Konflikt, na který se skoro zapomnělo. Rusové bombardují obden, říká aktivista

Dění v Sýrii se jako aktivista a nezávislý novinář věnuje posledních 12 let. Nidál Amarí žije nyní v Německu, s lidmi ve své rodné zemi je ale v denním kontaktu. Ze Sýrie musel utéct, režim ho pět měsíců věznil, říká, že zažil i mučení.

Nyní Amarí doufá, že poslední vlna protestů, která se z města Suvajda šíří po celé zemi, neskončí krveprolitím. Obává se, že diktátor Bašár Asad zareaguje silou, nebo vyšle proti demonstrantům spojence z řad islamistů.

Normalizace vztahů režimu s arabskými státy podle něj nic neznamená, protože Asad nikdy neopustí své spojence Írán a Rusko. „On si to nemůže dovolit, Íránci jsou v Sýrii všude. A první podmínka arabských vlád byla přitom ta, že musí ze Sýrie odejít íránští vojáci. To se nikdy nestane, zemi kontroluje Írán a Rusko, Asad je proti nim bezmocný,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Sýrie zažívá už dva týdny protivládních protestů ve městě Suvajda (více si přečtěte zde). Umlčí je vládní bezpečnostní složky, nebo se vyvinou v něco většího?

Během 12 let války jsme se naučili, že Asadův režim nikdy nebude zticha, určitě něco udělá. Demonstrace v Suvajdě probíhaly už před několika lety a tehdy to skončilo útokem sebevražedných atentátníků Islámského státu, při němž bylo zabito 200 lidí.

Víme, kdo je za to odpovědný, režim umožnil zabijákům vstoupit do města. Teď máme strach, že se to bude opakovat. Na severu probíhají boje mezi kurdskými a arabskými milicemi, znovu se tam objevuje Islámský stát, mnoho jeho bojovníků vyšlo z vězení, takže mohou plánovat něco podobného.

Dnes už ale Asadův režim známe a dáváme si větší pozor, město Suvajda chrání hodně lidí, střeží silnice, kontrolují každé auto mířící do města. Doufám, že se nic nestane, ale jisté je, že s něčím přijde. Ať už s bombardováním, nebo s něčím jiným.

V Suvajdě žijí převážně drúzové. Znamená pro režim fakt, že se proti němu postavila dosud spíše loajální menšina, velký problém?

Ano, je to velký problém, protože na začátku války se Bašár Asad stavěl do pozice ochránce etnických a náboženských menšin, jako jsou drúzové, křesťané a další, před islamistickými teroristickými skupinami. A kdo teď vychází proti němu protestovat? Právě drúzové a křesťané. Asad se snažil za nimi vyslat své lidi a vyjednávat, už je ale nikdo nechce poslouchat.

Startovním bodem protestů se stalo zvýšení cen paliv. Myslíte, že kdyby k němu vláda nesáhla, byl by klid?

Neřekl bych, že jsou protesty jen kvůli tomu. Ano, ceny šly nahoru a lidé si třeba nemohou koupit rýži a další potraviny, hlavní ale je, že chtějí svobodu a už nechtějí Asada. Požadují, aby byly propuštěny jejich děti, které režim uvěznil před pěti nebo sedmi lety. To požadují každý den. Ekonomika je spíš jen přídavkem k tomu. Navíc si uvědomují, že jestli půjdou do práce, nebo na demonstraci, vyjde to stejně. Dokážete si představit, jak může dnes vyžít učitel v Sýrii, když má měsíční plat pouhých šest dolarů?

Až dosud se protesty obešly bez násilí. Očekáváte, že se nějaké incidenty objeví?

Ano. Zrovna v úterý byla demonstrace ve městě Šahba. U silnice byl billboard s portrétem Asada a demonstranti ho chtěli zničit. O kus dál bylo kontrolní stanoviště Asadovy armády. Vojáci začali střílet, ale ne na lidi, jenom do vzduchu.

