Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Místo, aby pobouření veřejnosti kvůli brutální válce na Ukrajině svrhlo diktátorský režim, jak doufaly některé předpovědi, si Rusové po dvou letech většinou zvykli žít na pozadí krvavého konfliktu.
Někteří Rusové jsou sice se situací nespokojeni. Vystupují proti autoritářství a krveprolití, někteří z nich otevřeně vyjadřují své názory a odpor.
Na straně druhé jsou tu ti, kteří prezidenta Vladimira Putina zarytě podporují. Vnímají režim jako obránce před domnělou hrozbou ze strany Západu.
Drtivá většina obyvatel však zůstává vůči situaci apatická. Zpravidla pasivně a automaticky „většinou podporuje“ to, co režim dělá, a čeká, až „to všechno“ skončí.
Přesně to ukázala i nedávno zveřejněná studie nezávislé organizace Laboratoř veřejné sociologie (PS Lab). Autoři několik měsíců zkoumali život ve třech ruských městech, ze své povahy průměrných.
Putin a „mír“
Z Kremlu zní opakovaná prohlášení, že je Rusko připraveno jednat. Dává si ale podmínky, které se zdaleka neslučují s postojem Ukrajiny. Navíc své dohody v minulosti několikrát porušilo.
Autoři zkoumaná města nejmenovali, aby neohrozili bezpečnost jeho obyvatel v době, kdy se kritika režimu v Rusku obzvlášť nevyplácí. Omezili se pouze na informaci, že jde o sídla v zauralské Sverdlovské oblasti, v Burjatsku, které leží na břehu Bajkalu, a Krasnodarském kraji rozprostírajícím se mezi Krymem a Gruzií.
Z oslav vlastenectví k lhostejnosti
V únoru 2022 zahalila město ve Sverdlovském regionu, podobně jako další části Ruska, vlastenecká vlna. Podporu rozpoutané válce, kterou režim prezentoval jako existenciální, lidé projevovali na akcích i v běžném hovoru. O více než dva roky později je ale situace jiná.
Z veřejného prostoru města nazvaného ve studii Čerjomuški jako by se válka vypařila. Lidé jsou tématem unaveni, nechtějí u něj strávit zbytečně moc času a ve městě po něm už nezbyly žádné stopy.
Místní úřady, které se dříve snažily, aby se do různých společenských akcí na podporu režimu a války zapojilo co nejvíce lidí, na toto své úsilí rezignovaly. Válka se i tady stala rutinou, kterou nikdo nechce oslavovat.
„Převládá lhostejnost. Pro lidi je to svého druhu terapie, protože se tak mohou odpoutat od válečné reality a tento způsob chování jim umožňuje na válku příliš nemyslet a soustředit se na svůj soukromý život. Myslím, že Kreml to chápe, protože je lepší mít klidné obyvatelstvo než podrážděné,“ popsal nálady v zemi ruský politolog Andrej Kolesnikov.
Konflikt sice zůstává v pozadí, ale vzhledem k tomu, že v něm nadále umírají zejména mladí muži, pozornost si v Čerjomuški získává při pohřbech.
Mezi obyvateli města panují také obavy o změnu kvality života poté, co země čelí sankcím ze strany Západu a ekonomika prošla za poslední dva roky značnou proměnou.
Většina společnosti se snaží konkrétním politickým tématům a možnému zpochybňování režimu vyhýbat. Konsenzus na tom, že válka je špatná a měla by skončit, nicméně podle studie panuje i tady. Někteří obyvatelé dokonce ani nechápou její smysl.
Periferie náchylnější k přijímání propagandy
Studie PS Lab tak poukazuje na širší trendy v ruské společnosti. Na periferii všeobecně platí, že podpora ruskému diktátorovi zůstává mnohem větší než v centru, kde se zpravidla shromažďují i opoziční skupiny.
Nezávislé centrum Levada v říjnu zjistilo, že lidé v malých městech podporují válku více než v Moskvě. U obyvatelstva menších měst jde o téměř polovinu (40 procent) lidí, zatímco v Moskvě podporu vyjádřila pouze čtvrtina (26 procent) obyvatel.
