Článek
Stačilo jedno rozhodnutí, podpis a 300 tisíc ruských mužů s vojenskými zkušenostmi má opět obléct uniformu a zamířit na frontu. Částečná mobilizace, kterou ve středu v mimořádném projevu oznámil ruský prezident Vladimir Putin, začala okamžitě.
Jak upozornil americký Institut pro studium války (ISW), stejně rychle Rusko začalo podmínky mobilizace porušovat a povolává muže bez ohledu na jejich příslušnost k ruským rezervistům. Nejen proto se tak mnoho lidí rozhodlo odvodům bránit pomocí protestů, útoků na úřady nebo útěkem.
Z bookingových serverů začaly ihned mizet letenky do zbývajících destinací, kam Rusové ještě stále mohou cestovat. Podle BBC je pak fronta na rusko-gruzínské hranici dlouhá přibližně 10 km a lidé tam prý čekají na překročení hraničního přechodu i více než 20 hodin. Zvýšený pohyb na hranicích oproti minulému týdnu navíc zažívá například i Finsko.
Vzhledem k tomu, že ne všechny země přijímají Rusy na turistická víza a v mnoha z nich pro jejich příjezd platí alespoň nějaká omezení, mají ruští občané jen omezený výběr destinací, kam zamířit.
Spolu s Putinovým středečním projevem se tak kromě nové etapy války rozhořela i nová debata o tom, jak k ruským občanům přistupovat.
„Litva nebude udělovat azyl těm, kteří pouze utíkají před odpovědností. Rusové by měli zůstat a bojovat. Proti Putinovi,“ má v nastalé situaci jasno litevský ministr zahraničních věcí Gabrielius Landsbergis. Podle toho mohou ruští muži místo útěku do Evropy protestovat, dezertovat nebo se stát válečnými zajatci.
Things Russian men can do instead of running away to Europe:
— Gabrielius Landsbergis🇱🇹 (@GLandsbergis) September 24, 2022
✅️ protest
✅️ disobey
✅️ AWOL
✅️ POW
✅️ mutiny
Asylum for 25 million draft dodgers is not an option.
Russians must liberate Russia.
„Azyl pro 25 milionů lidí, kteří se vyhnuli odvodu, nepřipadá v úvahu,“ osvětlil politik v příspěvku na sociální síti Twitter. „Rusové musejí osvobodit Rusko.“
S opačným názorem však přišel například Charles Michel, předseda Evropské rady, který podle serveru Politico vyzval Evropu, aby projevila „otevřenost vůči těm, kteří nechtějí být nástrojem Kremlu“.
Co mobilizace přinese?
Seznam Zprávy mluvily o důsledcích, ke kterým povede mobilizace vyhlášená prezidentem Vladimirem Putinem, s několika odborníky. Nabízíme například rozhovor s bývalým diplomatem v Rusku Vladimírem Votápkem:
Poslechnout si můžete také podcast Ptám se já s generálem Jiřím Šedivým.
„V zásadě si myslím, že Evropská unie by měla přijmout ty, kteří jsou v nebezpečí kvůli svým politickým názorům,“ sdělil belgický politik s tím, že souhlasí, aby spolu evropské země nyní rychle a koordinovaně spolupracovaly.
„Pokud jsou v Rusku lidé v nebezpečí kvůli svým politickým názorům, protože nedrží s šíleným rozhodnutím Kremlu zahájit válku na Ukrajině, musíme to vzít v úvahu,“ dodal dále Michel.
Odpověď na to, zda umožnit Rusům hledat útočiště v Evropě, je ovšem složitá. Tento měsíc se EU dohodla na pozastavení platnosti dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem poté, co několik zemí vyjádřilo nesouhlas s tím, aby ruští občané navštěvovali Evropu a trávili v ní dovolenou v době, kdy vedení země vede válku na Ukrajině.
Jak se Rusové staví k mobilizaci
Pro Moskvany z útulných kaváren zvyklé na elektrické koloběžky bude mobilizace šok. Jiní Rusové ji podporují – Vitalik by šel na frontu rád, ale jen pokud ho mobilizují, dobrovolně samozřejmě ne, píše z Moskvy spolupracovník Seznam Zpráv.
Vzhledem k tomu, že ruští občané nyní stojí na hranicích fronty, aby mohli Rusko opustit, však Evropská unie čelí výzvám, aby své hranice otevřela. O možnostech, které by EU mohla v nastalé situaci mít k dispozici, budou zástupci členských zemí jednat nejspíše v pondělí.
Například pobaltské země se nicméně obávají toho, že by otevření hraničních dveří mohlo umožnit vstup proputinovských agentů do EU. Mírnější názor pak projevila třeba německá vláda, která naznačila, že je otevřena přijetí ruských disidentů.