Značná část vojáků ale checkpointy opustila, což nás trochu znepokojuje. Nyní mohou přijít teroristé z Islámského státu, nebo vyšle Asadův režim jiné teroristy. Nikdy ale nepřizná, že za nimi stojí.

Organizuje protesty v Suvajdě Hnutí 10. srpna (více o něm si přečtěte zde)?

My Syřané už v takové věci po 12 letech nevěříme, už jsme slyšeli o mnoha podobných hnutích. Mluvil jsem o tomto hnutí s mnoha syrskými novináři i přáteli, nemůžu o něm ale říci nic. Četl jsem mnoho jejich prohlášení a jen doufám, že mají pravdu. Nemyslím ale, že by něco mohli změnit, a ani nevím, kdo vlastně jsou. Časem snad uvidíme, jaké mají plány.

Měli bychom se soustředit na to, co se bude dít v Suvajdě a také v Dajr-az-Zauru. Američané teď zavřeli hranici mezi Irákem a Sýrií, každý ví, o co jde – kompletně tím oddělili Sýrii od území s íránským vlivem, takže Írán teď nemůže Asadovi poslat žádné zbraně ani jinou podporu.

Co si myslí obyčejní Syřané o normalizaci vztahů mezi Asadovým režimem a arabskými státy?

Nejdříve jsme byli velice naštvaní, pak jsme si ale uvědomili, že je to stejně k ničemu, protože Asad nikdy nezradí Írán a Rusko. On si to nemůže dovolit, Íránci jsou v Sýrii všude. A první podmínka arabských vlád byla přitom ta, že musí ze Sýrie odejít íránští vojáci. To se nikdy nestane, zemi kontroluje Írán a Rusko, Asad je proti nim bezmocný.

I tak ale lidi rozzlobilo, že zločince Asada, kvůli němuž uprchlo ze země 12 milionů lidí, vítali arabští představitelé.

Často slyšíme o ruském bombardování Sýrie. Jak často k němu vlastně dochází?

Zrovna dvě hodiny před naším rozhovorem bombardovali jednu malou vesnici v provincii Idlib. Bombardují každý den, nebo možná obden. Vždycky říkají, že útočí na teroristické skupiny, jako je Fronta osvobození Sýrie (dřívější Fronta an-Nusra, pozn. red.), to ale není pravda. OK, an-Nusra v Idlibu je, je tam ale také přes pět milionů civilistů. A oni zasahují pouze civilisty! Dokonce i uprchlické tábory, kde žijí lidé ve stanech. Dokonce i den po zemětřesení Rusko pokračovalo v bombardování.

Jak těžké je teď žít v Sýrii? Podle OSN je 90 procent lidí pod hranicí chudoby… Ptám se na oblasti ovládané režimem, v povstalci ovládaném Idlibu se o bídě ví.

Mám známého v Damašku, pravidelně spolu každé dva dny mluvíme. Když jsem mu naposledy volal, řekl mi: Nidále, mám jen vodu, nemám žádné jídlo. Lidé si nemohou jít koupit maso, je pro ně strašně drahé, když berou jen pár dolarů. Umíráme, řekl mi. Je to starý muž, všechny své děti poslal do ciziny. Když se projdete po Damašku, uvidíte spoustu dětí, jak hledají jídlo v popelnicích, tak teď vypadá opravdový život v Damašku, Aleppu, Homsu a dalších místech.

Já sám se každý měsíc snažím pomáhat své rodině, jen díky penězům ode mě přežívají. Musím je ale posílat prostřednictvím černého trhu, protože nemáme Western Union ani další instituce, přes které by šlo poslat peníze legálně. Pokud bych ale poslal peníze skrze instituce Asadova režimu, polovinu z nich by si vzali.

Asadův režim se v posledních dvou měsících snaží ukazovat turistům, že by měli přijet, že je v Sýrii bezpečno. To není pravda, Sýrie není bezpečná pro nikoho, ani pro Syřany.