Satelitní snímky ruských základen u hranic zneklidňují estonské generály

Estonský server Eesti Ekspress lokalizoval všechny ruské vojenské základny od Murmanska na severovýchodě Ruska směrem na jih podél hranic Estonska a Lotyšska až po Kaliningrad. Ze seznamu server vybral 24 vojensky významných lokalit a zajistil si jejich nedávné satelitní snímky, aby je posléze porovnal se snímky před ruskou únorovou invazí na Ukrajinu v roce 2022.

Satelitní snímky zanalyzovala nizozemská výzkumná nadace OSINT for Ukraine, která čerpá informace z veřejně dostupných zdrojů. Zabývá se vyšetřováním mezinárodních zločinů v probíhající rusko-ukrajinské válce a šíření dezinformací.

V západní části Ruska identifikovala více než stovku objektů – od opuštěných radarových stanic po vojenské základny, kde Rusové v hangárech ukládají balistické střely Iskander.

V porovnání s předchozími lety před válkou na jednu stranu řada vybavení z ruských vojenských základen blízko hranic s Estonskem zčásti zmizela. Nelze však s jistotou říci, že většina vybavení se přemístila do války na Ukrajinu. Některé tanky či obrněné transportéry se mohly přesunout do garáží nebo k jiné vojenské jednotce.

Příkladem je letecká základna v ruském Pskově vzdálená 35 kilometrů od estonských hranic, kde sídlí 76. výsadková divize a 2. brigáda Specnaz. Tyto jednotky by Rusko pravděpodobně využilo, kdyby se snažilo obsadit Estonsko nebo Lotyšsko. Jedná se však pouze o hypotetický scénář.

Za baltskými hranicemi však leží několik aktivně využívaných ruských vojenských či leteckých základen. V těchto místech nyní probíhá výcvik vojáků, kteří jsou posléze spolu s technikou nasazení na frontu. Letecké základny slouží k doplňování paliva a vyzbrojování stíhaček, než je vyšlou na Ukrajinu.

Některé vybavení je navíc podle satelitních snímků zcela nové. To je v protikladu s rozšířeným přesvědčením, že má ruská armáda k dispozici techniku pouze ze sovětské éry, podotkl server Eesti Ekspress.

Z takových lokalit sice technika po únorové invazi na Ukrajinu zmizela, ale od letošního léta jsou nákladní automobily Kamaz spolu s tanky a obrněnými vozy zpět na místě. „Mají docela dobrou schopnost obnovy, což není dobré,“ okomentoval situaci bývalý šéf estonské armády Martin Herem.

Největší hrozbou pro Estonsko je Luga v Leningradské oblasti, kde má tamní brigáda k dispozici 12 střel Iskander, které by – znovu v hypotetickém scénáři – mohly s doletem 500 kilometrů dopadnout až do nejzápadnějších částí Estonska. Tamní vojenské základny jsou mimo to vybavené obrovskými cvičišti, určenými pro výcvik s těžkým dělostřelectvem. Místo zároveň propojuje železnice, což usnadňuje přesun jednotek k boji na Ukrajině. Z oblasti však podle satelitních snímků také zmizela část vybavení a vozidel.

Oproti roku 2022 je aktivní i základna v oblasti Kamenka poblíž finských hranic, kde sídlí 138. samostatná gardová motostřelecká brigáda. Ze satelitního snímku z letošního června vyplývá, že na cvičišti poblíž základny v minulých měsících vyrostlo stanové městečko s téměř 120 stany pro zhruba dva tisíce vojáků. Kromě toho se v místě objevilo 30 až 40 nákladních aut a lehkých obrněných vozidel.

Kaliningradská oblast mezi Polskem a Litvou představuje sídlo ruské Baltské flotily. Tu by v případě války mohl Putin podle bývalého šéfa estonského námořnictva využít na to, aby se u některé země vylodila a pokusila se jí zmocnit. Flotila by také mohla spolu s dalšími loděmi schopnými protivzdušné obrany v Baltském moři vytvořit bezletovou zónu pro NATO.

V oblasti zároveň Rusko v posledních letech modernizovalo sklad jaderných zbraní. Kromě toho několik kilometrů jižně od města Čerňachovsk postavila Moskva velký radarový systém o průměru 1 200 metrů se 150 vysílači. Odhalí západní letadla a rakety na vzdálenost 3 000 kilometrů.

Bývalí estonští generálové se domnívají, že úplná anexe pobaltských států nehrozí. Podle estonského serveru by se Rusko nejpravděpodobněji pokusilo zmocnit menšího území a posléze by kladlo požadavky Západu.

„Nemyslím si, že má Rusko územní ambice na Pobaltí a možná část Polska. Jejich skutečným cílem by bylo rozbít NATO a ukázat, že aliance a její členové nejsou skutečně připraveni přijít na pomoc každé zemi.,“ sdělil pro Eesti Ekspress Ben Hodgese, který dříve velel americké armádě v Evropě.

„Můžete si představit hypotetický scénář, kdy ruská vojska vstoupí do Litvy, Lotyšska nebo Estonska a obsadí jejich část. Pak se zastaví a zeptají se: „Opravdu kvůli tomu chcete rozpoutat jadernou válku?“. A pokud by kdokoli odpověděl záporně, znamenalo by to konec článku 5 NATO,“ dodal Hodges.

Bývalý estonský generál Martin Herem však zdůrazňuje, že by hypotetický ruský útok byl omezený. „Ruská armáda by vstoupila a způsobila zkázu , ale nebyli bychom okupováni,“ cituje ho estonské médium. „Začali jsme se tak moc bát Ruska, že jsme přijali jeho podmínky,“ dodal.