Rusové a mučení. Nová odhalení z Izjumu přinesla americká agentura

Ukrajinský Izjum byl šest měsíců okupován ruskou armádou a mučení Ukrajinců tu bylo naprosto běžnou praktikou.

Agentura AP na základě svého zkoumání lokalizovala v nedávno osvobozeném městě deset míst, kde se mučení ukrajinských vojáků a civilistů odehrávalo. Její novináři mluvili s 15 lidmi a dvěma rodinami, jejichž příbuzní padli do ruských rukou a už se nevrátili.

Všechna zjištění pocházejí z Charkovské oblasti, kde Izjum leží.

Agentura zjistila, že ruští vojáci unášeli především muže s vazbami na ukrajinské síly, v bezpečí před nimi ale nebyl žádný dospělý.

„Mlátili mě holemi, rukama a kopali do mě. Típali o mě cigarety. Střelili mě do nohou,“ popsal 38letý voják Mykola Mosjakyn. Rusové ho podle jeho vyprávění zajali u něho na chalupě. Trápili ho také tak, že ho hodili do jámy se stojatou vodou, spoutali mu ruce a pověsili za pouta.

Po třech dnech ho vysadili u nemocnice a řekli mu:„Povězte, že jste měl nehodu.“

Po několika dnech Mosjakyna Rusové znovu zajali a drželi ho ve škole číslo dva, kde byl spolu s dalšími ukrajinskými vojáky pravidelně bit. Škola sloužila zároveň jako polní nemocnice pro ruské vojáky. Nejméně dva uvěznění ukrajinští civilisté tu podle AP zemřeli.

Po nějaké době Mykolu Mosjakyna jeho trýznitelé znovu propustili. Na svobodě ale dlouho nepobyl - ruští vojáci ho odvlekli do přecpané garáže v nemocnici.

Spolu s ním byli v garážích další Ukrajinci, vojáci i civilisté. Ve dvou garážích byli muži a v jedné ženy. V jediné s oknem se usídlili ruští vojáci.

Ženy, které byly uvězněny v garáži sousedící s tou pro ruské vojáky, byly pravidelně znásilňovány, uvedly podle AP ukrajinské rozvědky. Jak se v noci ozýval jejich křik, popsal Mykola Mosjakyn i další ukrajinský voják, šestadvacetiletý Andrij Kocar, který byl vězněn na stejném místě, ale v jinou dobu.

„Vzali, nejsem si jistý, co přesně, nějaké železné, možná skleněné tyče, a postupně vypalovali kůži,“ popsal Kocar, který uvedl, že se v ruském zajetí ocitl třikrát. Rusové ho pokaždé propustili, protože neměl žádné informace, které by pro ně byly užitečné.

Ivan Šabelnyk se v březnu s kamarádem vydal pro šišky na podpal a už se nikdy nevrátil.

Jejich těla našel v polovině srpna muž, který šel do lesa pro dříví a ucítil pach vycházející z mělkého hrobu. Novinářům AP ho ukázala jeho sestra Olha Zaparožčenková.

Šabelnyk měl prostřelené ruce, zlomená žebra a jeho obličej byl k nepoznání. Identifikován byl podle bundy z továrny, kde pracoval. Jiný muž jeho rodině popsal, že spolu se Šabelnykem podstoupil mučení ve sklepě domu a také ve škole číslo dva.

Šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bognerová agentuře AP řekla, že mise zdokumentovala případy rozšířeného mučení civilistů ze strany ruských sil a jejich spojenců. Systematicky byli podle ní mučeni i ukrajinští vojáci.

Od pozůstalých se AP dozvěděla o osmi mužích, kteří byli umučeni ruskými vojáky. Sedm z umučených byli civilisté. Na místě provizorního pohřebiště, které bylo objeveno v září v Izjumu, neslo podle charkovské oblastní prokuratury známky mučení 30 ze 447 těl. Těla se svázanýma rukama za zády viděli na pohřebišti také novináři AP.