Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Soud v Moskvě v úterý podle ruských médií rozhodl o zatčení v nepřítomnosti Julije Navalné, opoziční aktivistky a vdovy po Alexeji Navalném. Důvodem je její údajná účast v extremistické skupině.
Rozhodnutí podle agentury Reuters znamená, že Navalná bude s jistotou zatčena, pokud vstoupí na území Ruska.
Navalná se začátkem července stala předsedkyní nadace Human Rights Foundation (HRF), nevládní organizace se sídlem v New Yorku, která si klade za cíl obranu lidských práv a podporu liberální demokracie. Ve funkci vystřídala dalšího kritika Kremlu a šachového velmistra Garriho Kasparova. Po svém jmenování uvedla, že hodlá pokračovat v práci svého zesnulého manžela.
Alexej Navalnyj byl roky tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval režim prezidenta Vladimira Putina, především za korupci. V roce 2020 přežil otravu paralytickou látkou novičok, ze které obvinil Kreml. Ten nařčení odmítl. Po léčbě v Berlíně se v roce 2021 Navalnyj vrátil do Ruska, kde ho zatkli a v několika procesech odsoudili k dlouholetému vězení. Opozičník vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku. V polovině února zemřel náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři ve věku 47 let.
Kreml jakýkoliv podíl státu na smrti Navalného popřel. V březnu Putin označil Navalného smrt za smutnou událost a prohlásil, že byl připraven vězněného politika předat Západu v rámci výměny vězňů za předpokladu, že se Navalnyj nikdy nevrátí do Ruska. Navalného spolupracovníci uvedli, že se taková jednání skutečně odehrávala.
Deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s případem napsal, že americké tajné služby se kloní k názoru, že Putin zřejmě přímo nenařídil Navalného zabít. Podle něj na tom panuje široká shoda uvnitř zpravodajské komunity, včetně americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).
