Rusové získali „nový křižník Moskva“. Kyjev jim ho ale opět ničí

Černé moře není v kontextu války na Ukrajině důležité jen kvůli ruské blokádě ukrajinského exportu plodin a hrozící celosvětové potravinové krizi. Stejně jako na Donbase, kde se v posledních týdnech vedou ty nejtužší pozemní boje, se i na moři válčí a rozhoduje o tom, která strana nakonec získá lepší pozici pro dobytí či ubránění území.

A to i přesto, že Ukrajina do těchto bojů neposílá de facto žádné lodě.

Jak jsme psali minulý měsíc, Kyjev v důsledku zabavení velké části flotily Ruskem po okupaci Krymu i dřívějšímu vývoji skoro žádné bojové lodě nemá. Jedna z posledních zpráv o aktivní ukrajinské bojové lodi přišla na začátku tohoto měsíce, kdy se objevilo video z ruského dronu, které ukazuje, jak ukrajinská loď Jurij Olefirenko (její přítomnost následně potvrdily i satelitní snímky) zoufale uniká masivní ruské baráži artilerie. To byla ale zřejmě výjimečná situace a pro vojenské analytiky byla aktivita ukrajinské lodi střední velikosti ještě 100 dní po začátku invaze velkým překvapením.

Přesto nyní Ukrajina po delší době od potopení křižníku Moskva ukazuje, že Rusko nemá v Černém moři klid a musí se bát. Vypovídá o tom hned několik událostí z posledních dní.

Velký význam má zejména zásah strategicky veledůležitého Hadího ostrova, který v úterý po zprvu nepřesvědčivých spekulacích potvrdily satelitní snímky. Útok souběžně s tím oficiálně oznámilo i ukrajinské velení.

Podle Ukrajiny měl útok napáchat v ruských řadách „výrazné ztráty“. Rusko útok nazvalo zmařeným pokusem o obsazení ostrova, při kterém měly být údajně použity raketomety, houfnice a 15 dronů, z nichž 13 bylo sestřeleno. Ukrajinská armáda poskytla o povaze útoku jen neurčité prohlášení, že bylo použito „různých prostředků a metod destrukce“.

Co se tedy na Hadím ostrově dělo ve skutečnosti, se neví. Jediným vodítkem jsou zmiňované satelitní snímky, z nichž je patrné, že došlo k několika zásahům.

O něco jasnější jsou informace kolem útoku v blízkosti Hadího ostrova, při kterém se Ukrajině o pár dní dříve podařilo zasáhnout remorkér ruského námořnictva Vasilij Bech.

Ukrajinci zveřejnili video z dronu, které zřejmě ukazuje zásah plavidla následovaný velkým výbuchem. Ten měly podle všeho na svědomí dvě střely Harpoon dodané ze zahraničí. V úterý potvrdilo „téměř jisté“ použití těchto střel při útoku na Vasilije Becha britské ministerstvo obrany. Šlo podle něj o první ukrajinský zásah ruského cíle touto těžkou protilodní střelou od začátku invaze.

Vasilij Bech patří do třídy záchranných remorkérů Projekt 22870, které jsou designovány na záchranu a odtažení jiných lodí a hašení požárů. Remorkér měl mít na palubě navíc zdravotnické zařízení a malá ponorná zařízení využitelná při záchranných operacích pod vodou. Kromě toho měla loď podle záběrů z doby před potopením převážet i systém protivzdušné obrany Tor-M2KM, který měl zřejmě posílit obranu Hadího ostrova.

Hadí ostrov (známý též jako Zmijí ostrov) na sebe strhl pozornost hned zkraje invaze, když se jeho ukrajinští obránci odmítli vzdát a poslali ruskou válečnou loď do patřičných míst.

Po obsazení Rusy se o Hadím ostrově po celém světě psalo i při opakovaných útocích ukrajinských dronů, z nichž nejvýraznější byly útoky 7. a 8. května, při kterých si ukrajinský Bayraktar TB2 připsal několik dobrých zásahů.

Video z květnových útoků:

Jak ale v článku (publikovaném krátce před nejnovějším útokem na Hadí ostrov) na nezávislém webu UK Defence Journal upozorňuje bezpečnostní expert George Allison, Rusko následně dokázalo velmi rychle ostrov vyzbrojit. Z ostrova se podle něj stala základna s plně funkční protivzdušnou obranou, artilerií, radary a zásobami paliva i munice. To všechno pouhých asi 100 kilometrů od Oděsy a navíc s pravidelnou podporou bojových lodí připlouvajících k ostrovu z jihu.

„Začalo to obchodní lodí se systémy Pantsir a TOR. To se lidé ještě smáli. Dnes mají ale Rusové na západě Černého moře novou Moskvu,“ přirovnal Allison význam základny k potopenému křižníku.

