Článek
Dva muži s kuklami na hlavách a se štípačkami. Za nimi jde pět mužů v bundách s kapucemi a velkými batohy. Všichni míjejí hraniční sloupy vymezující státní hranici a z běloruské strany bez zastavení přecházejí na území Litvy.
Tam, pár metrů od hranice, dva běloruští pohraničníci začnou v novém litevském hraničním plotě vystřihávat díru. Na místo ale rychle dorazí nejbližší litevská patrola v SUV a běloruští pohraničníci, byť je jeden z nich chvilku zamotaný v žiletkovém drátu, se dávají na úprk zpět do Běloruska a do blízkého lesa.
Pětice lidí v kapucích je následuje pryč z litevského území.
V druhé části videa je patrná běloruská pohraniční patrola s velkými štípacími kleštěmi. Záběry tento týden zveřejnila litevská pohraniční stráž. Podobné incidenty se opakovaly už v předchozích týdnech.
Migrační trasa jako hybridní válčení
Jde o projev pokračující migrační krize, která je podle Vilniusu nástrojem běloruské diktatury v hybridní válce proti EU. Situace na hranicích se vyhrotila loni na konci léta. Letos kvůli tomu Polsko i Litva postavily na hranicích s Běloruskem stovky kilometrů plotu.
Ten litevský má zhruba 550 kilometrů a dokončen byl letos na konci srpna. Skládá se z pletiva a ze žiletkového drátu. Bariéra se nachází na litevském území několik metrů od státní hranice.
Kvůli jejímu opakovanému poškozování na různých místech si Vilnius už minulý týden předvolal zástupce běloruského velvyslanectví. Předal mu „důrazný protest“ proti úmyslnému poškozování plotu.
V Polsku pokusů o přechod hranice ubylo
Navzdory incidentům hraniční bariéry podle litevských i polských úřadů fungují. „Před rokem bylo na hranicích během jediného dne odhaleno 286 pokusů nelegálního vstupu na území Polska. Letos bylo během dne takových pokusů 59,“ napsala v úterý na twitteru polská pohraniční stráž.
Za celý loňský srpen to bylo 3,5 tisíce pokusů, za ten letošní 896. To ovšem není jen efekt hraniční bariéry, ale také omezení počtu letů z Blízkého východu do Minsku či do Ruska, odkud pak lidé míří na hranice EU.
Obavy ekologů z vlivu na přírodu
O stavbě pohraniční bariéry, jejím vlivu na blízké obce i životní prostředí jsme letos psali podrobně v reportáži z Bělověžského pralesa.
I když se čísla nedají srovnávat s loňským vrcholem krize, polské úřady píšou o tom, že situace je stále neklidná a pokusů o přechod hranice jsou denně desítky. Jde hlavně o občany Iráku, Sýrie nebo Jemenu.
Výjimečný stav v Litvě
Pokles počtů pokusů o nelegální překročení hranice zaznamenali během letoška také v Litvě. V poslední době se tam ale počet běženců opět zvýšil, upozorňuje veřejnoprávní LRT.
V Litvě podél hranic s Běloruskem a Ruskem platí výjimečný stav. Vláda ho vyhlásila v den ruské invaze na Ukrajinu a parlament už několikrát souhlasil s jeho prodloužením. Umožňuje to mimo jiné nasadit vojáky k ochraně hranic.
V zemi je také zakázané vysílání ruských a běloruských televizních kanálů.
Rozhovor o pomoci lidem v lesích
V polsko-běloruském pohraničí jsme letos na jaře mluvili i s lidmi, kteří během migrační krize lidem v lesích z humanitárních důvodů pomáhají.
Ani polská, téměř 200 kilometrů dlouhá, bariéra ze svislých ocelových lamel v přepočtu za 8,3 miliardy korun není nepřekonatelná. Liberální polský deník Gazeta Wyborcza v úterý upozornil, že ji lidé podkopávají a také přelézají pomocí improvizovaných žebříků.
Polská bariéra je vysoká 5,5 metru a doplnit ji má v příštích měsících elektronický systém se senzory a kamerami.
V Polsku podél hranice s Běloruskem platí zóna zákazu vstupu. Týká se 200 metrů širokého pásma podél hranic. Obdoba výjimečného stavu na mnohem rozsáhlejší území platila do konce letošního června.
Migrační krize na východních hranicích EU se loni s příchodem chladného počasí přetavila i do humanitární krize a nejméně 16 mrtvých migrantů v lesích a bažinách.
