Článek
Část ruských podnikatelů by ráda zavedla šestidenní pracovní týden a žádá ministra práce Antona Koťakova, aby k tomu učinil potřebné kroky. Vyzvala k tomu Asociace pro rozvoj vlasteneckého podnikání Avanti. Informaci přinesl ruský provládní deník Izvestija.
Sdružení nepřímo přiznává, že ruská ekonomika je v potížích. Centrální banka a vláda podle něj sice zvládly uchránit hospodářství a rubl od rány způsobené zavedením mezinárodních sankcí, ale „finanční a ekonomický systém potřebují další investice“.
Jeden pracovní den v týdnu navíc by podle asociace „pomohl posílit ruskou ekonomiku postavenou před moderní výzvy“. Výsledkem by byl technologický „pokrok“ nebo snížení závislosti na zahraničních institucích.
Asociace se odkazuje na zkušenosti z období velké vlastenecké války, jak Rusko označuje úsek druhé světové války, během kterého Sovětský svaz nebojoval na straně nacistického Německa, ale proti němu.
Poukazuje na to, že tehdy Rusové pracovali šest a někdy dokonce i sedm dní v týdnu. Pětidenní pracovní týden s osmihodinovou pracovní dobou SSSR zavedl až v roce 1967. Šest dní v týdnu podle deníku Izvestija dál pracují zaměstnanci například v Nepálu a Íránu.
Proměna ruského hospodářství
Kreml čím dál více přizpůsobuje ruské hospodářství potřebám války na Ukrajině. Je to marné úsilí, nebo si přerozdělováním výdajů zajistí pevnější podporu obyvatelstva? Přečtěte si listopadovou analýzu Seznam Zpráv.
List připomíná, že ještě loni krátce po začátku invaze na Ukrajinu ruské odbory navrhovaly naopak zkrácení pracovního týdne. Argumentovaly zachováním pracovních míst. Státem kontrolovaná agentura RIA Novosti pak letos v březnu informovala o parlamentním návrhu, který počítal s možností zkrácení páteční pracovní doby.
Asociace Avanti vznikla v roce 2014 na popud čečenského podnikatele a bývalého ruského senátora Umara Džabrajlova a jejím cílem byl boj proti odlivu ruského kapitálu do zahraničí. Ruský opoziční server The Moscow Times dává její založení do souvislosti s vlnou „vlastenectví“, kterou tehdy vyvolala ruská nezákonná anexe ukrajinského poloostrova Krym.
„Bez ideologie se z podnikání stává jen banální proces šmelinářství. K čemu to vede? Ke zlozvyku vydělávání peněz v Rusku a hromadění peněz v zahraničních skrýších,“ hlásal tehdy Džabrajlov. The Moscow Times podotýká, že asociace od počátku stála za prezidentem Vladimirem Putinem a podporovala jeho hospodářskou politiku.
Avanti má v současnosti podle informací na svém webu pět kanceláří po celém Rusku a přes 10 tisíc členů. Ve vedení jsou i podnikatelé a politici na západních sankčních seznamech.
