Šachy s nemovitostmi v Bruselu. Diplomacie řeší dědictví Babišovy vlády

Když během předsednictví Evropské unii v roce 2022 potřebovala česká diplomacie posilu v řádu desítek diplomatů, pronajala si dvě patra kanceláří v byznysové budově nedaleko unijních institucí. Účet za tři roky pobytu –⁠ v letech 2020 až 2023 –⁠ v extra prostorách byl 43 milionů korun.

Ministerstvo zahraničních věcí na začátku tvrdilo, že jde jen o dočasný pronájem, v podstatě krizové řešení. Seznam Zprávy ale nyní zjistily, že čeští diplomaté se v budově zabydleli. A zůstanou tam minimálně do roku 2025.

Stálé zastoupení při Evropské unii je největší a možná nejdůležitější českou ambasádou v zahraničí. Pracuje tam asi 150 českých diplomatů a úředníků, kteří lobbují za životní zájmy Česka v evropském prostoru. Zároveň ale musí fungovat v provizoriu.

Stát dlouhodobě a komplikovaně řeší, jak v unijní metropoli vytvořit zázemí pro své lidi v časech, kdy chce v Bruselu posilovat.

Současné machinace s nemovitostmi jsou také důsledkem rozhodnutí kabinetu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) na poslední chvíli, doslova před podpisem, vycouvat z nákupu nové vlajkové centrály Česka v Bruselu.

Prodloužení pronájmu na bruselské adrese Rue du Trone Seznam Zprávám potvrdil mluvčí resortu zahraničí Daniel Drake. „Platnost nájemní smlouvy na objekt Rue Trone 130, Brusel byla prodloužena. Dodatek upravuje délku nájemního vztahu do půlnoci dne 19. 8. 2025,“ přiblížil.

Mají tam působit stálí diplomaté při EU kvůli rekonstrukci sídla českého zastoupení.

Provizorní budova má dobrou polohu, jelikož leží nedaleko Evropského parlamentu, jde ale o standardní kancelářskou budovu. Jejím majitelem je firma GLL Trone Holding.

Adresu tam čeští diplomaté a experti sdílí se soukromou firmou Tessenderlo Group, která je belgickým velkým hráčem v zemědělství –⁠ například v produkci hnojiv.

Seznam Zprávy kanceláře v čase předsednictví navštívily. Jde o diplomatické prostory ve stylu „openspace“ kanceláří. Strohost skleněných kanceláří rozbíjí velké barevné sedačky v modré, žluté či zelené. Zároveň se ale musely řešit takové detaily, zda a za jakých podmínek je možné do komerčních prostor umístit státní symboly, jako je například vlajka, které na svých úřadech v zahraničí má každý stát.

O tom, jak vyřešit české kancelářské zázemí v Bruselu, kde se z velké části rozhoduje i o české budoucnosti, se diskutuje v diplomacii již déle.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, za vlády Andreje Babiše se přišlo s plánem na koupi moderní budovy, kam by se umístily všechny naše instituce působící v Bruselu, tedy například i kulturní České centrum. Rozpočet byl mezi 600 až 700 miliony korun.

Server Euractive, specializující se na unijní dění, napsal, že podle českých diplomatů by se měla investice do nového domu Česku vrátit za 15 let a přinést v té chvíli asi 50 milionů korun navíc.

Mělo se totiž mimo jiné ušetřit na nájemném či nákladech na potřebné rekonstrukce budov, které jsou v Bruselu využívány. Stávající budova Stálého zastoupení v bruselské Rue Caroly měla být prodána.

Plán byl tak daleko, že si premiér Babiš jel budovu prohlédnout osobně. Realitní operace byla zároveň součástí Národního investičního plánu, který tehdejší vláda představovala jako výkladní skříň svých vizí pro Česko.

Jako oficiální důvod, proč nakonec plán padl, vláda uváděla pandemii covidu. Lockdown z jara 2020 údajně vše zkomplikoval natolik, že už se nestíhalo stěhování do předsednictví, a také se začalo více šetřit.

Krátce po tomto rozhodnutí skončil na postu velvyslance při EU Jakub Dürr, který se v projektu koupě supersídla angažoval.