU toxickou postavou. Jeho vazby na Rusko ho od začátku války na Ukrajině v roce 2022 dělají pro mnoho členů EU ještě problematičtějším. Úplná normalizace se zdá být nereálná,“ odhaduje Aron Lund.
Zmiňované vazby na Rusko se potvrdily i tento týden, kdy Asad jednal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o zhoršené situaci v regionu.
O „impulsu k hledání nových řešení odpovídajících měnícímu se vývoji“ hovoří v souvislosti s novým dokumentem i česká diplomacie slovy mluvčího Daniela Drakea. „V žádném případě není dokument nějakým politickým manifestem s výčtem požadavků směřujících k zásadnímu obratu v politickém postoji EU vůči krizi v Sýrii,“ zdůrazňuje.
Samotný dokument, z něhož citoval izraelský server Ynetnews, nicméně mluví přímo o rušení některých sankcí: „Humanitární pomoc sama o sobě nestačí. EU musí zrušit některé sankce proti režimu prezidenta Asada a navázat s ním diplomatické vztahy. Během posledních dvou let byl tento problém zastíněn válkami na Ukrajině a v Gaze, ale musíme se k tomu vrátit,“ žádají ministři.
🇷🇺🇸🇾 !!!!! Yesterday Vladimir Putin met with the Syrian President Bashar al-Assad
— DD Geopolitics (@DD_Geopolitics) July 25, 2024
Putin said he would discuss with Assad the worsening situation in the region, including Syria. pic.twitter.com/CszQ8EOerb
Podle Daniela Drakea ale dokument „v žádném případě nenavrhuje zrušit některé sankce vůči Sýrii či jejím představitelům.“ Ke korekcím, o nichž je podle něj řeč, došlo v sankčním režimu už i v minulosti a nyní jde jen o pokračování procesu.
„Ačkoliv je to hořké, s pomocí Íránu a Ruska zůstává Asadův režim pevně v sedle. Syrská opozice je roztříštěná nebo úplně v exilu – Evropská unie už nemůže před touto realitou zavírat oči,“ citoval server Euractiv šéfa rakouské diplomacie Alexandera Schallenberga.
Podle výše citovaného politologa Lunda půjde zejména o změny v ekonomickém přístupu vůči Sýrii: „Pravděpodobnější (než úplná normalizace) je, že se změní strategie snahy zlomit syrskou ekonomiku prostřednictvím sankcí a časově neomezené izolace. Syrská ekonomika se hroutí a nikomu to neprospívá. Civilisté trpí více, přesto Asad není pružnější. V tuto chvíli se zdá, že ekonomická válka je v rozporu s prioritami mnoha členů EU,“ vysvětlil Seznam Zprávám.
Motivace vracením uprchlíků?
Navrhovaný změněný přístup ostře kontrastuje s dosavadní politikou sedmadvacítky, která sází na změnu režimu, jeho přechodu k demokracii a potrestání těch, kteří jsou za utrpení obyvatelstva nejvíce odpovědní.
Mezi těmi, koho Západ ze zločinů nejvíce obviňuje, je i samotný prezident Bašár Asad a jeho manželka Asma. Francie už kvůli zločinům proti lidskosti, z nichž ho obviňuje, vydala na Asada mezinárodní zatykač. Nezvyklý krok letos v červnu posvětil i odvolací soud.
Zda by tedy Česká republika Asada v případě jeho návštěvy země zadržela, ministerstvo zahraničí nekomentovalo. „Zatčení osob na základě mezinárodního zatykače je plně v gesci státního zastupitelství a policie,“ vysvětlil mluvčí Drake.
Ministři se při sepisování stanoviska dost možná řídili i jiným kritériem, než je neúčinnost humanitární pomoci. Do Evropy přišel během války více než milion Syřanů a diplomaté doufají, že by se po normalizaci vztahů mohli někteří z nich opět vrátit.
Dokument podepsali ministři zemí, které leží buď ve Středomoří, a je pro ně proto vracení nechtěných migrantů prioritou, anebo zemí, kde je migrace velkým tématem, i když do nich prakticky žádní Syřané nepřicházejí.