Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rusko během úterních úvodních rozhovorů o ukončení války na Ukrajině po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO. Napsal to web listu Financial Times (FT), podle něhož Američané ruský požadavek odmítli. Někteří evropští činitelé ale dávají vzhledem k neodhadnutelnému vývoji situace okolo postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa najevo obavy, doplnil deník.
Jedním z ruských požadavků podle FT bylo, aby Aliance stáhla své jednotky z východního regionu, do něhož patří Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy, Rumunsko či Bulharsko.
Bezpečnostní poradce rumunského prezidenta Cristian Diaconescu prohlásil, že Američané požadavek odmítli, v evropských politicích však podle něho vyvolal znepokojení.
Diaconescu ale následně v rozhovoru s Digi24 vysvětlil, že svá slova nevztahoval k Rijádu, ale k vyjednáváním v roce 2022. „Rusko požadovalo návrat Rumunska do jeho sféry vlivu,“ řekl.
„Chápu to tak, že se situace může změnit z hodiny na hodinu, ze dne na den,“ řekl podle FT Diaconescu stanici Antena 3 v narážce na ostře kritická vyjádření, která po rijádské schůzce adresoval Trump ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Rusko dlouhodobě požaduje, aby se Ukrajina nestala členem NATO, snaží se ale také oslabit vojenskou přítomnost Aliance ve svých někdejších satelitních zemích. V regionu panují obavy, že se Putin v případě oslabení pokusí zaútočit na země v okolí Ukrajiny.
Činitelé z těchto zemí se podle FT snaží nového amerického prezidenta přesvědčit, aby nesouhlasil s oslabováním pozice NATO na východě Evropy, nejsou si však jisti úspěchem. „Velmi široce jsme Washington informovali na různých úrovních, ale nejsem si jist, co se dostane k Trumpovi. Takže tu stále je riziko a obava, že Rusové do něčeho Washington vmanipulují v rámci jednání o Ukrajině,“ citoval list nejmenovaného činitele.
