Sankce a zmrazení majetku. Neutrální Švýcarsko si zvolilo stranu

„Ve světle pokračující ruské intervence na Ukrajině se Spolková rada 28. února rozhodla přijmout balík sankcí, který uvalila EU 23. a 25. (února),“ uvedla ve vyjádření švýcarská vláda.

Pondělní rozhodnutí je pro zemi velice nezvyklé a podle švýcarského prezidenta Ignazia Cassise jde o unikátní a těžký krok, který vyžadoval pečlivé posouzení.

Švýcarsko dále zavedlo s okamžitou účinností finanční postihy proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, premiérovi Michailu Mišustinovi a šéfovi ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi. Ministryně spravedlnosti Karin Kellerová-Sutterová rovněž oznámila, že alpská země nově nepovoluje vstup na své území pěti ruským oligarchům, kteří mají údajně blízko k Putinovi, úřady je však odmítly jmenovat.

„Švýcarsko znovu vyjadřuje svou solidaritu s Ukrajinou a jejím lidem; doručí podpůrné dodávky lidem, kteří utekli do Polska,“ pokračovala ve vyjádření vláda a znovu se nabídla, že je ochotna ve sporu mezi Moskvou a Kyjevem působit jako prostředník.

EU v pátek schválila balík sankcí, jehož cílem je omezit ruský přístup ke kapitálu, míří rovněž na energetiku, dopravu či obchod. Podle EU se postihy dotýkají 70 procent ruského bankovního trhu a mají znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím.

Ministr financí Ueli Maurer v pondělí řekl, že se balík švýcarských sankcí od těch přijatých zeměmi EU nijak neliší. Zároveň podotkl, že obchod s ruskými komoditami zůstane i po zavedení postihů v podstatě nedotčen, protože na ten nemířily ani evropské sankce. Švýcarsko je klíčovým obchodním uzlem pro ruské komodity, poznamenává agentura Reuters.

Podle tisku patří Švýcarsko k zemím, kam bohatí Rusové s oblibou posílají své peníze. Stanice RTS uvedla, že Rusové do země v předloňském roce poslali 2,5 miliardy dolarů (55 miliard korun) a v první polovině loňského roku dalších 1,8 miliardy dolarů (téměř 40 miliard korun). To je více než do Británie či USA.

Podle odhadů švýcarského velvyslanectví v Moskvě je alpská země nejoblíbenějším místem pro zahraniční vklady Rusů. Švýcarská národní banka uvádí, že ruští občané měli ve švýcarských bankách v roce 2020 vklady ve výši 10,4 miliardy švýcarských franků (246 miliard Kč). Ženevou navíc prochází zhruba 80 procent obchodů s ruskou ropou.