Rusové se ve velkém vyslovují pro mírová jednání

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Začátek jednání o ukončení války na Ukrajině přivítala ruská média ve velkém. Vstupenku ven ze západní izolace od amerického prezidenta Donalda Trumpa prezentovala jako velký úspěch.

Dosavadní snahy o uzavření příměří ovšem spíše neuspěly a ruský prezident Vladimir Putin odmítá ustupovat. Přestože zatím si hru o čas může díky dobré pozici na bojišti dovolit, v ruské společnosti se stále zřetelněji ozývá touha po ukončení konfliktu.

Jak ukazují sociologické průzkumy, naprostá většina Rusů - včetně těch loajálních vládě - by si přála, aby Putin vyhlásil příměří.

V poslední době se tento požadavek stal v ruské společnosti jedním z nejnaléhavějších a jeho popularita stále roste, jak napsal exilový server Insider. Podle lednového průzkumu nezávislé agentury Levada Center okamžitý začátek mírových jednání podporovalo 61 procent Rusů - tedy nejvyšší číslo od začátku války. V únoru a březnu zůstávala podpora na vysoké úrovni.

Že je ukončení konfliktu vysoko mezi touhami mnoha Rusů, se ostatně ukázalo už během Putinovy každoroční konference v prosinci, během které prezident odpovídá na četné dotazy od publika i novinářů. Při této příležitosti podle Levady zaujímalo mezi tématy otázek už druhý rok po sobě největší prostor vyřešení „zvláštní vojenské operace“.

V zemi sice v současnosti ani zdaleka nefungují demokratické instituce a po odporu je jen málo stop, únava z války a její přímé dopady na některé části obyvatel se nicméně mohou podepsat i na stabilitě režimu.

Vrásky Kremlu dělají například matky a ženy vojáků, které ve vlnách volají po návratu jejich blízkých mužů z války.

„Tvrdí o sobě, že jsou vlastenecké hnutí, které je loajální režimu. Nesnaží se o svrhnutí Putina. Ale přesto vyjadřují nesouhlas a zvedají nepříjemné otázky týkající se kompetencí ministerstva obrany a Kremlu,“ vysvětlila pro Seznam Zprávy pozici těchto žen expertka na Rusko Jenny Mathersová z Aberystwythské Univerzity ve Walesu.

Podobně tak panují ve společnosti i obavy z dalšího možného kola mobilizace, která před více než dvěma lety vyvolala rozsáhlou emigrační vlnu a nezvykle otevřený nesouhlas veřejnosti. Právě v souvislosti s vyhlášením mobilizace se také poprvé v průzkumech objevila vyšší čísla vyjadřující touhu po mírových jednáních.

Také další průzkumy veřejného mínění naznačují, že ruská společnost se dostala do stavu únavy z války. Společný průzkum společností Chronicles a ExtremeScan už ze září 2024 ukázal rekordně vysoký podíl Rusů, kteří by podpořili stažení vojsk a mírové rozhovory i bez dosažení deklarovaných cílů „speciální vojenské operace“.

Z listopadového šetření agentury Russian Field rovněž vyšlo, že většina Rusů se vyslovuje pro mírové rozhovory a pouze 13 procent by bylo proti, pokud by Putin podepsal mírovou dohodu.

Poptávka po míru je podle průzkumů nejsilnější v ekonomicky nejslabších regionech, kterých se válka dotkla nejvíce. V řadách ruské armády jsou nepoměrně častěji právě muži z nejchudších oblastí, pro které je odvod jednou z mála lukrativních příležitostí, jak si vydělat.

Jak ale ukázala reportáž britského listu The Guardian, poptávka po ukončení války se ozývá také v ruských metropolích. V Moskvě a Petrohradu to ale souvisí zejména s vidinou návratu západních značek a zrušení omezení pro cestování ruských občanů.

Nálady ve společnosti spojené se schvalováním války se obtížně měří. Zatímco průzkumy Levady dlouhodobě ukazují vysoká čísla, další sociologové upozorňují, že souhlas se automatický nemusí rovnat žhavé podpoře.

