„Lekce psaná krví.“ Rwanda si připomíná 30 let od genocidy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Obyvatelé Rwandy si připomínají 30 let od genocidy. „Byla to lekce psaná krví,“ prohlásil během vzpomínkového ceremoniálu tamní prezident Paul Kagame.

Systematické vyvražďování, které začalo 7. dubna 1994, trvalo 100 dní. Předcházel mu atentát na hutuského prezidenta Juvenala Habyarimanu v noci 6. dubna, kdy bylo nad Kigali sestřeleno jeho letadlo. Útok vyvolal řádění ozbrojených Hutuů. Ti během masakru zabili asi 800 tisíc lidí – převážně šlo o Tutsie, mezi oběťmi byli ale i umírnění Hutuové. Podle údajů OSN bylo znásilněno nejméně 250 tisíc žen.

Šlo o jeden z nejkrvavějších masakrů 20. století. Ten skončil až v červenci téhož roku, kdy povstalecké milice Rwandské vlastenecké fronty (FPR) obsadily hlavní město Kigali a masové vraždění ukončily. Právě současný prezident Kagame tenkrát FPR vedl. Podle něj se země za tři desetiletí výrazně posunula a nyní je stabilní a bezpečná, na tragickou minulost ale nesmí zapomenout.

Jedním z poučení pro Rwandu podle něj je, že nesmí spoléhat na cizí pomoc, která tehdy nepřišla. To mimochodem potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Francie mohla před 30 lety zastavit masakry ve Rwandě, ale neměla k tomu vůli,“ řekl. Místo Macrona je v Kigali francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné.

Vzpomínkových akcí se zúčastnil i český prezident Petr Pavel, který nedělní vzpomínkovou akcí završil svoji návštěvu východoafrické země, kde se setkal s prezidentem Paulem Kagamem. „Zdá se, že lidstvo je velmi rezistentní proti poučení se z vlastních chyb. Zároveň ale vidím jako pokrok rostoucí porozumění mezi množstvím států světa, které jsou přes rozdílné názory jednotné v hlavních principech,“ prohlásil český prezident.

Na sociální síť X pak Pavel napsal, že Česko hodlá s Rwandou i nadále utužovat vazby: „Potvrdili jsme si zájem pokračovat v rozvoji našich vztahů. Rwanda je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik Afriky. Mluvili jsme o dalším prohlubování spolupráce v oblasti zdravotnictví, vědy a programu na ochranu vzácných zvířat, ale také o aktuální situaci v subsaharské Africe.“

V Kigali je i bývalý americký prezident Bill Clinton, který genocidu označil za největší selhání své administrativy. Stefanie Dekkerová, reportérka serveru Al-Džazíra, která je rovněž v hlavním městě, uvedla, že i po třiceti letech je v mnoha Rwanďanech bolest stále cítit. „Ale také cítí, že je povinností každého Rwanďana připomínat si genocidu, připomínat si, co se stalo, a zajistit, aby se to už nikdy neopakovalo,“ řekla.

Úsilí Rwandy o národní smíření vyzdvihla také Evropská unie. „To, čeho rwandský lid během tří desetiletí dosáhl na své národní cestě k jednotě, usmíření, spravedlnosti a zachování památky na genocidu Tutsiů, je poučením pro zbytek světa. Proměna Rwandy od té doby, pokud jde o správu věcí veřejných, hospodářskou obnovu, sociální soudržnost a rozvoj, je pozoruhodným úspěchem,“ napsal šéf unijní diplomacie Josep Borrell jménem EU ve svém nedělním sdělení.