Článek
Evropská unie bude připravena se sjednotit a zavést sankce proti Rusku „do několika dní“ od případného vojenského útoku na Ukrajinu, uvedl vysoce postavený představitel Unie citovaný britským deníkem The Guardian.
Ministři zahraničních věcí Evropské unie se sejdou v pondělí a projednají další varování vůči Rusku. Chtějí tím reagovat na rostoucí napětí na ukrajinských hranicích, kde se shromáždilo 100 000 ruských vojáků za přítomnosti těžkých zbraní.
Ke schůzce se virtuálně připojí také americký ministr zahraničí Antony Blinken. Unijní představitele má seznámit s podrobnostmi svých rozhovorů s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, které proběhly minulý týden v Ženevě. Diplomatické řešení se zatím nalézt nepodařilo, obě strany se ovšem dohodly na tom, že v jednání budou pokračovat.
Zdroje listu z Evropské unie se obávají, že Kreml neustoupí od svých maximalistických požadavků, které by Rusku fakticky zajistily sféru vlivu ve východní Evropě. O konkrétních sankcích ovšem ministři v pondělí jednat nebudou. Předpokládá se, že místo toho znovu zopakují a zdůrazní dřívější varování před „masivními důsledky“ invaze, aniž by uvedli podrobnosti.
K uvalení sankcí se zatím nechystají ani Spojené státy. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli televizi CNN řekl, že uvalit nové ekonomické sankce na Rusko by v tuto chvíli podrývalo schopnost Západu odradit Moskvu od případné agrese vůči Ukrajině.
„Pokud jde o sankce, tak smyslem těchto sankcí je odradit Rusko od agrese. Takže pokud budou uvaleny, ztratíte odrazující účinek,“ uvedl Blinken v rozhovoru s CNN. Poznamenal ovšem, že pokud na Ukrajinu přijde agresivním způsobem jediný další příslušník ruských sil, vyvolá to vážnou odezvu.
„Pokud dojde k takto závažnému vývoji (překročení hranic ruskými vojáky), odpověď bude velmi rychlá, odpověď bude extrémně jasná. A znovu, bude to otázka dní, ne týdnů,“ uvedl pro The Guardian vysoce postavený představitel Evropské unie.
Slíbil přitom, že jednota sedmadvacítky bude „ještě pozoruhodnější“ než v roce 2014, kdy Unie přijala rozsáhlé hospodářské sankce proti Rusku v souvislostí s anexí Krymu.
„Ano, jsou tu nějaká citlivá místa, ale všechny členské země bystře vnímají, co je v zájmu Evropské unie, což je ve výsledku verze jejich národních zájmů,“ uvedl evropský představitel.
V Evropské unii, kde se sankce musejí přijímat jednohlasně, se ovšem vyskytují rozporuplné názory na to, jak reagovat na případnou ruskou invazi. Hojně diskutovaným se stal zejména postoj Německa. Tamní ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyjádřila pochybnosti nad odříznutím ruských bank od globálního platebního systému Swift, což je jedna z diskutovaných reakcí.
O víkendu za to sklidila kritiku ze strany ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby. Ten Německo obvinil z toho, že jeho zemi neprojevuje dostatečnou podporu.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba na twitteru napsal, že neochota Německa poskytnout zbraně Ukrajině, váhavost vůči možnému odpojení Ruska od mezinárodního bankovního systému SWIFT i skepse ohledně navrácení poloostrova Krym Ukrajině neodpovídají současné bezpečnostní situaci.
„Němečtí partneři musejí přestat s podobnými vyjádřeními a činy, které podkopávají jednotu a povzbuzují Vladimira Putina k novému útoku na Ukrajinu,“ uvedl Kuleba.
Reagoval tím také na výroky německého viceadmirála Kay-Achima Schönbacha, který prohlásil, že Ukrajina Krym nikdy zpátky nezíská a že si Putin „pravděpodobně“ zaslouží respekt. V sobotu pozdě večer na svou funkci rezignoval. Německá vláda se od jeho výroků distancovala.
Ke Kulebově kritice německé vládní koalice se přidali také mnozí členové Evropského parlamentu. Minulý měsíc velká většina z nich vyzvala k tomu, aby sankce proti Rusku zahrnovaly také vyloučení ze systému Swift, který se používá ve více než 200 zemích a závislých území.
„Neměli bychom omezovat rozsah různých akcí a tím Putinovi usnadňovat možnosti násilné alternativy,“ uvedl například Michael Gahler, německý europoslanec z opoziční CDU. Německé odmítnutí dodávat zbraně na Ukrajinu přitom označil za „nešťastné“.
Unijní jednotu zpochybnila také zpráva o schůzce maďarského premiéra Viktora Orbána s Vladimirem Putinem plánovaná na 1. února. Státníci na ní mají jednat o plánované ruské jaderné elektrárně v Maďarsku, vakcíně Sputnik nebo maďarských smlouvách o dodávkách plynu.
Přestože podoba případných sankcí EU proti Rusku není známá, je zřejmé, že má Unie připraveno několik možných scénářů, přičemž ta nejpřísnější opatření by měla přijít na řadu v případě úplného útoku. Vedle Swiftu zvažují úředníci Unie také zákaz vývozu klíčových technologií do Ruska, zákaz vydávání víz nebo zmrazení majetku ruských úředníků a oligarchů blízkých Kremlu.
