Článek
Moskevský městský soud ve středu rozhodl o likvidaci Moskevské helsinské skupiny, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv. O zrušení organizace požádalo ruské ministerstvo spravedlnosti.
„Žádosti se vyhovuje,“ oznámil soudce Michail Kazakov, uvedla agentura Interfax. Očekává se, že Moskevská helsinská skupina se proti tomuto rozhodnutí odvolá, dodala.
Sama Moskevská helsinská skupina v prosinci na svém webu uvedla, že ministerstvo žádost odůvodňuje tvrzením, že organizace „v rozporu s federálním zákonem o veřejných sdruženích vyvíjela činnost mimo moskevský region“, přestože ve stanovách se označovala za regionální organizaci.
Stanovy podle ministerstva navíc „neodpovídají současným právním požadavkům“. Mezi činnostmi uskupení za hranicemi Moskvy ministerstvo zmínilo například monitorování soudních procesů.
U soudu zástupce ministerstva tvrdil, že úřad pokládá prohřešky skupiny za nenapravitelné a její likvidaci za opodstatněnou.
Moskevská helsinská skupina zůstávala jednou z mála nezávislých organizací na ochranu lidských práv v Rusku poté, co úřady předloni ukončily činnost organizace Memorial, oceněné loni Nobelovou cenou za mír, připomněla agentura Reuters.
Rozhovor s členem Memorialu
Nepočítali jsme, že by do Ruska zamířila další „Nobelovka“, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy historik Boris Bělenkin z oceněné ruské organizace Memorial. Rusko už podle něj nemůže udělat nic, čím by vykročilo k lepším zítřkům.
Zástupci skupiny naopak žádali soud, aby žádost ministerstva odmítl, a tvrdili, že kontrola, na jejímž základě ministerstvo požádalo o likvidaci skupiny, se uskutečnila v rozporu se zákonem.
„Pácháte velký hřích. Ničíte hnutí na ochranu lidských práv! Likvidace skupiny je vážný zásah proti ochraně lidských práv nejen v Rusku, ale i ve světě,“ řekl před soudem spolupředseda skupiny Valerij Borščev. „Moskevská helsinská skupina je nejstarší ruská organizace na ochranu lidských práv. Vznášené výhrady jsou absurdní,“ zdůraznil.
Moskevská helsinská skupina byla vytvořena na základě závěrečného aktu helsinské konference v roce 1975, který podepsalo 35 zemí, včetně mnoha evropských států a USA a Kanady. Jeho cílem bylo udržet příměří mezi Sovětským svazem a západními mocnostmi. Cílem skupiny mělo být sledování toho, zda Sověti dodržují dohodu.
V roce 2012 se skupina zřekla příspěvků ze zahraničí, aby nedostala od úřadů nálepku „zahraničního agenta“. Toto označení, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší přísnější úřední kontrolu a další komplikace.