Důvodem je částečně povaha propagandy a zdrojů informací, ale také tlak špatných životních podmínek. V menších městech je těžší se dostat k alternativním zdrojům informací, zbývají tak jen státní média, jak shrnuje ruský exilový server The Moscow Times.
Mnoho Rusů tak žije ve světě, který prezentují státní média, a kde žádná válka s Ukrajinou není. Místo toho si myslí, že Rusko provádí „speciální vojenskou operaci“ s cílem osvobodit sousední zemi, která se dostala z cesty a byla západními zeměmi dotlačena k tomu, aby se obrátila proti Moskvě.
„Nechci říct, že obyvatelé malých měst ospravedlňují válku, protože se všichni bojí promluvit. Ale je těžší být proti válce, když pracujete ve státní organizaci a ve městě není žádný jiný zaměstnavatel. A pak propaganda funguje… ruská média se snaží vytvořit obraz, že je velmi málo odpůrců války,“ popsala pro nezávislý server autorka knihy Jak funguje propaganda Tamara Eidelmanová.
Jak funguje ruská propaganda
Proč i po 70 letech Rusko stále opakuje to samé? Každá propaganda je do velké míry založena na velkých příbězích, které jsou vnitřně propojené a dávají dohromady určitý řád. Neustálou aktualizací, rozšiřováním a opakováním těchto velkých příběhů pak propaganda ožívá. V každém příběhu jde o souboj dobra se zlem.
V tomto případě podle Rusů (či dříve Sovětů) zlý Západ útočí na všechno ruské, chce Rusko zničit, protože mu závidí jeho kulturu a lid, a chce je „cancelovat“. Jádro ruského vysvětlení „speciální operace“ na Ukrajině tkví v tom, že Ukrajinci utlačují, šikanují a zabíjejí Rusy, kterým jejich krajané přicházejí na pomoc.
Vzorce ve spotřebě médií odpovídají postojům k válce celoplošně. Zatímco mladí lidé více využívají alternativní zdroje, u starší generace zůstává v hlavní roli státní televize.
Levada poukázala také na to, že 56 procent lidí ve věku 65 a více bezpodmínečně podporuje invazi, přičemž toto číslo se zmenšuje na pouhých 30 procent u lidí mladších 25 let. Demografie je tak zjevně proti Putinovi, protože mladší Rusové jsou k válce mnohem skeptičtější.
Utužení podpory skrze apatii
Jedním z hlavních cílů politiky ruského prezidenta je přitom jednotná společnost, která vyjadřuje podporu jeho aktivitám. Po kritických hlasech se kvůli represím slehla zem. Nejhlasitější odpůrci režimu jsou buď ve vězení, exilu nebo po smrti. A projev nesouhlasu s válkou či dokonce politiky, kteří za ní stojí, může znamenat vysoké tresty.
To nebrání režimu, aby skrze jím prezentované demokratické volby ukazoval, že podpora Putina stále roste. V jarních prezidentských volbách, které nezávislí pozorovatelé označili za zmanipulované, získal 88 procent hlasů. Přestože režim k hlasování nepřipustil žádné demokratické protikandidáty, použil je, aby ukázal, že drží moc, přestože vede válku.
Přesto musí režim našlapovat opatrně. Nepopulární kroky jako mobilizace obyvatel vyvolaly v zemi protesty a vedly k hromadnému exodu obyvatel. Nejnovější odhady ruského ekonomického serveru Bell poukazují na to, že by od začátku války mohlo Rusko opustit asi 660 tisíc lidí.
Únava z vlekoucího se konfliktu se nicméně promítá i do průzkumů, které sice vyzdvihují Putinovu popularitu, ale na straně druhé upozorňují také na zvyšující se touhu Rusů po ukončení války a zahájení mírových jednání. Nedávný výzkum VCIOM ukazuje prudký pokles jak sledovanosti ruských státních televizních kanálů, tak zmenšující se důvěru publika vůči nim.
