Rusové evakuují desítky tisíc lidí. U Záporoží čekají protiofenzivu v řádu dní

Ruská okupační správa evakuuje z okupovaných částí Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny část obyvatel z obcí nacházejících se na frontové linii na severozápadě regionu. Informovala o tom ruská státem kontrolovaná agentura Interfax.

Podle jejích informací jsou postupně evakuováni obyvatelé z celkem 18 obcí ležících na linii dotyku ukrajinských a ruských jednotek. Rozhodnutí by se mělo týkat například ukrajinského města Enerhodar, které leží na břehu Kachovské přehrady a stojí tam Záporožská jaderná elektrárna. Před válkou mělo více než 50 tisíc obyvatel. Dále se evakuace bude týkat menších měst a vesnic.

O plánu poprvé hovořil na svém Telegramu gubernátor oblastní okupační správy Jevhen Balickij. „Evakuace se dotkne 18 obcí ležících na frontové linii. Přemístěné budou primárně rodiny s dětmi, staří lidé, postižení a nemocní lidé,“ uvedl Balickij na svém telegramovém účtu.

V pořadu Solovjov Live pak Balickij varoval, že v nejbližších hodinách nebo dnech by mohla začít ukrajinská protiofenzíva, napsala ruská agentura TASS.

O evakuaci hovořil také zástupce gubernátora okupační správy Andrej Kozenko. „Lidé už začali být evakuováni z Položského okresu do Berďansku (přístavní město v okupované části Ukrajiny, pozn. red.). Už tam bylo přesídleno asi 500 lidí,“ řekl Kozenko pro ruskou stanici RBC. Podle něj by mělo být přesídleno kolem 70 tisíc obyvatel. „Přesídlení bude zcela dobrovolné,“ dodal.

Opatření by mohlo předznamenávat blížící se začátek ukrajinského protiútoku. K podobnému kroku sáhly okupační úřady v minulosti. Odsun obyvatel z frontových oblastí předcházel například znovudobytí Chersonu a okolí ukrajinskými jednotkami v listopadu minulého roku.

Podle amerického think tanku Institut pro studium války se ruské velení a ruští váleční blogeři domnívají, že by směr plánované ukrajinské protiofenzivy mohl vést právě skrze Záporožskou oblast směrem na Melitopol až k pobřeží Azovského moře.

Podle ruských úřadů a velitelů jsou ukrajinské jednotky na frontové linii kolem města Orechov velmi aktivní. Také se jim údajně podařilo odrazit útok ukrajinské mechanizované jednotky a zneškodnit výzvědnou operaci v oblasti. Rusové se podle ISW obávají, že tyto dílčí výpady a přesuny jsou předzvěstí velkého ukrajinského protiútoku tímto směrem.

O potenciálním směru ukrajinského útoku váleční experti debatují už několik měsíců. Ukrajina je schopna vést ofenzivu třemi směry. Prvním možným směrem je útok na východě země. Takový útok by byl pro ukrajinské jednotky ohromně těžký, protože Rusové mají v této oblasti vybudovanou nejsofistikovanější obranu.

Druhou možností je vést útočné operace na jihu, tedy z Chersonu přes Dněpr na okupovaný poloostrov Krym. Tato možnost je také složitá. Ukrajinci by čelili složité logistické situaci, protože by museli dostat své vojáky a vybavení přes mohutný tok Dněpru.

Třetím scénářem je právě ofenziva středem směrem na okupovaný Melitopol k pobřeží Azovského moře. Rusové zde nemají tak sofistikovanou obranu jako na východě země a zároveň by útok nebyl pro Ukrajince tak logisticky náročný jako směrem na Krym.

Pokud by se se ukrajinským jednotkám podařilo dostat až k pobřeží Azovského moře, zároveň by rozpůlily ruskou armádu vedví.

Okupované území na jihu Záporožské oblasti tvoří jediné pozemní spojení mezi Ruskem a okupovaným Krymem. Kdyby byla ukrajinská protiofenziva úspěšná, zůstalo by pouze spojení přes Kerčský most, který se už v minulosti stal terčem ukrajinských útoků. Ukrajině by se tak postupně otevřela cesta na Krym.

Rusové ale s variantou útoku tímto směrem dlouho počítají. Proto už delší dobu budují rozsáhlou síť zákopů nejen na jihu Záporožské a Chersonské oblasti, ale i přímo na severu Krymu (psali jsme zde).

Ukrajinský analytik Mychajlo Samus to považuje za důkaz, že Rusové předpokládají útok právě v tomto směru. „Ruská armáda přistoupila ke strategické obraně, reálně bojuje jen na pár úsecích,“ dodal v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Obyvatele okupovaných částí jižní Ukrajiny podle proruských úřadů neohrožují jen bojové operace, ale také plná Kachovská nádrž. Ruská státní tisková agentura TASS informovala o tom, že je hladina vody v nádrži v posledních dnech na svém maximu. Kvůli tomu údajně hrozí, že se přehrada protrhne a voda by mohla zaplavit desítky přilehlých vesnic a obcí a ohrozit desítky tisíc lidí.

Podle poradce ruské společnosti Rosenergoatom Renata Karchy by záplavy způsobené protrhnutím hráze znamenaly závažné komplikace pro Záporožskou jadernou elektrárnu. Naznačil také, že nárůst hladiny vody v přehradě by mohl být způsoben uměle. Ukrajinci podle něj částečně vypouštějí nádrže výše na toku Dněpru. Jeho tvrzení ale nejsou ověřená.

Zástupce ruských okupačních orgánů Vladimir Rogov ruskému listu Kommersant také řekl, že se domnívá, že za zvýšením hladiny stojí Ukrajina.

Ruské velení se obává, že by protržení Kachovské přehrady mohlo pomoci ukrajinským válečným cílům. Voda by totiž zaplavila první obrannou linii ruské armády, což by pro ukrajinské jednotky znamenalo jednodušší a rychlejší postup vpřed.

V minulosti bylo vody v Kachovské přehradě naopak málo. V únoru šéf ukrajinské státní energetické společnosti Enerhoatom Petro Kotin varoval, že by to mohlo ohrozit bezpečnost okupované Záporožské jaderné elektrárny, která se vodou z nádrže chladí. Ukrajinci tehdy obviňovali Rusy z manipulace se stavidly.

Hráz u Nové Kachovky se v listopadu stala terčem ruské palby, když Rusové ustupovali z pravého břehu Dněpru za protiofenzivy Ukrajinců. Prvotní informace tehdy hovořily o vážném poškození hráze, což vyvolalo obavy z poklesu hladiny.

Vozovku vedoucí po hrázi velké vodní nádrže loni v listopadu odpálili Rusové při jejich ústupu z pravého břehu Dněpru. Stavidla ale zřejmě zůstala funkční.