Článek
Ruské jednotky se opakovaně pokoušejí získat strategicky výhodné místo na západním břehu ukrajinské řeky Dněpr v Chersonské oblasti, napsal britský deník The Guardian s odkazem na gubernátora ukrajinského regionu Oleksandra Prokudina.
Rusko podle něj vysílá vojáky na mise, kde je čeká téměř jistá smrt, aby si zajistilo další území, které by mohlo využít v budoucích jednáních o míru na Ukrajině. Tato strategie ještě nabrala na důležitosti s tím, jak na rozhovory tlačí Spojené státy. Moskva si nárokuje celou Chersonskou oblast, ale ovládá jen její část na levém břehu Dněpru.
Prokudin tvrdí, že ruské jednotky se snaží překročit řeku na čtyřech místech, čímž chtějí posílit své nároky na celý region. „Každý den se pokoušejí přejít,“ prohlásil během své návštěvy ve Velké Británii. Podle ukrajinské rozvědky ruské velení nařídilo vojákům překročit řeku za každou cenu, ale ne všichni jsou ochotni splnit tento rozkaz.
Podle gubernátora se Rusům zatím nepodařilo na pravém břehu obsadit žádnou vesnici, o kterou usilují. Ztráty ruských vojáků jsou vysoké a každý, kdo se řeku pokusí překročit, je téměř okamžitě zastřelen, tvrdí Prokudin.
„Rusové si plně uvědomují, že jde o sebevražednou misi,“ dodal. Dokumenty nalezené u padlých vojáků odhalují, že někteří byli čerstvě naverbovaní, zatímco jiní bojují na Ukrajině už více než dva roky.
Mapa Chersonské oblasti.
Chersonská oblast je strategicky důležitá, protože se nachází u ústí Dněpru a zajišťovala Ukrajině přístup k Černému moři. Rusko ji obsadilo v počátcích invaze, ale v listopadu 2022 muselo kvůli problémům se zásobováním ustoupit z pravého břehu, včetně samotného města Cherson.
Přesto ruský prezident Vladimir Putin krátce před ústupem oznámil anexi celé oblasti a prohlásil její obyvatele za „ruské občany navždy“.
Ukrajina opakovaně zdůrazňuje, že se svého území nevzdá, ale její představitelé zároveň uznávají, že jsou si vědomi nedostatku ukrajinských sil k jeho znovudobytí. Boje se v současnosti soustředí na bažinaté ostrovy u ústí Dněpru, oblast Antonivských mostů východně od Chersonu a vesnice Lvove a Zmijivka.
Až do loňského roku držela naopak Ukrajina předmostí na Ruskem okupovaném břehu Dněpru. Loni v létě se ale za dramatických okolností musela stáhnout. I strategie dobývání nepřátelského území coby páky pro případná jednání je Ukrajině známá - přesně z tohoto důvodů se loni v srpnu pustila do ofenzivy v ruské Kurské oblasti.
Podle Prokudina existují tři možné scénáře konce války. První je, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nahradí proruský prezident a Ukrajina postoupí Rusku část svého území, čímž by se ruské hranice posunuly blíže k Evropě.
Nejlepší variantou by podle něj byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu ze strany Evropy a dalších spojenců, ale Prokudin pochybuje, že je Evropa ochotna je poskytnout bez USA. Za nejpravděpodobnější scénář považuje zmrazení konfliktu na současné frontové linii, což by ale Rusku dalo čas na přeskupení sil a doplnění zásob munice.
