Článek
Kreml ve čtvrtek označil nedávná jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a NATO o bezpečnostních zárukách jako „neúspěšná“. V zásadních otázkách panovaly neshody, konstatoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
Případné uvalení sankcí na šéfa Kremlu Vladimira Putina ze strany Washingtonu by podle něj bylo mimořádným krokem srovnatelným s přerušením vztahů mezi Washingtonem a Moskvou. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že pro nové kolo rozhovorů v nejbližší době nevidí důvod.
Peskov zkritizoval plán amerických demokratů, kteří zveřejnili návrh podoby protiruských sankcí pro případ, že by ruská armáda podnikla invazi na Ukrajinu. Návrh zákona dává prostor pro postihy týkající se plynovodu Nord Stream 2, ale také zmrazení majetku ruského prezidenta, premiéra a dalších ruských představitelů a armádních velitelů. Kreml to označil jako pokus o nátlak na Moskvu.
„Takové dokumenty a prohlášení samozřejmě hodnotíme velmi negativně. Zejména na pozadí probíhající série jednání, byť neúspěšných, ale (stále) jednání,“ citoval TASS Peskova. Uvalení sankcí na hlavu ruského státu by podle něj bylo zcela mimořádným opatřením, které by bylo „srovnatelné s přerušením vztahů.“
Jednání z tohoto týdne mezi západními a ruskými představiteli označil Peskov za neúspěšná. „Rozhovory byly zahájeny kvůli získání konkrétních odpovědí na konkrétně položené základní otázky. A v těchto zásadních otázkách byly zaznamenány neshody. To je špatné, lze to pouze považovat jako minus ze dvou kol (jednání), která se odehrála,“ prohlásil rovněž kremelský mluvčí.
K jednání se na facebookové stránce ruské ambasády vyjádřil i Anatolij Antonov, ruský velvyslanec ve Spojených státech. „Věříme, že volání z Kapitolu po protiruských restrikcích, stejně jako sankce proti ruským vládním představitelům, jsou provokativní a zoufalá. Sankcemi se nenecháme zastrašit,“ uvedl.
Sergej Rjabkov ve čtvrtečním rozhovoru pro stanici RTVI prohlásil, že jednání mezi Ruskem, USA a Severoatlantickou aliancí se dostala do slepé uličky a není podle něj důvod v nejbližší době znovu zasedat k jednacímu stolu. Nové kolo rozhovorů podle něj nemá smysl, dokud Rusko nebude mít jasno v tom, zda na Západě existuje určitá „rezerva ve flexibilitě“. Zároveň poznamenal, že jednání se v této chvíli odehrávají na různých úrovních.
Vojenští experti podle Rjabkova předkládají ruskému prezidentovi různé možnosti pro případ, že se situace kolem Ukrajiny zhorší. „Je ale třeba dát šanci diplomacii,“ uvedl náměstek ruského ministra zahraničí.
Rjabkov tento týden jednal v Ženevě se zástupkyní šéfa americké diplomacie Wendy Shermanovou. Ve středu poprvé od roku 2019 jednala i Rada NATO–Rusko. Další rozhovory se ve čtvrtek konají pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Setkání se soustředí na řadu bezpečnostních požadavků, které Moskva vznesla vůči Západu, zatímco posiluje své síly v blízkosti Ukrajiny, poznamenala agentura Reuters. Kvůli shromažďování vojsk se Západ obává, že by Rusko mohlo zahájit invazi do sousední země.
Dle středečních zpráv skupiny investigativních novinářů CIT (Conflict Intelligence Team) Rusko v posledních dnech přesouvá další vojenskou techniku a jednotky ze Sibiře směrem na západ. Není ale jasné, kam přesně by měla mířit. Skupina nicméně předpokládá, že cílem jsou právě regiony u hranic s Ukrajinou. Zdůvodňuje to mimo jiné i tím, že Rusko a další země ohlásily konec mise v Kazachstánu, která začala minulý týden kvůli tamním protivládním nepokojům.
