Nasaďme síly přímo na Ukrajině, vyzývá Bushův muž z Pentagonu

Ian Brzezinski má zkušenosti z nejvyšších pater americké zahraniční politiky. V Pentagonu měl v éře George Bushe mladšího na starosti politiku vůči Evropě a NATO a kdysi radil i ukrajinské vládě. Je zastáncem tvrdého přístupu vůči Rusku, doporučuje Severoatlantické alianci, aby zašla v podpoře Ukrajiny ještě dále.

„Patřím k těm, kteří podporují asertivnější použití spojeneckých sil na podporu Ukrajinců, včetně bezletové zóny nebo vytvoření protivzdušné obrany. Dokonce bych nasadil síly na Ukrajině, řekněme podél běloruských hranic, aby mohla uvolnit síly pro přímý boj proti Rusům,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Evropanům navrhuje pětibodovou strategii, jak přistupovat k agresi Moskvy: Respektovat územní celistvost Ukrajiny, dodávat jí dostatečné množství zbraní, zavést skutečně přísné protiruské sankce, přijít s agresivní informační kampaní v Rusku a stanovit jasnou cestovní mapu pro členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.

Uznávaný expert na bezpečnostní politiku přijel do Prahy na pozvání think-tanku Europeum. Mluvil i o budoucí americké vládě zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho výroky považuje za znepokojivé, zároveň ale zdůrazňuje jeho nepředvídatelnost: „Často dělá pravý opak toho, co říká, že udělá,“ připomíná.

Nelze začít jinak než výhrou Donalda Trumpa v amerických volbách. Co to bude podle vás znamenat pro Ukrajince? Je to spíše špatná, nebo dobrá zpráva?

Zpráva je to nejistá, protože nevíme, co bude Trump dělat. Kvůli tomu, co Trump řekl v minulosti, to může být znepokojivé. Řekl, že se domnívá, že Ukrajina a její snaha vstoupit do NATO a fakt, že to Aliance akceptuje, byly příčinou války. A že Putinův útok na Ukrajinu byl geniální tah.

Je to jakýsi signál, že územní ztráty považuje za hotovou věc. On se také ohradil proti rozsahu americké pomoci Ukrajině a obvinil (prezidenta Volodymyra) Zelenského z toho, že je největším obchodníkem na světě.

A jeho poradci popisují americké programy pomoci Ukrajině dokonce tak, že na ně dáváme víc peněz než na americkou námořní pěchotu. Řekl, že je to problém spíš evropský než transatlantický. A také tvrdí, že si musíme dát pozor na vyprovokování jaderné války, což je podobné tomu, co říká Biden. Bidenovi se podobá i v tom, že nechce, aby pod jeho vedením došlo k velké válce s nekonečným nasazením amerických vojáků.

(Budoucí viceprezident) J. D. Vance a jeho poradci pakl mluvili o tom, že by se mohl pokusit ukončit tuto válku do 24 hodin. Výsledek toho bych pak nazval nespravedlivým a nestabilním mírem. Zahrnovalo by to cestu k Putinovi s požadavky na příměří a cestu k Zelenskému se slovy: Příměří, nebo vám přeruším pomoc. Zavedla by se demilitarizovaná zóna, kterou by střežili Evropané, a Ukrajina by musela být neutrální.

S tím by Vladimir Putin asi souhlasil…

Pokud by to byl přístup, který by Trump zvolil, Putin by se ho podle mě okamžitě chytil, protože by mu to umožnilo ponechat si území, která zabral, etnicky a politicky je vyčistit, zakopat se, obnovit síly. A vsadit na předpoklad, že Trump bude pokračovat a oslabí NATO, čímž učiní Ukrajinu zranitelnější a Severoatlantickou alianci také zranitelnější vůči dalšímu útoku, stejně jako to udělal po minských dohodách.

To vše by nás mělo znepokojovat. Musím ale zdůraznit, že tohle je pouze to, co Trump a jeho poradci řekli. Z historie víme, že Trump je velmi nepředvídatelný. Často dělá pravý opak toho, co říká, že udělá.

