Ruský rozpočet se chystá na věčnou válku

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Z plánované bleskové operace se pro Kreml stala válka trvající už rok a půl. Jen málo významné změny na ukrajinské frontě i diplomatickém poli navíc naznačují, že se konflikt neschyluje ke konci. Na dlouhodobou válku se připravuje i ruská ekonomika.

Návrh rozpočtu, který představil premiér Michail Mišustin, uvádí jako klíčovou prioritu „posílení obranného potenciálu země“ spolu s „integrací nových regionů“, které Moskva nezákonně anektovala minulý podzim.

Návrh rozpočtu počítá s příjmy 35 bilionů rublů (8,2 bilionu korun) a výdaji ve výši 36,6 bilionu rublů. Přitom téměř 40 procent má jít na bezpečnostní politiku a obranu země - 10,8 bilionů na armádu, další výdaje ministerstev pak mají být ve výši 3,9 bilionů rublů, vyplývá z analýzy agentury Bloomberg. Oproti letošnímu roku se výdaje na obranu téměř zdvojnásobí.

„Struktura rozpočtu ukazuje, že hlavní důraz je kladen na zajištění našeho vítězství - armáda, obranyschopnost, ozbrojené síly - vše potřebné pro situaci na frontě, vše potřebné pro vítězství je obsaženo v rozpočtu. Je to sice velká zátěž pro rozpočet, ale je to naše absolutní priorita,“ poznamenal ruský ministr financí Anton Siluanov.

Velkou zátěž ucítí i běžní Rusové. Poprvé od konce studené války totiž překonají výdaje na obranu financování sociální sféry, kam spadají například státní platy, důchody a dávky. S odhadem výdajů na 7,73 bilionů rublů půjde o nejnižší podíl od roku 2011.

„Kreml si stanovil priority - a hlavní prioritou je válka, následovaná sociálními výdaji a vnitřní bezpečností. Putin sází na věčnou válku - válka se stala pro režim a ekonomiku zásadní,“ napsala k návrhu bývalá úřednice ruské centrální banky Alexandra Prokopenko.

K financování zmíněných oblastí plánuje vláda rozpočet naplnit pomocí jednorázových poplatků od podniků i díky rostoucí inflaci a oslabení rublu, což nominálně zvyšuje příjmy do státní pokladny, přibližuje nezávislý server Meduza.

Do návrhu rozpočtu promlouvají i blížící se volby. Putin sice ještě oficiálně kandidaturu neohlásil, experti se ovšem domnívají, že je pouze otázkou času, než tak před březnovými volbami učiní.

Pomoci ke znovuzvolení mu mají i dárky pro voliče, s nimiž již nyní rozpočet počítá skrze neadresované výdaje, jak předvídá expert na Rusko Karel Svoboda. „Putin sice často rozdává, ale pak se zjistí, že to mají platit regionální rozpočty, které na to vlastně nemají peníze,“ přibližuje odborník působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Plán rozpočtu rovněž zdůrazňuje „sociální podporu nejzranitelnějších skupin obyvatelstva“, což list The Financial Times označuje za součást předvolební kampaně.

„Na úkor obrany se běžných Rusů nejvíc dotkne snížení výdajů v oblasti zdravotnictví a školství,“ míní Svoboda. Méně peněz půjde i do infrastruktury a stavebnictví. Podíl výdajů se sníží na 10,6 procent – bude nejnižší od roku 2011.

I to se ale bude snažit Putin obrátit ve svůj prospěch. „Myslím, že bude snaha dávat tyhle dárky, aby to vypadalo, že vláda se o lidi nestará, ale Vladimir Putin nám přidal a snaží se. Tipoval bych, že tohle bude hlavní linie, po které se půjde,“ vysvětluje.

Ačkoliv se dá očekávat, že životní úroveň v Rusku ještě poklesne, jakékoliv nepokoje nepřipadají nyní podle Svobody v úvahu.

„Zatím je podpora válce poměrně velká a funguje ve stylu musíme vyhrát, protože Rusko přece nikdy nesmí prohrát. Čili i když třeba není velké nadšení z toho, jak válka probíhá, zatím je tam tenhle ten narativ a je samozřejmě spojený i s tím, že Putin je prostě jediný, kdo může Rusku vládnout,“ říká Svoboda.

Server The Moscow Times také upozorňuje, že oproti předchozím dvěma letům rovněž významně vzroste financování „vlastenecké výchovy“.

Téměř polovina vyčleněných peněz (20,5 miliardy rublů) půjde do mládežnické organizace Hnutí Prvních. Ta fakticky navazuje na sovětského pionýra a v posledním roce se rozrostla na 30 tisíc oddílů po celé zemi. Zástupce má i na okupovaných oblastech Ukrajiny. V čele hnutí stojí Vladimir Putin.

Další finance pak podle serveru RBC půjdou na „vlastenecké poradce“ pro ředitele škol, kteří mají institucím pomáhat se zapojením do mládežnických hnutí. Ruské výdaje na „vlasteneckou výchovu“ jsou přitom čtyřikrát vyšší než objem prostředků určený na digitální transformaci škol.

Zatímco se Rusko potýká s rostoucí inflací, zažívá současně krátkodobý hospodářský růst. Ten v současnosti podporují rozsáhlé vojenské výdaje, dlouhodobější vyhlídky ruské ekonomiky jsou však pochmurné, poznamenal ředitel evropského odboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) Alfred Kammer.

Příjmy ruského rozpočtu jsou do značné míry závislé na cenách ropy, která za poslední tři měsíce vzrostla o více než čtvrtinu a přesáhla 90 dolarů za barel. Daňové a celní příjmy z prodeje ropy a plynu jsou pro ruský rozpočet dlouhodobě klíčové. Dostaly se však pod tlak v důsledku loňského útoku na Ukrajinu. Příjmy podkopává například cenový strop na ropu, který zavedly západní země, nebo uzavření plynovodu Nord Stream, kterým proudil plyn do Evropy.

„Když se podíváme na dlouhodobější obraz Ruska, je výhled v důsledku sankcí ponurý, protože omezený přístup k technologiím poškodí výrobní kapacitu a růst produktivity ve středně dlouhém období,“ řekl Kammer.