Článek
Norská vojenská rozvědka ve své výroční zprávě FOKUS 2023 analyzovala situaci ruské armády v Murmanské oblasti. Oslo dění v povodí řeky Pečenga, která teče kousek od norsko-ruské hranice, a tedy i hranice NATO s Ruskem, bedlivě sleduje už od druhé světové války.
Dočasné oslabení konvenčních sil
Na poloostrově Kola je teď asi pětina ruských vojáků ve srovnání s dobou před invazí na Ukrajinu, odhadují Norové. Podle rozvědky loni z regionu zamířily do války asi tři tisíce vojáků. „Asi o polovinu z nich přišli,“ konstatuje zpráva.
Takový poměr by zhruba odpovídal celkovým ztrátám ruské armády, které prezentují Ukrajinci. Podle nich nepřítel přišel už o 139 tisíc vojáků. Před invazí údajně Rusové shromáždili u hranic s Ukrajinou asi 200 tisíc vojáků, později stavy postupně doplňovali.
Server The Barents Observer (BO) číslo z ruského severu dokresluje ještě jedním údajem: už na začátku školního roku, tedy v září, se podle informací ruských úřadů kvalifikovalo 1274 dětí do programu zajišťujícího obědy zdarma pro žáky, jejichž rodič zemřel nebo se zranil ve válce na Ukrajině.
Posádka 200. motorizované brigády, která sídlí u hranic s Norskem, mezitím dostala posily z řad dobrovolníků, veteránů a mobilizovaných. Ale podle norské rozvědky naprostá většina nováčků měla jen malé zkušenosti a dostalo se jim jen několikatýdenního výcviku.
Rusko zažívá smrtící únor
Britské ministerstvo obrany zveřejnilo s odkazem na ukrajinské zdroje nová data, podle kterých zemřelo za poslední měsíc více ruských vojáků než kdykoli od prvního týdne invaze.
Severní flotila ruského námořnictva pak vedle toho podle BO přišla až o 100 tanků a obrněných vozidel.
Šéf norské vojenské rozvědky viceadmirál Nils Andreas Stensones ale upozorňuje, že oslabení konvenčních sil ruské armády na severu země je jen časově omezené a nedají se na základě toho dělat plány do budoucna.
„Rusko v důsledku slabin odhalených během invaze na Ukrajinu učiní změny ve struktuře svých sil a (rozmístění) vojenského materiálu,“ řekl Stensones serveru The Barents Observer. Očekává změny v plánech nákupů, rozpočtu i organizaci.
„Vzhledem k tomu, že Rusko se dokáže poučit z chyb a napravit je, jeho konvenční bojové schopnosti z dlouhodobého hlediska posílí,“ dodává šéf zpravodajců.
V některých ohledech navíc ruská vojenská přítomnost v Arktidě podle Norů posílila. Když si v Moskvě uvědomili, že na základně Engels u Saratova jsou jejich strategické bombardéry zranitelné vůči ukrajinským dronům (psali jsme zde), přesunuli některé z nich na základnu Oleněgorsk u Murmansku.
Ruské lodě s taktickými jadernými zbraněmi
Jen 100 kilometrů od hranic NATO také zůstává základna ruských ponorek s balistickými střelami. Zpráva rozvědky dokonce tvrdí, že lodě Severní flotily znovu plují s taktickými jadernými zbraněmi na palubě.
O taktických jaderných zbraních:
„Taktické jaderné zbraně představují obzvlášť vážnou hrozbu v několika operačních scénářích, které zahrnují státy NATO,“ píše se ve zprávě FOKUS 2023. Podle BO oficiální místa od konce studené války nikdy nepotvrdila, že by ruské lodě pluly s tímto menším druhem jaderné zbraně.
Ruské strategické síly na poloostrově Kola se tak podle Stensonese výrazně nezměnily. „Jaderné zbraně, ponorky, plavidla, protivzdušná obrana i kapacity elektronického boje zůstávají víceméně nedotčené,“ shrnuje viceadmirál.
Podle něj kvůli oslabení ruských konvenčních sil dokonce jaderné zbraně nabydou z pohledu Moskvy v regionu na významu. „To znamená, že práh pro jadernou eskalaci bude nižší také v oblastech v blízkosti Norska,“ domnívá se Stensones.
