Hlavní obsah

Ruští zákonodárci budu moci cestovat jen na povolení, schválili si poslanci

Foto: Shutterstock.com

Dolní komora ruského parlamentu, ilustrační fotografie.

Ztráta mandátu bude hrozit ruským poslancům a senátorům, pokud si dopředu nepožádají o souhlas s cestami mimo Rusko. Návrh zákona ve čtvrtek schválila v prvním čtení dolní komora parlamentu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, ve čtvrtek v prvním čtení schválila návrh zákona, podle kterého budou muset poslanci a senátoři povinně předem žádat o souhlas se svými cestami mimo Rusko, a to pod hrozbou ztráty mandátu. Uvedla to státní agentura TASS. Nová právní norma má ruské zákonodárce podle předkladatelů ochránit před případnými nepříjemnosti v cizině. K definitivnímu přijetí budou zapotřebí ještě dvě čtení v dumě, schválení senátory a podpis prezidenta Vladimira Putina.

Návrh předložila skupina senátorů a poslanců minulý měsíc. Výjimku z povinnosti žádat vedení parlamentní komory o souhlas s vycestováním do zahraničí budou představovat služební cesty. V případě vycestování bez souhlasu by zákonodárce mohl podle předlohy o svůj mandát přijít. Zákaz vycestovat by měl platit ještě pár let po ukončení mandátu, soudí předseda dumy Vjačeslav Volodin, který podle listu Kommersant objasnil, že práce zákonodárce ve prospěch vlasti „není žádná procházka“.

Nezbytnost nového omezení autoři návrhu vysvětlují vznikem nových hrozeb pro bezpečnost Ruska za situace, kdy třetím rokem pokračuje „speciální vojenská operace“, jak Moskva nazývá válku, kterou proti Ukrajině před více než dvěma lety rozpoutala. A také tlakem sankcí, které Západ uvalil na Rusko, aby je přiměl ke stažení vojsk ze sousední země.

Předkladatelé podle TASS zdůrazňují, že zásluhou nových právních norem bude možné ještě před vycestováním zabránit tomu, aby dotyčný poslanec či senátor navštívil zemi, ve které by mu mohlo hrozit uvěznění či jiný postih ze strany mocenských orgánů nikoli přátelských zemí. Řada ruských zákonodárců byla v nepřítomnosti odsouzena na Ukrajině za útoky na územní celistvost země, připomněla agentura Interfax.

„Černou listinu“ nikoli přátelských zemí Rusko zavedlo v květnu 2021. Zpočátku na ní figurovaly jen Spojené státy a Česká republika, která po odhalení účasti ruských agentů na vyhození muničních skladů ve Vrběticích do povětří přistoupila k vyhoštění ruských diplomatů.

Doporučované