Na to poukázali i experti Sam Greene z King's College London a Graeme Robertson z University of North Carolina Chapel Hill, kteří popsali, že podpora Putina a jeho iniciativ představuje pro mnoho Rusů variantu „vlasteneckého, komunitního, normálního postoje“. A teď i Putin veřejně podporuje jednání o míru.

Mnoho lidí pak považuje zachování prorežimního postoje za důležité k tomu, aby zapadli do společnosti a vycházeli dobře se spolupracovníky, rodinou a přáteli. Svůj podíl v tom samozřejmě hraje i propaganda, ostatně Rusové sice podporují mírová jednání, ale zároveň ještě ve větší míře se vyslovují pro vojenské akce ruské armády na Ukrajině.

Podobný pohled na postoje ruské společnosti přinesla minulý rok i kvalitativní studie nezávislé organizace Laboratoř veřejné sociologie (PS Lab). Autoři několik měsíců zkoumali život ve třech ruských městech, ze své povahy průměrných - Burjatsku, Krasnodarském kraji a Sverdlovském kraji.

Studie odhalila, že zatímco zpočátku lidé cítili vlnu podpory, později se z velké části „příznivců války“ stali apolitičtí Rusové, kteří žijí svůj soukromý život a snaží se držet mimo politická témata. Podporu války na Ukrajině vnímají jako „společenskou normu“.

„Převládá lhostejnost. Pro lidi je to svého druhu terapie, protože se tak mohou odpoutat od válečné reality a tento způsob chování jim umožňuje na válku příliš nemyslet a soustředit se na svůj soukromý život. Myslím, že Kreml to chápe, protože je lepší mít klidné obyvatelstvo než podrážděné,“ popsal nálady v zemi ruský politolog Andrej Kolesnikov.

O tom se Seznam Zprávami nedávno mluvil i ruský učitel Pavel Talankin, který ze země odvezl záznamy propagandy vštěpované dětem ve školách.

„Názory jsou různé, převážně ale podporující válku. Moji kolegové mi často říkali, že takhle to bylo vždycky. A že s tím stejně nic neuděláme. Měl jsem z toho pocit, že to, co se odehrává, jako by se jich vůbec netýkalo. Dělají prostě, co se jim řekne. Mlčky a poslušně,“ popsal s tím, že apatie je slovo, které situaci dobře vystihuje.

Většina Rusů i Ukrajinců je unavena válkou a touží po příměří. Hlavní třecí plochou v požadavcích obou stran jsou nicméně územní požadavky. Kyjev si totiž přeje návrat Ruskem okupovaného území, včetně Krymu - spolu s kompenzací za způsobené škody.

Značná část Ukrajinců, kteří jsou pro rychlé ukončení války, se domnívá, že Ukrajina by měla být ochotna výměnou za mír postoupit nějaké území, napsala americká analytická společnost Gallup.

Více než polovina této skupiny (52 procent) souhlasí s tím, že by Ukrajina měla být otevřená určitým územním ústupkům v rámci mírové dohody o ukončení války, zatímco 38 procent s tím nesouhlasí a dalších 10 procent neví. Na míru územních ústupků, kterým by byli lidé otevřeni, se ovšem výzkumníci podrobněji neptali.

Mezitím mnoho Rusů tvrdí, že by byli pro mír pouze v případě, že bude zachován status quo - tedy pokud si Rusko ponechá ukrajinská území, která okupuje.

Většina - kolem 70 procent dotázaných, tvrdí, že návrat anektovaných oblastí (Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské) není přijatelný za žádných okolností, jak ukázal průzkum od Levada Center. Také Moskva již odmítla myšlenku výměny oblastí – dodala však, že „doporučuje nepředbíhat“ jednání.

Tři ze čtyř dotázaných Rusů také uvedli, že je zcela nemožné, aby Ukrajina vstoupila do NATO. Na druhou stranu, většina podporuje okamžité příměří a výměnu zajatců jako součást mírové dohody.