Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izrael a hnutí Hamás údajně souhlasí s plánem provizorní správy Pásma Gazy, která by byla součástí druhé fáze možné dohody o ukončení války a propuštění rukojmích.
S odkazem na zdroje z administrativy Joea Bidena o tom informoval komentátor listu The Washington Post David Ignatius.
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby pak ve středu televizi CNN řekl, že Spojené státy jsou ve věci rozhovorů o příměří v Gaze „opatrně optimistické“.
„Mezi oběma stranami stále zůstávají mezery. Věříme, že tyto mezery lze zmenšit, a to je to, o co se teď Brett McGurk (americký zmocněnec pro Blízký východ a Afriku, pozn. red.) a ředitel CIA Bill Burns snaží,“ nastínil.
Průlom přišel údajně hned ve dvou bodech: Hamás ustoupil z požadavku na písemné záruky na ukončení války, Izrael pro změnu souhlasil s tím, že Pásmo Gazy dočasně převezme de facto Palestinská národní správa (PA). Konkrétně by se o bezpečnost území mělo starat 2500 stoupenců PA vycvičených Američany.
Tři fáze
Dohoda předpokládá třífázové řešení konfliktu.
První fází by mělo být šestitýdenní příměří, během něhož Hamás propustí 33 izraelských rukojmích, které teroristé zadržují od loňského 7. října, kdy zaútočili na jih Izraele. Na svobodu by se měly dostat všechny ženy, muži nad 50 let a zranění.
Izrael na oplátku propustí stovky vězněných Palestinců a stáhne jednotky z hustě obydlených oblastí směrem k východní hranici Gazy. Do Pásma by mohlo proudit více humanitární pomoci, začaly by se opravovat nemocnice a odklízet trosky.
Druhá fáze, jejíž trvání Ignatius neupřesnil, zahrnuje výše zmíněnou dočasnou vládu v Pásmu Gazy. S rostoucí bezpečností v oblasti by pak nastala třetí fáze, o níž OSN mluví jako o „víceletém plánu obnovy“.
Nejsmrtelnější útok v dějinách Izraele
Útok ze 7. října 2023 byl nejsmrtelnějším v historii Izraele. Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny během něj zavraždily více než 1200 lidí, většinou civilistů, a odvezly do Pásma Gazy několik stovek rukojmích.
Izrael reagoval okamžitým vyhlášením války Hamásu s cílem hnutí zničit a zahájil intenzivní bombardovací operaci, po níž následovala pozemní invaze. Ta má zničující dopady a podle palestinských úřadů kontrolovaných Hamásem již bylo zabito více než 40 tisíc lidí. Odhaduje se také, že přibližně 90 procent Palestinců muselo v důsledku bojů opustit své domovy.
Hrozba Kataru
K dohodě by měla přispět i Saúdská Arábie, která naznačila, že pokud uvidí jasnou cestu k ustavení palestinského státu, urychlí normalizaci vztahů s Izraelem. Katar pak měl dát vůdcům Hamásu jasně najevo, že v případě selhání dohody budou muset tamní exil opustit.
Optimisticky se k možné dohodě vyjádřil i izraelský ministr obrany Joav Gallant, podle něhož akce izraelské armády v posledních dnech vytvořila „okno příležitosti“ k dohodě o propuštění 120 rukojmích. Snahu o propuštění rukojmích označil za „morální a etickou povinnost“.
Gallant se ale možné dohody s Hamásem nemusí ve funkci dožít. Jak informovala stanice Channel 12, poradci premiéra Benjamina Netanjahua přemýšlejí o jeho odvolání. Gallant se už podle nich necítí být zavázán vládní koalici.
Obvinili ho také, že stojí za únikem informací z jednání bezpečnostního kabinetu v posledních měsících.
Premiérova kancelář zprávu popřela s tím, že předseda vlády s ministrem obrany nemá spory. Netanjahu už ale Gallanta v minulosti jednou odvolal – ve chvíli, kdy se vyslovil pro zastavení Netanjahuovy justiční reformy.
Vzhledem k protestům, které to tehdy vyvolalo, si ale Netanjahu krok rozmyslel a o měsíc později Gallanta do funkce vrátil.
Generální tajemník OSN António Guterres zároveň s kritikou Izraele zdůraznil, že nic neospravedlňuje ani „odporný útok“ hnutí Hamás ze 7. října proti izraelským civilistům a únos některých z nich do Pásma Gazy. (Palestinci na snímku čekají na jídlo distribuované humanitárními organizacemi v uprchlickém táboře Džabalíja, 18. března.)
