Článek
I běžným Rusům se bude do Schengenského prostoru cestovat ještě hůř. Evropská unie totiž pozastaví platnost dohody, která usnadňovala vydávání víz ruským turistům. Po neformálním summitu v Praze to oznámil šéf evropské diplomacie Josep Borrell.
Ruští turisté tak ztratí přednostní právo na zpracování svých žádostí o víza. „Výrazně to sníží počet nových víz vydaných členskými státy EU. Bude to složitější, bude to trvat déle,“ prohlásil Borrell.
Některé státy jako Česko a některé další, zejména ty v blízkosti Ruska, požadovaly úplnou stopku na vydávání víz ruským občanům, ale na tom se ministři neshodli.
Finsko totiž zjistilo, že i když samo víza, stejně jako Česko, nevydává, Rusové se do země dostávají díky schengenským vízům vydaným jinými unijními státy.
„Zastavte vydávání víz Rusům. Návštěva Evropy je privilegium, ne lidské právo,“ napsala začátkem srpna na Twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. A dodala, že ostatní země vydávají víza a břemeno nesou ruští sousedé (Finsko, Estonsko a Lotyšsko).
Ruské majetky v Česku:
Seznam zprávy v minulých měsících publikovaly dva velké přehledy o majetcích, které Rusové v České republice vlastní. Prostudovat je můžete v následujících článcích:
Stejný názor má i finská premiérka Sanna Marinová, citovaná tehdy stanicí Yle: „Není správné, že Rusko vede v Evropě agresivní a brutální válku a zároveň mohou Rusové žít normálně a jako turisté cestovat po Evropě.“
Názory obou premiérek okamžitě vyvolaly podrážděnou reakci Kremlu, jehož mluvčí Dmitrij Peskov mluvil o tom, že „lidé, kteří šíří tato prohlášení, přijdou k rozumu“.
České úřady přestaly hned po invazi Rusům turistická víza vydávat, přesto sem ale ve druhém čtvrtletí letošního roku přicestovalo na ruské pasy přes osm tisíc lidí.
„Jsou to primárně Rusové žijící v Evropě a cestující s ruským pasem. Ministerstvo zahraničí jinak víza nevydává a Česká republika je jednou z nejstriktnějších zemí, co se týče přístupu k Rusku,“ podotkl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism. Dodává přitom, že CzechTourism se z Ruska stáhl a pro příští rok tam s žádnými aktivitami nepočítá.
Zvýšený počet přechodu hranic mezi Ruskem a EU od poloviny července potvrzuje i Borrell. „Stala se z toho bezpečnostní hrozba pro země sousedící s Ruskem,“ uvedl a dodal, že spousta Rusů cestuje jen pro zábavu, „jakoby žádná válka na Ukrajině nezuřila“.
Podle agentury na kontrolu evropských hranic Frontex od začátku války přijel do EU téměř milion lidí s ruskými pasy. Většina z nich dorazila do Finska (333 tisíc), Estonska (234 tisíc) a Litvy (132 tisíc).
Evropské země letos očekávají, že turistický byznys přijde asi o tři miliony ruských návštěvníků. Nejvíce postiženými státy budou Německo, Řecko a Kypr.
Posledně jmenovaný stát je přitom na turistickém ruchu závislejší než Němci nebo Řekové: „Na základě našich odhadů jsme očekávali, že letos přijede milion turistů z Ukrajiny a Ruska, což je asi 20–25 procent turistického trhu na Kypru. Klíčová je doba trvání této krize. Pokud to za měsíc skončí, vyjdeme z toho bez úhony. Pokud to bude trvat déle, žádná ekonomika nevyjde čistě,“ poznamenal v květnu ministr financí Constantinos Petrides.
V Česku, kam dříve mířilo zhruba půl milionu Rusů ročně, pociťují výpadek podle Jana Hergeta nejcitelněji Karlovy Vary: „Ruští klienti byli v jedné věci výjimeční – oproti všem ostatním jezdili po celé republice, zůstávali tu relativně dlouho a také hodně utráceli.“
Jiná místa než jen „povinnou“ Prahu navštěvují podle něj často i turisté z Polska či Německa, ti už jsou ale oproti Rusům spořivější.
V Karlových Varech je kromě chybějících lázeňských hostů znát i zmrazení ruského majetku. „Poměrně hodně hotelů je zavřených. Na druhou stranu je tu ale spousta majetků považovaných za ruské, ve skutečnosti je ale vlastní například Uzbeci nebo Kazaši,“ připomíná ředitel CzechTourismu.
