Článek
Po Izraeli, Ázerbájdžánu či Alžírsku by se dalším zdrojem plynu pro Evropu mohlo stát i palestinské Pásmo Gazy. Tamní plyn by se přes Egypt a Řecko mohl v budoucnu dovážet třeba i do Česka.
O palestinském nalezišti plynu se ví už od roku 2000, kdy ho v moři asi 30 kilometrů od pobřeží Pásma Gazy nalezla britská společnost British Gaz (nyní BG Group). Množství plynu se odhaduje na jeden bilion kubíků. Palestinský investiční fond, který by ho mohl těžit, to ale až dosud neudělal kvůli nesouhlasu Izraele. Nyní se zdá, že se situace mění.
Jak informoval server Al-Monitor, Palestinská autonomie jedná o využití plynového pole s Egyptem. Ministr pro sociální záležitosti Ahmad Madžalání oznámil, že obě strany by měly podepsat do konce roku dohodu a na začátku roku 2023 by mohly začít práce. Investice do rozvoje naleziště se odhadují na 1,3 miliardy dolarů (asi 32 miliard korun).
Kromě Palestinského investičního fondu, který spadá pod Palestinskou samosprávu, vlastní stejný podíl (27,5 procent) i v Aténách sídlící firma Consolidated Contractors Company, zbylých 45 procent připadne na budoucího provozovatele Egyptian Natural Gaz Holding Company.
Izraeli hrozí vláda s extremisty
V úterý se Izraelci vydali už popáté během čtyř let k parlamentním volbám. Kromě referenda o osudu Benjamina Netanjahua je ve hře i vstup extrémní pravice do vlády.
Ministr Madžalání odmítl, že by měl mít na zisku podíl i Izrael, který údajně o nalezišti jednal s Egypťany: „Je to dohoda pouze mezi Palestinou a Egyptem,“ řekl. Na otázku, jak se k těžbě staví radikální palestinské hnutí Hamás, které Pásmo Gazy od roku 2007 ovládá, ministr odpověděl, že s ním v této věci není žádný problém.
„Přírodní zdroje patří oficiálním autoritám, ne stranám. Hamás je politická síla, která si vynutila de facto kontrolu nad Gazou. To mu nedává legitimní autoritu ani roli v mezinárodních a regionálních dohodách,“ dodal.
Naleziště u Gazy patří sice k menším, i tak by ale těžba měla přinést na sedm miliard dolarů. Plyn by se mohl dostat i do Evropy – z Gazy totiž poputuje podvodním potrubím do Egypta, kde bude ve středisku Ariš zkapalněn, poté půjde na export. Těžba by mohla trvat 20 let a každý rok přinášet na 1,5 miliardy kubíků plynu (pro porovnání – roční spotřeba v Česku činila vloni 9,4 miliardy kubíků).
Hnutí Hamás odhalilo při mítinku 13. září nástěnnou malbu s nápisem „Náš plyn je naše právo“. Slíbilo přitom, že plynové pole u Gazy ochrání. „Toto bohatství náleží palestinskému lidu a Izrael na něm nemůže mít podíl,“ nechal se slyšet Suhajl Hindi, člen politického vedení hnutí.
O plynu prý Hamás jedná s ostatními palestinskými frakcemi, nechce ale odvádět pozornost od boje na Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě.
Skutečnost, že budoucí těžbu schválil i Izrael, který na Pásmo Gazy a více než dva miliony lidí v něm uvalil námořní blokádu, měli Palestincům sdělit Egypťané. Ti o těžbě plynu s Izraelem několik měsíců jednali. Konečné ano zaznělo z Izraele údajně až na nátlak Evropanů, kteří se kvůli válce na Ukrajině a odstřižení se od ruského plynu snaží hledat nové zdroje.
Podle tři roky staré studie OSN leží okupované palestinské území nad velkými zásobárnami ropy a zemního plynu, konkrétně v oblasti C na Západním břehu Jordánu a na pobřeží Středozemního moře u Pásma Gazy. Množství ropy se odhaduje na 1,7 miliardy barelů. Díky těžbě plynu i ropy by si tak Palestinci mohli rozdělit až 524 miliard dolarů, které by se daly využít k socioekonomickému rozvoji regionu.
OSN také doporučuje vypracovat další studie, které by jasně stanovily právo palestinského lidu na oddělené přírodní zdroje, jakož i jejich oprávněný podíl na společných zdrojích, které kolektivně vlastní několik sousedících států v regionu včetně Izraele.