Izrael podle OSN o víkendu oznámil, že nebude do Pásma Gazy pouštět konvoje s potravinovou pomocí organizované agenturou UNRWA, odnoží OSN pomáhající palestinským uprchlíkům na Blízkém východě. UNRWA je v krizi od chvíle, kdy Izrael obvinil desítku jejích zaměstnanců z účasti na teroristickém útoku ze 7. října. (Na snímku čekají na jídlo u nevládních organizací ve městě Gaza, 18. března.)
„Je to pobuřující a činí to záměrně překážky pro životně důležitou pomoc při uměle vyvolaném hladomoru. Tato omezení je potřeba zrušit,“ uvedl v reakci na izraelské rozhodnutí šéf UNRWA Philippe Lazzarini na sociální síti X. (Na snímku hledá dítě zbytky jídla, Dajr al-Balah v Pásmu Gazy, 19. března.)
Další omezení dodávek přichází ve chvíli, kdy humanitární organizace dlouhodobě varují, že Gazanům se nedostává dost pomoci. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) minulý týden uvedla, že na severu Pásma Gazy bez přijetí dalších opatření nejpozději v květnu vypukne hladomor. (Snímek z města Gaza, 18. března.)
Na těžko přístupném severu Gazy, kde v současné době žije přibližně 300 000 lidí, dostávají obyvatelé potravinovou pomoc zejména pomocí shozů z padáků, jejichž množství je ale omezené. (Snímek z tábora Džabalíja, 19. března.)
Pozemní pomoc se do Pásma Gazy dostává hlavně z Egypta přes hraniční přechod Rafáh, poté co ji zkontroluje Izrael. Židovský stát tvrdí, že dělá vše, co může, aby zásobování regionu zajistil. (Na snímku novorozenec s podvýživou v nemocnici, Bajt Lahíja v Gaze, 11. března.)
Šestiletý chlapec Fadi leží v jedné z nemocnic v Gaze. Nedostává se mu potřebných léků a trpí podvýživou, je tak slabý, že sotva mluví a bez pomoci matky se nedokáže ani posadit. Vyfoceno 10. března.
Dodávky pomoci navíc do cíle často dorazí nekompletní, jak v rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrdil lékárník Stanislav Havlíček, který v oblasti strávil měsíc s humanitární organizací Lékaři bez hranic. „Vlastně téměř každá bedna, kterou jsem dostal, byla nějakým způsobem narušena nebo nekompletní,“ řekl. Kdo dodávky blokuje, si ale netroufl odhadnout. (Na snímku muž nalévá polévku v táboře Džabalíja, 18. března.)
Stovky Palestinců se 17. března shromáždily před budovou Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v Džabalíji. Každý dostal pět kilogramů mouky.
Izrael odmítá, že za nedostatek humanitární pomoci může, a viní z toho humanitární organizace a OSN. (Na snímku čekají děti na příděl jídla ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy, 18. března.)
Útok při fotbalovém zápase
Operace v Pásmu Gazy navzdory rozhovorům o příměří pokračují s plnou silou. Město Gaza sice už před několika měsíci považoval Izrael za „vyčištěné“ od teroristů, nyní v něm ale probíhají další boje.
Izraelská armáda vyzvala civilisty, aby ho vyklidili a přesunuli se na jih Pásma. Ani tam ale není bezpečno.
Jak ve středu informovala agentura Reuters, izraelská střela zasáhla stanový tábor na jihu, právě když se tam vysídlení lidé shromáždili, aby sledovali fotbalový zápas ve škole. Výsledkem bylo 29 mrtvých, vesměs žen a dětí, řekli zpravodajům Reuters očití svědkové.
„Všechno bylo normální. Lidé hráli fotbal, jiní nakupovali a prodávali (jídlo a pití). Nebylo slyšet žádné letadlo ani nic jiného,“ řekla novinářům svědkyně Ghazzal Násirová. Za okamžik byly kolem ní mrtvoly, části těl a krev.
Izraelská armáda uvedla, že prověřuje zprávy, že byli zasaženi civilisté. K incidentu podle ní došlo ve chvíli, kdy zlikvidovala „přesnou municí“ bojovníka Hamásu, jenž se 7. října zúčastnil teroristického útoku, který stál na začátku nynější války.
Ministr Gallant ve středu oznámil, že armáda už zabila nebo zranila na 60 procent členů Hamásu. Jedním z nich je i Hasan abú Kujk, operační velitel vnitřních bezpečnostních sil Hamásu, o jehož likvidaci informovala izraelská armáda ve čtvrtek.
Muž měl stát za řadou teroristických útoků proti Izraeli. Spolu s ním přišel o život i Násir Mahanna, velitel týmu vojenské rozvědky Hamásu, napsal server Ynetnews.
V pasáži o vyjednávání dohody mezi Izraelem a Hamásem jsme vycházeli ze zpravodajství deníků Haarec a The Washington Post a serverů The Times of Israel a Ynetnews. U útoku na jihu Pásma Gazy byla hlavním zdrojem agentura Reuters.
