Článek
K události došlo u vesnice Terny, tedy na severní části fronty rusko-ukrajinské války. V tomto úseku ruské síly na začátku roku postoupily až o několik kilometrů, v poslední době se tu fronta ovšem příliš nepohybuje.
Ruské síly se to pokusily změnit několikrát i s pomocí silných útoků, které tvoří až několik desítek vozidel. Součástí jednoho z nich byl i tank s improvizovanou nástavbou pro elektronický boj, tedy rušičkami, které mají „přehlušit“ signál pro ovládání FPV dronů. Tím znemožní pilotovi ovládat stroj a navést ho přesně na cíl.
Takové rušičky nejsou dnes na bojišti vůbec neobvyklé. V daném případě ovšem byl stroj vybaven celou baterií systémů, které původně pro vozidla zjevně nebyly navrženy, a jednoduše připevněn na střechu tanku.
Respektive na paletu, která je pak položena na síti, která má bránit průniku dronů nebo z dronů spouštěné munice na slabá místa na střeše tanku. Což jen ukazuje, jak důležitou roli hrají dnes drony v konfliktu. Dost velkou na to, aby posádky na své tanky namontovaly dvě vrstvy obrany proti těmto létajícím strojům.
Detail soustavy na střeše zajatého ruského tanku.
V daném případě zařízení zafungovalo jen částečně. Tank se údajně měl pohybovat na začátku kolony, jejíž osud zachycuje následující ukrajinské video:
Nezdařený ruský útok u Toněňke a následné ukořistění tanku se soustavou rušiček.Video: telegram/azov_media
Dohromady v každém případě mělo zařízení rušit signál na velké části frekvencí, které se pro navádění dronů používají. Účinný dosah neznáme, ale obecně nebývá u takovýchto mobilních systémů velký, řádově někdy jen desítky, nanejvýš stovky metrů. V daném případě jsou systémy připojeny (nepřímo) na motor tanku, a tak mohou být relativně silné. Asi lze tedy předpokládat, že dosah byl spíše ve stovkách metrů.
Rušičky dokázaly zastavit útok několika dronů, pak se ale ukrajinským silám zřejmě podařilo najít nějaké „slabé místo“ – možná frekvenci, kterou ruské zařízení nerušilo nebo jen slabě – a navést jeden dron až přímo do tanku. Jakou roli to hrálo v zastavení kolony, není jasné. Na snímcích je vidět i dělostřelecká palba a oblast také byla zaminována, drony tedy nemusely hrát klíčovou roli.
Každopádně upravený tank byl jedním dronem poškozen. Stal se údajně i špatně ovladatelným, protože se mu do pohonného ústrojí zamotal ostnatý drát. Stroj narazil do dříve opuštěného bojového vozidla pěchoty, zastavil a posádka ho opustila.
Ukrajinští vojáci pak údajně stroj během několika nocí opravili a nakonec s ním dokázali odjet. Poškození podle nich nebylo velké, ale některé komponenty (baterie) bylo prý nutné vyměnit.
Ochranný deštník
Podle ukrajinských zdrojů to není poprvé, co ruské síly podobný tank použily. Kamikadze drony naváděné z pohledu první osoby představují velmi důležitou zbraň v ukrajinském arzenálu, invazní síly tak hledají vhodná protiopatření.
Podobné tanky tak byly údajně k vidění v posledních týdnech i u Avdijivky. Tehdy byly v koloně podle Ukrajinců dva, aby vytvořily účinný „deštník“ pro zbylá vozidla.
Nejde však jen o ochranu techniky. Tanky a obrněná vozidla slouží dnes na Ukrajině především k dopravě pěchoty na danou pozici. Cílem útoků tedy nebývá „prorazit“ za obranu (ta bývá příliš hluboká), ale dovézt pěšáky na místo, kde mohou obsadit nějakou pozici (třeba už i opuštěnou), ze které pak mohou vyrazit k dalšímu útoku nebo se třeba jen zakopat.
Proti vystoupené pěchotě jsou pak drony snad ještě účinnější než proti vozidlům. Tanky chrání alespoň částečně pancíř, navíc mívají různé nástavby a sítě, které chrání alespoň zranitelnější místa. Drony ve velké části případů likvidují opuštěné obrněnce, které znehybnily například miny, dělostřelba, protitankové střely – a někdy pochopitelně třeba i předchozí drony.
Na ukrajinském bojišti drony dnes útočí zcela rutinně i na jednotlivé muže. Někdy dokonce ve skupinách, ve kterých mají drony různé typy nálože (střepinové, termobarické), aby si mohly poradit s různými typy krytů, ve kterých se muži mohou schovat.
Pěchota přitom nemá jinou obranu než skrýt se pod zem – nebo vést účinný elektronický boj. Tanky vybavené mohutnou baterií rušiček tedy nejspíše měly za úkol chránit nejen sebe, ale také muže, které kolona vezla do útoku. A to hlavně v prvních chvílích, kdy sestoupí z vozidel (ruská pěchota často jezdí na vozidlech, ne v nich) a než si najdou vhodné úkryty.
Efekt Červené královny
Neforemné nástavby se souborem různých rušiček jsou zjevně improvizovanou odpovědí na problém FPV dronů. Už jejich podoba naznačuje, že pravděpodobně šlo o iniciativu místní, vycházející od dané jednotky, nikoliv příkaz shora.
Na frontě totiž probíhá pro nás neviditelný, a přitom neustálý souboj mezi drony a prostředky pro elektronický boj. Je zjevné, že útok (tedy drony) má obecně navrch, jinak by se nepoužívaly. Ale po určitou dobu nebo na určitém úseku bojiště se může rovnováha měnit díky modernizaci na té, či oné straně, náhodě (odvelení či likvidaci nějakého systému či skupiny odborníků) či jiným okolnostem.
Například u Avdijivky měli v letošním roku ukrajinští „dronaři“ v některých obdobích nad ruskou obranou jasnou převahu. Nestačilo to zjevně k udržení města či obranné linie, to ale jen ukazuje, že drony nejsou žádná „zázračná zbraň“, která sama o sobě rozhodne válku.
V poslední dnech se zase objevily záběry, které naznačují, že třeba u Bachmutu ukrajinské drony nedokázaly reagovat na postup ruských kolon. Zdá se, že převahu v tomto boji mají z nějakého důvodu invazní vojska.
V biologii se pro takový druh „závodu ve zbrojení“ používá výraz „efekt Červené královny“. Název byl inspirován postavou Červené královny z knihy Lewise Carrolla, která Alence v jedné scéně říká, že „tady musíš běžet ze všech sil, jen abys zůstala stát na stejném místě“.
Na ukrajinském bojišti jsou v takovém smrtelném běhu vojáci a odborníci na obou stranách. Pokud se přestanou snažit, protivník velmi pravděpodobně získá převahu – a je to může stát život. Snaha je to místy zoufalá a při pohledu zvenčí možná někdy podivná jako nástavba na střeše zajatého tanku, ale přitom zároveň smrtelně vážná.
