Ruský vzdor. Policie pozatýkala další stovky demonstrantů

K sobotnímu večeru bylo ve 32 městech po celém Rusku zatčeno celkem 710 lidí, kteří přišli vyjádřit svůj nesouhlas s nedávným rozhodnutím ruského vedení. Podle webu OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy a který se odvolává na očité svědky, prý příslušníci bezpečnostních složek demonstranty pacifikovali i elektrickými paralyzéry.

K nedělnímu ránu pak web hlásí již 800 zadržení.

„Nejsme potrava pro děla!“ křičela v sobotu podle agentury AFP mladá demonstrantka v Moskvě, když ji policisté odváděli pryč. Zhruba polovina ze zatčených se v deštivém počasí účastnila demonstrace právě v hlavním městě země.

Z druhého největšího města Petrohradu se na sociálních sítích objevila videa, na nichž muži v uniformách a helmách bijí demonstranty obuškem.

Při početně větších demonstracích v den vyhlášení mobilizace bylo podle zmiňovaného serveru zadrženo přes 1 300 lidí. Někteří ze zadržených mužů pak na policejním oddělení rovnou dostali předvolání, ze kterého pro ně plyne povinnost dostavit se na vojenskou správu.

Bez zatčených se naopak obešla provládní demonstrace v Moskvě a Petrohradu, kde se v pátek sešly stovky lidí na podporu invaze a anexe Ruskem kontrolovaných území na Ukrajině.

Putinovo rozhodnutí vyhlásit první mobilizaci od druhé světové války tak mezi ruským obyvatelstvem sice vyvolalo rozsáhlou paniku, zatím ale nevedlo vyloženě k masovým protestům. Odborníci nicméně předpokládají, že vliv povolávacích rozkazů na veřejné mínění bude postupný.

Podle pozorovatelů by se Kreml měl obávat zejména narůstajícího hněvu mimo města. Například průzkum thin-tanku Carnegie Moscow Center ukázal, že podpora ruské veřejnosti pro válku proti Ukrajině je nyní méně pevná, než obecně naznačují statistiky, což vede k názoru, že Putinův mobilizační rozkaz se může později ukázat jako nákladný hazard.

„Ruská společnost byla potlačena až na dřeň a stala se poddajnou,“ cituje The Guardian Andreje Kolesnikova z již zmiňované skupiny, která zkoumala postoje země k probíhajícímu konfliktu. Velká část ruské populace podle něj byla donucena ke „stavu předvídavé poslušnosti“, kdy vnímaná neschopnost ovlivnit události vede lidi k pasivitě.

Kritika přístupu armády k mobilizaci podle agentury DPA ovšem sílí i na oficiálních místech. Například šéf Rady pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva, poradního orgánu ruské prezidentské kanceláře, Valerij Fadějev vyzval ministra obrany Sergeje Šojgua, aby ukončil „obuškový systém“ mnoha odvodových komisí v zemi.

Fadějev dále upozornil, že povolávací rozkazy dostali i muži bez bojových zkušeností, kterým doručeny být neměly. Stejný problém pak rozhořčil i ruskou propagandistku a šéfredaktorku státního zpravodajského kanálu RT Margaritu Simoňjanovou.

„Rozčilují lidi, jakoby naschvál, jakoby ze zlomyslnosti. Jako by je poslal Kyjev,“ uvedla na adresu odvodových komisařů. Že Rusko začalo podmínky mobilizace téměř okamžitě porušovat a povolává muže bez ohledu na jejich příslušnost k ruským rezervistům, upozornil již dříve i americký Institut pro studium války.

Tisíce lidí proto i nadále utíkají ze země, aby se mobilizaci vyhnuly. Vzhledem k tomu, že ne všechny země přijímají Rusy na turistická víza a v mnoha z nich pro jejich příjezd platí alespoň nějaká omezení, mají však ruští občané jen omezený výběr destinací, kam mohou zamířit.

Podle sobotních informací britské BBC byla fronta na rusko-gruzínské hranici dlouhá přibližně 10 km a lidé tam měli čekat na překročení hraničního přechodu i více než 20 hodin. Zvýšený pohyb na hranicích pak oproti minulému týdnu zažívá například i Finsko.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov ruské utečence označil za „líné povaleče, budižkničemy a zbabělce“, kteří by měli v klidu odejít, protože by mohli armádě jedině uškodit. Zároveň uvedl, že Rusko má ve skutečnosti dostatek zdrojů i bez mobilizovaných záložníků.

Někteří muži měli to štěstí, že se o mobilizačním rozkazu dozvěděli během pobytu v zahraničí. Například pětatřicetiletý Ilja, se kterým mluvil web CNN, byl na dovolené s rodinou v Turecku, když mu přišla zpráva od spolupracovníků v Rusku, že kancelář obdržela povolávací rozkaz i pro něj.

Jeho žena a dítě se později vrátily do Ruska, on ale zůstal v Turecku. „Nechci válku, nechci umírat za ambice někoho jiného, nechci nikomu nic dokazovat. Nevrátit se do Ruska bylo těžké rozhodnutí, velmi těžké. Nevím, kdy teď uvidím svou rodinu, své blízké,“ sdělil Ilja americkému webu.

Muž před lety sloužil v ruské armádě, a je tedy považován za záložníka. „Jsem bezradný,  nevím, co mám dělat a jak mám zabezpečit rodinu, když jsem od nich tak daleko. Kvůli těmto náhlým vynuceným rozhodnutím jsem hluboko v dluzích a jsem jednoduše morálně vyčerpaný.“

Částečnou mobilizaci vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin ve středu a oficiálně by se měla dotknout zhruba 300 tisíc mužů s předchozími vojenskými zkušenostmi. Ukrajinští a západní pozorovatelé krok vykládají jako nepřímé přiznání neúspěchu od února trvající ruské války na Ukrajině.