Saúdské ženy dosáhly nepředstavitelného. Změny část země zaskočily

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje v Saúdské Arábii/

Postavení žen v Saúdské Arábii se pomalu mění, to pozná návštěvník už při krátké návštěvě pouštního království. Korunní princ Muhammad bin Salmán (známý také pod zkratkou MBS) ohlásil už v roce 2017 při představování své Vize 2030 plány na vyšší zaměstnanost žen a jejich zapojení do společenského života.

Když však procházíte večerními ulicemi hlavního města Rijádu, stále v nich potkáváte v drtivé většině muže. Několik žen zahlédnete jen v centru - některé v tradičních nikábech, jiné ale jen v šátcích, z nichž jim nesměle vykukují pramínky vlasů.

Žena bez šátku pracuje i v recepci hotelu Double Tree, který má českého manažera. Další mladá žena obchází po snídani hosty se zdvořilým dotazem, jak jim chutnalo a jak se jim v hotelu líbí. Mladá Saúdka tak sama oslovuje cizí muže, což by před pár lety bylo v konzervativní zemi nepředstavitelné. Aby se však cítila jistěji, nosí na obličeji chirurgickou roušku.

Rozpolcenost země v přístupu k ženám a pokrok narážející na konzervativní tradice je během vlády MBS znát i v přístupu k reformám. MBS povolil ženám řídit auto, chodit na koncerty či sportovní utkání, mnohé aktivistky bojující za práva žen však paradoxně za jeho vlády skončily za mřížemi.

Zaměstnanost žen nicméně za vlády MBS roste – v létě 2022 se žena stala zástupkyní generálního tajemníka Úřadu vlády, další žena pak obsadila post náměstkyně ministra turistiky.

Ženské kandidátky uspěly i ve vedení centrální banky nebo burzy cenných papírů, Saúdové mají už pět velvyslankyň (ne náhodou v západních zemích). Letos v lednu pak byla jmenována první náměstkyně ministra zahraničí.

Žena stojí i v čele Komise pro lidská práva, která v zemi začala fungovat od roku 2005. Se 47letou Hálou bint Mazjad at-Tuwajdžiriovou se měl sejít i šéf české diplomacie Jan Lipavský, který v úterý dorazil do Rijádu na česko-saúdskoarabské obchodní fórum. Druhá strana však návštěvu české delegace na lidskoprávní komisi na poslední chvíli zrušila.

Ženy se účastnily i středečního saúdsko-českého obchodního fóra, a to na obou stranách.

V byznysu už saúdské Arabky nečelí žádným omezením. „Změny začaly v roce 2017 zrušením náboženské policie, další vlna reforem přišla o dva roky později,“ popsal pro Seznam Zprávy saúdský diplomat, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Při otázce na to, jak obyvatelstvo změny přijímá, poukázal na fakt, že dvě třetiny saúdských Arabů jsou mladí lidé pod 30 let. „Mému otci je 65 let a zdá se mu, že ty změny jsou moc rychlé. Pak si ale promluvíte s někým mladým, tomu se naopak zdají strašně pomalé a nedostatečné,“ poznamenává.

Problémy s lidskými právy má ale saúdskoarabské království i v jiných oblastech než jen ženská práva. Například na začátku května OSN informovala o rozsudku smrti nad třemi odpůrci megalomanského projektu Neom, který chce v poušti vystavět Saúdský investiční fond. Muži jsou z kmene Huvajta, který tradičně obývá oblasti, kde chce vláda stavět, a podle lidskoprávních expertů OSN se bránili nucenému vystěhování. Za to měli být obžalováni z terorismu a odsouzeni k smrti. Podle OSN ale na základě vágního zákona o terorismu.

„O tom případu nevím, jestli ale někdo nemá doklady o vlastnictví půdy a jde se zbraní proti policii, byl by potrestán i u vás,“ argumentuje saúdský diplomat.

Téma lidských práv se nicméně dostalo i na pořad jednání ministra Lipavského s jeho saúdským protějškem princem Fajsalem bin Farhánem bin Abdulláhem Ál Saúdem.

Šéf české diplomacie se snažil vysvětlit koncept lidských práv v Evropské unii a to, jak funguje vláda práva: „Bavili jsme se o tom poměrně dlouho a myslím, že jsem to vyjádřil poměrně jasně,“ řekl ministr k průběhu schůzky.

Jasný vzkaz vyslal i o ruském imperialismu a agresi - Saúdská Arábie se k válce na Ukrajině staví jako neutrální stát, který se snaží o dobré vztahy s oběma válčícími zeměmi.