Článek
Ruská média tento týden informovala, že úřady v okupované Chersonské oblasti přesunuly z chersonské katedrály svaté Kateřiny ostatky knížete Grigorije Potěmkina na levý břeh Dněpru. Stejně tak byl odvezen jeho pomník, jakož i pomníky dalších ruských historických postav: vojevůdce Alexandra Suvorova či admirála Fjodora Ušakova.
„Tento symbolický přesun Potěmkina a odchod civilistů pravděpodobně předznamenává ruský záměr urychlit stažení z oblasti,“ píše ve svodce na síti Twitter britské ministerstvo obrany a připomíná, že v ruské národní identitě je Potěmkin silně spojen s ruským dobýváním ukrajinského území v 18. století, což má zdůrazňovat význam, který Vladimir Putin téměř jistě přikládá historickému ospravedlnění invaze na Ukrajinu.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 29 October 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) October 29, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/YeQYn5GxVm
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/KnwzTUXx7e
V pátek ruské okupační úřady oznámily, že dokončily stahování civilistů z okupovaného Chersonu a na levý břeh Dněpru mělo být přesunuto až 70 000 civilistů. Ukrajinská armáda v okolí města již řadu týdnů podniká ofenzivu a přesuny civilistů Kyjev označuje za nucené deportace.
Podle velitele ruské domobrany Alexandra Chodakovského Rusové stažením civilistů připravují Cherson na obranu a v několika ohledech si tímto krokem rozvazují ruce. Mnoho lidí však ve městě i přes varování okupačních úřadů, že se metropole stane v budoucích dnech místem střetů, zůstalo.
O tom, zda Rusové chystají stažení svých jednotek z pravého břehu, nebo naopak do oblasti posílají posily, nyní vedou vojenští experti spory. Cherson byl prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové po invazi zmocnili. Město má obrovský strategický význam, protože je pozemní spojnicí mezi Rusy ovládanými územími na východě Ukrajiny a poloostrovem Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014.
Ukrajinská vojska podle tamních armádních i civilních úřadů mezitím získala v Donbasu palebnou kontrolu nad důležitou silnicí mezi městy Kreminna a Svatove. Ukrajinci v této části Luhanské oblasti i nadále pokračují v protiofenzivě a snaží se prolomit nově zformovanou linii ruské obrany.
Mohlo by vás zajímat
Rusové ve velkém prchali ze země s povolávacími rozkazy v patách. Někteří na hranicích naráželi na problémy, Seznam Zprávy ale mluvily s jedním z těch, kterým se utéct povedlo.
Američtí experti s odvoláním na zprávy ruských blogerů ovšem uvádějí, že ruské síly se mohou potýkat s přetrvávajícím nedostatkem vojáků i nízkou morálkou těch nově mobilizovaných. Velení prý nabylo přesvědčení, že mobilizovaní nebudou ochotni bojovat, a proto je umísťuje až do druhé či třetí obranné linie.
Částečná mobilizace, kterou v září vyhlásil ruský prezident a která v Rusku vyvolala vlnu nevole i útěků za hranice, však byla k pátečnímu dni dokončena a do služby bylo podle slov minstra obrany Sergeje Šojgua povoláno 300 tisíc mužů. Z mobilizovaných rekrutů prý 218 tisíc zůstalo ve výcviku a do bojů na Ukrajině jich bylo vysláno 82 tisíc.
„Úkol povolat 300 tisíc lidí, který jste stanovil, byl splněn. Žádné dodatečné úkoly se neplánují,“ sdělil Šojgu podle agentury TASS Putinovi. Početní stavy nasazených jednotek se podle ministra budou napříště doplňovat pouze dobrovolníky a zájemci o službu v armádě na základě profesionálního kontraktu.