Článek
„Podle výsledků předběžné analýzy se v důsledku odchylky skutečných parametrů impulsu od vypočtených dostala kosmická stanice Luna-25 na nepropočtenou dráhu a přestala existovat v důsledku srážky s povrchem Měsíce,“ cituje ruská agentura RIA Novosti oficiální oznámení o osudu ruského modulu.
Speciálně vytvořená meziresortní komise bude zkoumat důvody ztráty stanice, dodala dále ruská vesmírná agentura Roskosmos.
O blíže nespecifikovaných problémech, které Lunu-25 ve vesmíru potkaly, se veřejnost dozvěděla už v sobotu. Když totiž modul dostal pokyn k úpravě své oběžné dráhy kolem Měsíce, došlo k „nestandardní situaci“, která znemožnila provést manévr s danými parametry.
Roskosmos tehdy informoval pouze o tom, že problémy analyzují odborníci. Z nejnovějšího prohlášení ovšem vyplývá, že v následujících momentech agentura ztratila s modulem kontakt.
Luna-25 měla v pondělí přistát na Měsíci v oblasti jižního pólu, kde převládá složitý terén, a jejím hlavním úkolem bylo prozkoumat měsíční půdu na přítomnost ledu. Šlo o první vesmírnou misi Ruska po téměř 50 letech, přičemž modul byl do vesmíru vyslán 11. srpna a až do soboty prý měl bezproblémový průběh letu.
Ze země Lunu „odnesla“ nosná raketa Sojuz 2.1b. Její poslední verze má přes 43 metrů a pohání ji vylepšený motor RD-0124, se kterým dokáže na nízkou oběžnou dráhu (LEO) nést až o 1,2 tuny víc nákladu než její předchůdci. Samotný modul vážil asi 850 kilogramů a nesl dalších 900 kilogramů paliva.
Více o ruské misi na Měsíci
Sonda Luna-25 měla za úkol třeba sbírat tamní půdu nebo hledat vodu. Ruský kosmický program chtěl ale také otestovat nové technologie a svoji nezávislost na pomoci Evropy či Američanů kvůli válce na Ukrajině. K těmto účelům nesla na palubě osm vědeckých nástrojů.
Více o vybavení a plánovaném harmonogramu mise si můžete přečíst v našem předchozím článku s videoreportáží publikovaném k jejímu startu:
Raketa se sondou měla odstartovat už v říjnu roku 2021. Ruská kosmická agentura však start kvůli technickým problémům několikrát posouvala – nejdřív na květen roku 2022, pak i na loňský srpen a nakonec oznámila až letošní srpen. Podle Roskosmosu šlo také o předstupeň nového ruského průzkumu Měsíce i s kosmonauty.
Jediným státem, který úspěšně dopravil na Měsíc lidi, dnes stále zůstávají USA se svým programem Apollo a misemi od července 1969 do prosince 1972.
Na projektu Luna-25 a dalších ruských misích na Měsíc se měla původně podílet i Evropská kosmická agentura (ESA), která ovšem po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru s Moskvou přerušila spolupráci. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými.
Plavidlo tak mělo mimo jiné za úkol i otestování nové technologie kosmického programu Rusů a jejich nezávislost na pomoci Evropy či Američanů.