Takže chápu tu nejistotu, ale místo toho, abych nad ní fňukal, tak bych na místě Evropy přemýšlel, co uděláme pro to, abychom ten přechod mezi dneškem a začátkem administrativy ovlivnili. Takže to chce realističtější a konstruktivnější přístup k této válce, který nakonec přinese vyhlídky na trvalou stabilitu, pokud ne trvalý mír.

Donald Trump je známý svým řekněme transakčním přístupem ke světovým konfliktům. Může být tento přístup užitečný v případě rusko-ukrajinské války?

Musíte o něj usilovat, protože cokoli jiného znamená, že Trumpovi v podstatě dáváte zelenou, aby prosadil ty nejhorší výsledky, kdy by území přisoudil Rusku a Ukrajinu nechal na holičkách. Ukrajina v pozici bez důvěryhodných bezpečnostních záruk je receptem nejen na další agresi proti ní, ale i na nevratné poškození důvěryhodnosti bezpečnostních závazků USA a důvěryhodnosti NATO.

Zmínil jste několik výroků Donalda Trumpa, mnozí se už ale podivují i nad jeho nominacemi. Například tajným službám má šéfovat Tulsi Gabbardová známá svými proruskými postoji…

Ano, to samozřejmě přispívá k nejistotě a znepokojení. Chci ale také říci, že do svého týmu přivedl i některé internacionalisty. Patří mezi ně jeho nový poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz, patří k nim i (kandidát na ministra zahraničí) Marco Rubio.

Pokud bych já měl mít obavy, bylo by to z těch členů bezpečnostní komunity Republikánské strany, kteří říkají, že naším hlavním vyzyvatelem je Čína, a proto musíme ukončit války na Blízkém východě a na Ukrajině, aby už neodváděly pozornost od našeho hlavního cíle. Jakým způsobem se ale ty války ukončí, není jasné. Zatím je to otevřené a myslím, že Evropané by měli dokázat, že Ukrajina tu válku může vyhrát a že oni jsou ochotni nést část válečného břemene.

Co byste tedy Evropanům konkrétně radil?

Pokud chceme, aby Ukrajina skutečně zvítězila, a to rychle a za svých podmínek, musíme mít jasnou strategii. Ta má pět prvků. Prvním je územní celistvost Ukrajiny – my se jednoznačně musíme přizpůsobit jejím cílům. Cokoliv jiného vysílá Ukrajincům smíšené signály a je zelenou pro Putina. Posiluje to jeho důvěru, že může zvítězit.

Druhým prvkem jsou zbraně – dodat jim objem, který potřebují, zajistit rychlost dodávek a povolení k jejich použití, které potřebují. Seznam zbraní všichni známe, jsou to letadla, rakety, drony atd.

Třetím prvkem strategie jsou opravdu přísné hospodářské sankce proti Rusku. Skutečnost, že ruská ekonomika v letech 2023 a 2024 roste každý rok o více než tři procenta a podle prognóz poroste o více než tři procenta i v příštím roce, svědčí o nedostatečnosti našeho sankčního režimu a jeho vymáhání. Pokud uštědříme ruské ekonomice ránu, můžeme tak zpomalit válečnou mašinu. Když Olaf Scholz říká, že nejsme ochotni udělat více pro Ukrajinu, protože se bojí, jaký dopad by to mělo na zdravotní péči a důchody v jeho volebním obvodu, neodráží to politickou vůli, kterou by měl Putin vidět.

Čtvrtým prvkem strategie je zapojení celého spektra zainteresovaných stran v Rusku. To znamená od politických špiček až po průměrné Rusy na ulici. Nemáme žádné agresivní kampaně, které by Rusům řekly, co se opravdu děje, co dělá Putin s ruskou mládeží. Není to všespásné řešení, mohlo by to ale do Ruska vnést jistou politickou nestabilitu, a tím i větší tlak na Putina.

Pátým prvkem je vytyčení jasné cestovní mapy k ukrajinskému členství v NATO. Členství Ukrajiny v NATO by zkomplikovalo ruské vojenské plánování a je to pravděpodobně jediná věc, kterou Putin respektuje, když ho chcete přesvědčit, že Ukrajina už není zranitelnou zemí ve strategické šedé zóně.

