Rusové staví na městě smrti. Chtějí z Mariupolu vymazat ukrajinskou identitu

Po celém Mariupolu bourají ruští dělníci vybombardované budovy rychlostí nejméně jedné za den a mrtvá těla odvážejí společně s troskami. Širokými ulicemi projíždějí ruské vojenské konvoje a z obsazeného jihoukrajinského přístavu se rychle stává ruské posádkové město. Tisíce Ukrajinců, kteří zemřeli, nebo odešli, nahradili ruští vojáci, lékaři či právě stavební dělníci, popisuje atmosféru ve městě agentura AP.

Mnoho ukrajinských ulic bylo přejmenováno v sovětském duchu. Hlavní třída Míru, která protíná město, je nyní Leninova třída. Dokonce i velký nápis se jménem Mariupol, který je u vjezdu do města, byl rusifikován, obarven do červenobílomodré vlajky a napsán ruským pravopisem.

Už v říjnu okupanti rozebrali městský památník Holodomoru, Sověty řízeného hladomoru, jemuž padly ve 30. letech za oběť miliony Ukrajinců. Přemalovali také dvě nástěnné malby připomínající oběti ruského útoku na Ukrajinu v roce 2014 a nedávno rovněž zakryli plachtou trosky vybombardovaného divadla v centru města.

Osm měsíců poté, co Mariupol padl do ruských rukou, z něj Rusko odstraňuje veškeré pozůstatky Ukrajiny - společně s důkazy o válečných zločinech pohřbenými ve zničených budovách. Několik otevřených škol se učí podle ruských osnov, telefonní a a televizní sítě jsou ruské, ukrajinská měna vymírá a Mariupol nyní spadá do moskevského časového pásma. Na troskách Mariupolu vyrůstá nové ruské město.

„Tráví nepřiměřeně mnoho času vymazáváním ukázek ukrajinské identity a velmi málo se starají o potřeby obyvatel Mariupolu. Je to opravdu velmi brutální a nelidský koloniální experiment, který se nám odehrává před očima,“ uvedl Michael Carpenter, americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Rusové již postavili nejméně 14 bytových domů, avšak podle místních zůstává mnoho bytů prázdných a zdá se, že byty dostávají pouze důchodci, invalidé a lidé schvalující okupaci. Mnoho ukrajinských rezidentů, kteří z města neutekli navzdory všem útrapám, stále zůstává ve svých zničených bytech bez vytápění a elektřiny, protože nemají kam jít.

Podle agentury AP, která měla k dispozici dokumenty s ruskými plány nového města, je naplánována také obnova trosek zničené ocelárny Azovstal. Areál se má přeměnit na průmyslový park do konce příštího roku, v současnosti však nic nenasvědčuje tomu, že by nějaké práce začaly.

V rekordním čase však vyrostl ve městě ruský armádní komplex, jak je patrné ze satelitních snímků společnosti Maxar, které ukazují rozlehlou budovu ve tvaru U s ruským armádním sloganem napsaným na střeše.

Zjištění agentury AP ohledně života v okupovaném Mariupolu jen podtrhují, co místní obyvatelé vědí dávno. Bez ohledu na to, co Rusové dělají, staví na městě smrti. Analytici agentury totiž z analýzy satelitních záběrů i videozáznamů odhadují, že ve městě a jeho okolí přibylo přes 10 tisíc nových hrobů a další tisíce těl se pravděpodobně nikdy nedostaly na hřbitov.

Ukrajinští představitelé se domnívají, že při bojích ve městě bylo zabito nejméně 25 000 lidí, podle některých odhadů to ale mohlo být až třikrát více. Město se rovněž celé mění, Rusové mají totiž podle všeho v plánu strhnout více než 50 000 domů.

Demolice pokračují rychlým tempem a podle dalšího obyvatele města, který na nich pracuje, jsou oprávněni s troskami manipulovat pouze Rusové. Oficiálním důvodem je prý zabránit nehodám, ale poradce mariupolského starosty v exilu Petr Andrušenko se domnívá, že pravým důvodem je zajistit, aby lidé neviděli nalezená hnijící mrtvá těla.

Podle něj se v mnoha budovách, zejména kolem Azovstalu, stále nachází v každé z nich 50 až 100 těl, jimž se nikdy nedostane důstojného pohřbu.

Každý z několika desítek obyvatel, se kterými AP hovořila, zná někoho zabitého během obléhání Mariupolu, které začalo s ruskou invazí na Ukrajinu 24. února. Až 30 lidí dorazí každý den do místní márnice s nadějí, že zjistí, co se stalo s jejich blízkými.

Lidija Erašovová viděla po březnovém ruském ostřelování města umírat svého pětiletého syna a sedmiletou neteř. Rodina děti narychlo pohřbila do provizorního hrobu na dvoře a z Mariupolu uprchla.

Vrátili se v červenci, aby děti znovu pohřbili, ale dozvěděli se, že těla už byla vykopána a odvezena. Ani ona, ani její švagrová nezvládly jít těla dětí identifikovat. Jejich manželé, otcové dětí, vybrali dívce a chlapci jednu růžovou a jednu modrou rakev, aby mohli být společně pohřbeni.

„Je to horor. Kamkoli se podíváte. Všechno je černé, zničené,“ popsala město Erašovová, která nyní žije v Kanadě. Žádná ruská přestavba podle ní nedokáže vrátit Mariupolu to, co ztratil. „Sebrali nám naše životy. Sebrali nám naše děti,“ uvedla. „Je to tak směšné a hloupé. Jak chcete obnovit mrtvé město, kde byli lidé zabíjeni na každém kroku?“ dodala.

Agentura AP v souvislosti s děním v Mariupolu čerpala z rozhovorů s 30 obyvateli města, včetně 13, kteří žijí pod ruskou okupací. Rovněž měla k dispozici satelitní snímky, stovky videí zevnitř města a ruské dokumenty naznačující plány Moskvy. Vše dohromady ukazuje, jak moc se Rusko snaží potlačit fakt, že byl Mariupol před svým obsazením ukrajinským městem.

O Mariupol mělo Rusko zájem už od prvního dne invaze. Leží totiž jen 40 kilometrů od ruských hranic a je klíčovým přístavem u Azovského moře. Město bylo tvrdě zasaženo nálety a dělostřeleckými údery, komunikace byla přerušena, bylo odříznuto od zásob potravin i vody. I přesto se Mariupol 86 dní odmítal vzdát a stal se symbolem ukrajinského odporu. Ruské síly nakonec město ovládly v květnu.

Důkladnost ruského ničení Mariupolu je vidět dodnes. Videa pořízená napříč městem a satelitní snímky ukazují, že munice zanechala stopy na téměř každé budově na jeho 166 kilometrech čtverečních.

Velké části města zůstaly bez barev a života. Na opuštěné ulice, rámované zčernalými zdmi a pokryté šedým demoličním prachem, vrhají stíny torza znetvořených stromů. Ale nejhorší bolest, kterou Mariupol utrpěl, se dá měřit počtem obětí, který však nikdy nebude plně znám.