Rve mi to srdce. Putin naši krásnou zemi úplně zničil, říká Ruska

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čtyřiačtyřicetiletá Ruska Kristina chtěla Rusko opustit hned po začátku invaze. S politikou Vladimira Putina nesouhlasila a tušila, že v její zemi už bude jen hůř. „Putin naši krásnou zemi úplně zničil, rve mi to srdce,“ říká při telefonickém rozhovoru z Istanbulu, kde nyní žije.

Do turecké metropole nakonec odešla až koncem srpna, a to kvůli svému osmnáctiletému synovi. Chtěla, aby nejdřív dokončil střední školu. „Zůstat v Rusku by pro něj bylo opravdu nebezpečné. Dostala jsem varování od lidí, kteří mají blízko k armádním strukturám,“ říká Kristina s tím, že její syn trpí od narození srdeční poruchou. Zatímco za normálních okolností by ho tento hendikep branné povinnosti zbavoval, nově schválené zákony umožňují odvod i takových mužů, jako je on.

Od konce června se začala připravovat na odjezd ze země. „Žili jsme v Krasnodarském kraji na černomořském pobřeží, Istanbul pro nás byl nejbližší variantou,“ vysvětluje. Po příjezdu jí velmi pomohl turecký úředník Kerem, s nímž se seznámila na aplikaci Tandem, která spojuje lidi učící se cizí jazyky.

Kristina je přesvědčená o tom, že její syn by se odvodu nevyhnul. Vedení Krasnodarského kraje se podle ní vždy snažilo potěšit prezidenta a dělalo všechno pro to, aby si jejich snahy všiml. A to dokonce ještě před tím, než vůbec vysloví nějaké přání. „Ještě na začátku září mi známí říkali, že vše bude ok. Myslím ale, že si tak jen chtějí uchovat duševní zdraví,“ vypráví.

Jak nyní bude v Turecku žít, zatím netuší. Za hlavní ale považuje fakt, že je její syn v bezpečí. Na dálku nyní studuje na ruské univerzitě a chce se stát IT expertem. S jeho otcem se rozvedla, ani on už ve vlasti nežije. Politické názory na válku mají oba totožné.

„To, co se děje, je strašné. Lidé umírají… nemůžu ani najít slova, jak to popsat. Mám přátele i na Ukrajině, všichni jsou jednotní, jsou strašně semknutí, v Rusku je to jiné. Putin vždy říkal, že se snaží zachránit ruský svět, teď ho ale kompletně ničí,“ lituje Kristina.

Mezi obyvatelstvem Ruska a režimem prý dlouhá léta vládl jistý druh obchodu - vláda nechá lidi dělat, co chtějí, když se nebudou plést do politiky. „Žili jsme paralelní životy, bylo to jako odstřižení. Po roce 2014 ale bylo jasné, že už bude jen hůř. Samozřejmě, že jsem proti Putinově politice, on se už 20 let cítí jako ruský car,“ zdůrazňuje.

Tragédie se tak podle ní neděje jen na Ukrajině, ale i v Rusku: „Nechci to ale srovnávat… v Rusku je to tragédie dlouhodobá,“ myslí si.

Kristina, jež se doma živila jako účetní, se ve svém městě setkala i s lidmi, kteří proti invazi na Ukrajinu protestovali. Jejich aktivity ale rychle umlčeli příslušníci FSB, Rosgvardije a dalších silových složek.

„Kamarádka, která pochází ze Sibiře a teď žije v Moskvě, protestovala s letákem na Rudém náměstí. Zatkli ji a pět hodin drželi na policejní stanici. Má dvě děti, řekla mi, že by to už nikdy neudělala,“ říká Ruska, která podle svých slov také cítí jistou vinu. Zároveň se ale distancuje od bezpečnostních složek, s nimiž nemá nic společného, a poukazuje na to, že protestovat dnes v Rusku není jednoduché.

„Ukrajinci jsou vnitřně mnohem svobodnější než Rusové. Říkají své vládě, co si myslí. Pro naši vládu a prezidenta je ale největší hrozba to, že by Rusové začali dělat to samé. Kdyby Rusové začali říkat, co si myslí, poslali by na ně Rosgvardiji, aby je umlčela.“

Dalším faktorem je i starost o rodiče, kteří v Krasnodarském kraji zůstali. Atmosféra ve městě je stresující: „Mluvila jsem se sestřenicí. Říkala, že se procházela po pobřeží a město bylo skoro prázdné. Jen pár žen s dětmi, prakticky žádní muži. Je to strašidelné, připomíná to situaci za pandemie, kdy bylo město úplně prázdné. Všichni jsou ve stresu, je to hrozné. Samozřejmě ne tak strašné jako na Ukrajině, ale svým způsobem je to také hrozné,“ říká Kristina, jež si z bezpečnostních důvodů nepřála zveřejnit fotografii ani příjmení.