Hlavní obsah

Rusové pálí po hraničních přechodech. Ukrajina je chce přesunout k sousedům

Zasažený přechod Starokozače mezi Ukrajinou a Moldavskem.Video: Reuters

Nejhorší je situace kolem Dunaje v rumunsko-ukrajinském pohraničí.

Článek

Rusové stupňují údery na nejzápadnější místa Ukrajiny, která ji spojují s okolní Evropou. Na hraniční přechody s Polskem, Slovenskem, Rumunskem a Moldavskem.

Už několikrát musely kvůli zásahu dronů a raket přerušit provoz přechody do Moldavska, v polovině května zavřelo Slovensko na několik hodin hranici s Ukrajinou kvůli ruským útokům na Užhorod.

V polovině září ruský dron zasáhl vlak vzdálený dva kilometry od přechodu Jahodyn do Polska a ve čtvrtek 24. září Varšava dva přechody evakuovala kvůli hrozbě útoku. „Podzim a zima mohou být kritické,“ řekl k tomu polský premiér Donald Tusk.

Někde začali Ukrajinci stavět bariéry, které mají ochránit lidi čekající na odbavení v automobilech a autobusech, a to včetně velkých přechodů Korczowa a Medyka na silnici ze Lvova do Krakova.

„Dělá se mi zle“

Ukrajinská vláda podle televize Kanal 24 oslovila Polsko, Rumunsko a Moldavsko s návrhem, zda by bylo možné přechody a místa, kde se kontrolují pasy, přesunout hlouběji do těchto zemí. Alespoň několik kilometrů za skutečnou hranici.

„S Polskem a Moldavskem už fungují některé společné přechody, které urychlují proces překročení hranice. Posunutím kontroly dále do vnitrozemí sousedních zemí hlavně chceme zabránit tomu, aby se lidé shromažďovali na rizikových místech,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra dopravy Ivan Derkač.

Nejhorší je situace na ukrajinsko-rumunské hranici, přes kterou v nákladních automobilech a po železnici proudí do rumunských přístavů ukrajinské obilí.

Rusové v tomto pohraničí útočí už od roku 2024. Kvůli útokům na lodě v Černém moři jsou ukrajinské přístavy mimo provoz a veškeré zboží a suroviny se převážejí po zemi.

Reportér agentury AP nedávno cestoval podél rumunsko-ukrajinské hranice, kterou tvoří řeka Dunaj. Podle něj Rumuni ve vesnicích u řeky čelí v podstatě válečné situaci, protože drony na ukrajinském břehu jsou velmi blízko.

„Dělá se mi zle, když slyším, že na druhé straně řeky zní hlas z amplionů, varující před drony a výbuchy. Je tolik nocí, kdy už vůbec nespím,“ řekla Alina Mihailová z vesnice Isaccea, která leží přes Dunaj naproti ukrajinskému městu Orlivka.

Udělat život nesnesitelným

„Vidíme drony přilétat, vidíme, jak míří k přístavům, ale nemůžeme vědět, jestli nějaké nepřeletí přes hranici,“ řekl rumunský ministr obrany Radu Mirutsa. Na Orlivku podnikli Rusové mohutný úder 6. září. Cílem byl trajekt, který převáží přes Dunaj automobily a nákladní vozy. Při útoku na budovu pro odbavení cestujících ve Starokozače ve směru do Moldavska zahynuli dva lidé.

„Je to součást strategie udělat život pro Ukrajince co nejvíce nesnesitelný,“ řekl Seznam Zprávám Mychajlo Hončar, přední ukrajinský analytik v energetice a člen Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

„Rusko zvýšilo a zrychlilo výrobu raket i dronů, takže zasahuje cíle, na které nemělo dříve kapacitu. Například právě hraniční přechody, ale také důležitá nádraží, sklady potravin, vodárny nebo čerpací stanice. I když situace s benzinem a naftou není až tak kritická: z pěti tisíc stanic, které se nacházejí na Ukrajině, Rusové zničili několik stovek,“ dodal.

Doporučované