Zatím se nezdá, že by se evropská část NATO takovouto strategií řídila…

Doufám, že Evropa bude vydávat více na obranu, bude asertivnější v obraně svých bezpečnostních zájmů a hodnot kvůli tomu, co se děje a co jim hrozí ze strany Ruska, a ne proto, že se bojí Trumpa. Trump takový strach nebude respektovat. Co bude respektovat, je Evropa, která se postaví na vlastní nohy a udělá to, co je nutné, a bude ochotna bojovat společně. Když tohle Evropa nedělá, tak je těžké nesouhlasit s některými kritikami, které přicházejí od Trumpa a poradců.

Co se týče vojenské pomoci, co podle vás potřebuje Ukrajina nyní nejvíce? Někteří experti zmiňují bezletovou zónu nad západem země, prezident Zelenskyj zase nedávno žádal dodání tomahawků (americké střely s plochou dráhou letu a dlouhým doletem, pozn. red.).

Potřebují oboje a všech těch pět prvků, o kterých jsem mluvil. Pravděpodobně by to stačilo, aby se Ukrajina dostala na vítěznou notu, což by ukončilo válku za jejích podmínek a Rusko by se dostalo do defenzivy.

Patřím k těm, kteří podporují asertivnější použití spojeneckých sil na podporu Ukrajinců, včetně bezletové zóny nebo vytvoření protivzdušné obrany. Dokonce bych nasadil síly na Ukrajině, řekněme podél běloruských hranic, aby mohla uvolnit síly pro přímý boj proti Rusům. Dodal bych, že rozmístění spojeneckých sil na Ukrajině bude podmínkou, pokud Ukrajině poskytneme členství v NATO, aby důvěryhodnost bezpečnostního závazku NATO podle článku 5 byla nezpochybnitelná.

Když se ale podíváte na současný stav NATO, je to reálné? Členem Aliance je i Maďarsko v čele s premiérem Viktorem Orbánem, který má dobré vztahy s Putinem…

To je mi jasné, vím ale, že NATO na to má schopnosti. Otázka politické vůle a politického konsenzu je jiná. Ale pokud se vám nepodaří dosáhnout politického konsenzu, nemusíte nutně operovat pod vlajkou NATO. NATO poskytlo základ pro koalice ochotných států a ty mohou být velmi účinné.

V Polsku se minulý týden otevřela nová vojenská základna jako součást protiraketového deštníku NATO na ochranu před Íránem. Neměla by sloužit spíše jako ochrana před Ruskem?

Ano, mělo by to tak být. Nejsem si ale zcela jistý, které systémy byly v Redzikowu umístěny. Nevím, jakými radary jsme ten systém podporovali, ale rozhodně by měl posílit protivzdušnou obranu našich spojenců v NATO a východní hranice NATO.

Zamyslete se nad agresí, která se odehrává v posledních několika letech, pokud jde o hybridní válku. Chci říci, že jsme s Ruskem ve válečném stavu, ať už to chceme uznat, nebo ne. Rusové vytrhávají bóje v (estonské) Narvě, ruská loď střílí na norskou rybářskou loď, která sbírá své sítě v norských vodách. Máme tu pokusy o atentát, sabotáže, ten seznam pokračuje dál a dál. Nemluvě o dezinformačních kampaních během našich voleb. Takže pokud jsme ještě nerestrukturalizovali schopnosti Redzikowa tak, aby mohlo přispívat k protivzdušné obraně NATO, je nejvyšší čas to udělat.

Nakonec bych se zeptal na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který vidí nástup Trumpa jako příležitost k vytvoření samostatných vojenských kapacit EU. Co si o tom myslíte?

To je hudba pro Putinovy uši. Když Macron mluví o nezávislé evropské obranyschopnosti, když mluví o strategické autonomii, zavádí dynamiku a instituce, které rozdělují Ameriku a Evropu a které může Rusko využít. Nechápu, proč nemůže tlačit na větší evropskou obranyschopnost v rámci NATO. Ale když to zdůvodňuje tím, že máme problémy s Amerikou, nepřidává to ke sjednocování v době, kdy transatlantickou solidaritu opravdu potřebujeme.