Toto přirovnání nepoužil Allison jako první. Analogii k ruskému křižníku o Hadím ostrově nedávno použil například i mluvčí vojenských úřadů v Oděse Sergej Bratčuk. Jako o „nepotopitelné bojové lodi“ o ostrově mluvil už před měsícem i bývalý vojenský pilot a nyní odborník na vzdušnou obranu Andy Netherwood: „Když tam dáte radar a systémy protivzdušné obrany, umožní vám to ovládat vzdušný prostor nad severním Černým mořem, a tedy i nad strategicky důležitým přístupem k Oděse.“

A Oděsu ve spojitosti s důležitostí Hadího ostrova zmiňuje i Allison. „Podívejte se na pláže a ústí řek na západ od Oděsy. Rusové mají nyní dobře bráněnou palebnou základnu. Mají možnosti a do jisté míry i iniciativu. Budou vážně tak šílení? No, invazi přeci už zahájili, ne snad?“ zaspekuloval odborník nad možností ruského vylodění.

Allison se svými kolegy díky pravidelnému sledování satelitních snímků a odborným znalostem o vojenské technice dal dohromady i podrobný seznam toho, co už Rusové na Hadím ostrově měli ke konci minulého týdne: nejméně pět raketových systémů TOR, dva systémy Pantsir, mobilní velitelské centrum Ranžir, „množství“ kusů artilerie, dva radary vyhledávající letadla a opět „množství“ zásobníků paliva i munice.

V posledních dvou týdnech Rusové podle Allisona „drasticky“ zvýšili použití maskovacích sítí, čímž se rozeznávání techniky ze satelitních snímků ztížilo. Sám odhaduje, že na ostrov ještě doputují další kusy artilerie a protivzdušných systémů. Už minulý týden toho ale na Hadím ostrově Rusové měli hodně.

A to je tvrzení, které si může snadno ověřit i úplný laik letmým pohledem na satelitní snímky. Tento byl pořízen před polovinou května a ukazuje poškození budov a krátery po ukrajinském útoku:

Druhý snímek je asi o měsíc starší. Protivzdušné systémy, artilerie a radary jsou vyznačeny modře, maskované objekty, zásobníky paliva a munice a zákopy i další opevnění jsou zvýrazněny červeně:

Tohle všechno, jak zdůrazňuje Allison, Rusko na Hadí ostrov zvládlo dopravit během zhruba měsíce. Až do minulého pátku se Moskvě navíc dařil hladký přesun, tedy bez výraznějšího útoku Ukrajiny a případných ztrát.

„Ostrov musí padnout. Jak to udělat, bude nepochybně prioritou ukrajinského vysokého velení. Bez dvou lodí disponujících děly s ráží 16 palců a s ruskou převahou ve vzdušném prostoru k tomu bude potřeba inovativní myšlení,“ uzavíral Allison své osobní zamyšlení nad Hadím ostrovem krátce před tím, než na něj začaly dopadat rakety.

Jak vidno, ruské protivzdušné systémy na Hadím ostrově, stejně jako ty na zmiňovaném křižníku Moskva, na Ukrajinou odpálené rakety z nějakého důvodu nestačily. Zatím se sice neví, co přesně bylo na Hadím ostrově zasaženo, že ale minimálně něco obranou prošlo, je zřejmé – viz satelitní snímek z úterý:

Kromě ostřelování Hadího ostrova a zásahu ruského remorkéru zaútočila Ukrajina v posledních dnech i na vrtné plošiny v moři mezi Krymem a pobřežím Oděsské oblasti. Kyjev útoky na ruskou vrtnou infrastrukturu zdůvodnil tím, že Rusko údajně na plošiny instaluje vojenské sledovací a komunikační systémy.

Zvýšená intenzita ukrajinského ostřelování cílů v Černém moři velmi pravděpodobně vypovídá o tom, že zásilky systémů a střel Harpoon ze zahraničí už jsou nasazeny v boji a plní svůj cíl.

Střely Harpoon i se dvěma odpalovacími systémy poslaly Ukrajině Spojené státy, další střely i odpalovací systém poslalo i Dánsko a střely samotné také Nizozemsko a Velká Británie. Tyto protilodní střely váží stovky kilogramů a jsou navrženy na ničení i větších vojenských plavidel. Mají dolet přes 100 kilometrů, navádí je radar a létají nízko nad vodou, což zvyšuje jejich efektivitu proti protivzdušné obraně.

Kromě toho měla Ukrajina už dřív ve výzbroji střely Neptun. K ostřelování Hadího ostrova nebo jeho okolí může teoreticky využít i nově dodané salvové raketomety s dostřelem kolem 80 kilometrů.