Saúdové zklamali Bidena. Stáhněte odtamtud vojáky, navrhují kongresmani

Když se v půlce července vydal americký prezident Joe Biden na Blízký východ, bylo hlavním cílem jeho cesty přesvědčit Saúdy o zvýšení produkce ropy. To mu však korunní princ Muhammad bin Salmán neslíbil a ani přijetí nebylo tak vřelé, jak by se od spojenců čekalo (poznámku o Bidenově návštěvě si přečtěte zde).

O necelé tři měsíce později se ukazuje, že americký vliv na Rijád skutečně nezafungoval – snížení produkce ropy o dva miliony barelů denně, na němž se tento týden dohodl ropný kartel OPEC, zklamalo Spojené státy i další západní země. V době války na Ukrajině a s ní související inflace a blížící se ekonomické recese na ně mohou vyšší ceny energií tvrdě dopadnout. Členové kartelu OPEC ale chtějí dostat ceny, které za poslední tři měsíce poklesly ze 120 na 90 dolarů za barel, opět nahoru.

„Snížení produkce znamená zvýšení cen, a tedy i větší zisk výrobcům ropných výrobků,“ vysvětloval krok výrobců ropy na serveru Arab News Muhammad Suvajd, šéf poradenské a investiční společnosti Razeen Capital.

Západní analytici to vidí přesně opačně: „Saúdové tvrdí, že to bylo trhem vedené rozhodnutí a že očekávají pokles poptávky v zimě. Snížení v takovémto rozsahu ale není nic jiného než politické prohlášení,“ myslí si Michael Stephens z londýnského think-tanku The Royal United Services, jehož citovala televize CNBC.

„Postoj USA, že ruská válka proti Ukrajině je ve skutečnosti válkou autokracie proti demokracii, zdůraznil překrývající se zájmy Ruska a států OPEC. Státy OPEC projevily jen malou touhu vyhovět požadavkům amerických představitelů, aby neflirtovaly s Ruskem nebo Čínou,“ píše se v analytickém článku think-tanku Carnegie Endowment for International Peace.

Američané vnímají rozhodnutí ropného kartelu jako spolčení Saúdů s Rusy. Vyšší ceny ropy, a tím i dražší tankování na amerických čerpacích stanicích se totiž může projevit na výsledku vládnoucích demokratů při letošních listopadových „průběžných“ volbách (tzv. midterm elections) v USA.

Některé komentáře byly k Saúdům otevřeně kritické, například agentura Bloomberg opatřila svůj článek titulkem „Putin konečně našel opravdového přítele: Saúdskou Arábii“. Rozhořčení ovšem neskrývali ani někteří politici – demokratický kongresman z New Jersey Tom Malinowski navrhl, aby USA stáhly své vojáky i raketové systémy ze Saúdské Arábie i Spojených arabských emirátů. Senátor nevidí „důvod, proč by měly USA chránit ropná pole saúdské diktatury, která používá kontrolu ropného trhu k poškozování naší ekonomiky a pomoci našim nepřátelům“.

K zastavení vojenské pomoci Saúdské Arábii vyzval i někdejší prezidentský kandidát a vermontský senátor Bernie Sanders.

USA mají nyní na saúdskoarabské půdě 3 tisíce vojáků, další 2 tisíce vojáků pak slouží ve Spojených arabských emirátech. Počty Američanů v obou zemích se v posledních letech zvyšovaly kvůli nebezpečí raketových útoků jemenských Hútiů, již bojují v tamní občanské válce s podporou Íránu. V obou zemích jsou rozmístěny i protiraketové systémy patriot.

Státy Perského zálivu se od začátku války na Ukrajině nestaví ani na jednu stranu a snaží se být neutrální. Ruskou invazi odsoudil na jaře jen Katar a Bahrajn, například Emiráty se naopak staly významným prostředníkem při obcházení mezinárodních sankcí. Právě v Dubaji či Abú Dhabi zakotvila celá řada ruských miliardářů, kteří zároveň využívají investiční příležitosti na tamním trhu.

Proti trvalé roztržce mezi USA a Saúdskou Arábií nicméně mluví vzájemný zbrojní obchod.

USA, které jsou největším světovým vývozcem zbraní, prodaly v posledních deseti letech nejvíce zbraní právě Rijádu, a to hned 24 procent vývozu. Slova (tehdy ještě budoucího) prezidenta Bidena o tom, že udělá ze Saúdů kvůli vraždě novináře Džamála Chášukdžího párie, tak nejspíš zůstanou jen planým výkřikem i v budoucnosti.