Článek
V ukrajinských Dudčanech, malé vesnici na severovýchodě Chersonské oblasti, žila dvaasedmdesátiletá Rosalija Kovalčuková od roku 1968. S manželem tam už před lety postavili dům. „Přestěhovali jsme se do něj, když mi bylo sedmnáct,“ vzpomíná pro britský list The Guardian Ukrajinka.
Teď ale byla nucena svůj domov opustit. Dudčany, jeden z odrazových můstků na řece Dněpr směrem do Chersonu, jsou totiž přímo uprostřed zuřících bojů. A podle Západu jde o oblast, která dost možná dokáže rozhodnout celou válku na Ukrajině.
Nejtěžší ostřelování vesnice zažívá od začátku října. Rusové zasáhli společenský klub a mateřskou školu, domy na okraji vesnice pak proměnili v trosky. Obec přišla o elektřinu: zhasla světla a přestala téct teplá voda. „Zhruba sto metrů od mého domu byly výbuchy a požáry. Rozhodli jsme se, že se musíme evakuovat,“ popisuje Kovalčuková.
Teď zůstává dvaasedmdesátiletá Ukrajinka v tělocvičně ve městě Kryvyj Rih, severně od Chersonu. Právě tam bylo pro uprchlíky, jako je ona, připraveno na sedmdesát lůžek. „Sedíme a modlíme se. Bůh ví, jestli budu mít to štěstí vrátit se domů,“ dodává.
Uprchlíků jako je Rosalija Kovalčuková bude pravděpodobně v následujících dnech přibývat. Ruské úřady totiž v sobotu nařídily všem obyvatelům Chersonu, aby „okamžitě“ odešli, ještě před zjevným postupem ukrajinských jednotek.
Proč hraje Cherson pro Rusko zásadní roli?
Rusové by po ztrátě Chersonu museli zapomenout na ovládnutí dalších velkých měst na jihu Ukrajiny. Ústup by snížil autoritu Kremlu u ruské veřejnosti i v zahraničí.
Předpokládá se, že boje v příštích několika týdnech ještě zesílí. Cherson je totiž pro obě strany konfliktu zásadní: Rusové by po jeho ztrátě museli zapomenout na ovládnutí dalších velkých měst na jihu Ukrajiny.
„Cherson je klíčem k celému jižnímu regionu. Jeho ovládnutí by Ukrajině umožnilo zaměřit se na klíčové zásobovací trasy ruských sil. Rusové se pokusí udržet si nad ním kontrolu všemi prostředky,“ řekl agentuře AP ukrajinský vojenský analytik Oleh Ždanov.
Rusové Cherson dobyli už v prvních dnech války. Po zářijových referendech, která se odehrála v rozporu s mezinárodním právem, pak Moskva prohlásila Chersonskou oblast spolu se třemi dalšími za ruskou součást.
Ukrajinská protiofenzíva, zahájená v létě, si ale postupně připisuje jeden úspěch za druhým a v posledních několika týdnech se jí daří znovu dobývat vesnice v regionu. Moskvou jmenovaný guvernér Chersonské oblasti Vladimir Saldo minulou středu uvedl, že 50 až 60 tisíc lidí z regionu bude během příštích deseti dnů přesídleno do Ruska, protože ukrajinské síly pokračují v postupu.
V poslední době se spekuluje také o tom, že Rusové evakuaci místních nařídili, aby mohli Cherson úplně vymazat z mapy. To by pro ně totiž zřejmě mohlo být snesitelnější než ztratit nad městem kontrolu.
„Krvácí mi srdce. Žili jsme v míru, jak se tohle stalo?“ povzdechla si pro The Guardian evakuovaná z Chersonské oblasti, Anna Kovalová.
V noci kvůli ostřelování nespí. Přesto zůstávají
Jen asi tři sta kilometrů od Chersonu leží další Ruskem nelegálně anektovaná oblast: Záporoží. I tady se obyvatelé s válkou setkávají každodenně, respektive každou noc.
„Ruské rakety sem přilétají, když lidé hluboce sní,“ popsal pro britský deník The Guardian guvernér Záporožské oblasti Oleksandr Starukh. „Rusové nejčastěji útočí ve dvě, čtyři a šest hodin ráno,“ doplnil. Za poslední týdny zemřely v Záporoží při nočních terorech desítky civilistů.
Třiadvacetiletý Bogdan Govelov a jeho matka Olga dokážou těmto číslům dodat tvář i příběh. Předminulou neděli, o půl třetí ráno, se jim zbortil svět. Střela zasáhla jejich budovu. Bogdanova otce pak výbušná vlna odfoukla z okna bytu v sedmém patře. Když se ho rodina pokoušela vysvobodit z hlubokého kráteru, byl ještě naživu, zemřel ale na následky svých zranění.
Každou noc tak teď obyvatelé Záporoží usínají s obavami. Dvaatřicetiletá Tatiana Drobotiová uvádí, že sirény se často spustí až po zásahu rakety. „Ostřelování mě probudí, tak si vezmu polštář, teplé oblečení a jdu třeba do koupelny. Hledám místo, kde nejsou okna, protože nemáme čas jít do úkrytu. Vycházet z domu je prostě příliš nebezpečné,“ vysvětluje, co si téměř každou noc s manželem prožívají.
„Nespíme dobře. Můžu jít spát jen tehdy, když zůstane vzhůru můj muž. Je to, jako by někdo neustále musel mít službu,“ doplňuje.
Záporoží ostřelují Rusové hlavně v noci
Naprostá podlost, naprosté zlo, divoši a teroristé. Tak komentoval noční ruský útok na Záporoží ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rakety zasáhly mimo jiné několik škol.
Záporožští jsou i přes téměř každodenní ohrožení na životě odhodlaní ve městě zůstat. „Sedmdesát procent obyvatel nikdy neopustilo region,“ vysvětluje guvernér Starukh. „Bojí se poznávat nové lidi nebo že nebudou mít peníze. Znám jednu ženu, jejíž vesnice je neustále ostřelována. V noci spí v úkrytu v centru města, přes den se ale vrací domů kopat a sázet brambory,“ popisuje silný vztah většiny obyvatel k městu.
On sám podle svých slov obyvatele k evakuaci vyzýval, jen málo jich ale poslechlo. „Ze 700 tisíc lidí, co tu žili před válkou, tu stále zůstává asi 500 tisíc,“ upřesnil Starukh.
Největším strašákem je teď pro záporožské úřady vyhlídka na to, že se Putin pokusí srovnat město se zemí. Podobně, jako tomu bylo v Mariupolu. „Máme z toho velké obavy. Ale taky máme zkušenosti. Přijali jsme spoustu uprchlíků a úředníků z Mariupolu, kterých se ptáme, jak a proč se to stalo, a kteří mají zkušenosti s ruskými nálety,“ sdělil záporožský guvernér.
Starukh zároveň věří, že Záporoží bude muset počkat, dokud ukrajinské síly nedokážou znovu dobýt Cherson. „Řešíme takový problém s ruskými teroristy, jaký nemuseli řešit naše babičky ani dědečkové,“ říká. „Pokud tuto otázku s Ruskem nevyřešíme, naše děti budou později trpět,“ uzavírá s tím, že region pravděpodobně čeká ještě mnoho bezesných nocí.
