Článek
Jeden z nejintenzivnějších ruských úderů přišel v noci na minulý čtvrtek, kdy rakety a drony okupantů zasáhly hlavní město Kyjev. Nejméně 12 lidí bylo zabito a více než 90 dalších zraněno. Ruské střely s plochou dráhou letu zasáhly obytný dům, nejvíce utrpěla čtvrť Sviatošyn.
O týden dříve ruské rakety zase zasáhly město Sumy, kde bylo zabito nejméně 36 lidí, včetně dvou dětí, a dalších 119 bylo zraněno. Úder zasáhl civilisty, kteří se účastnili bohoslužeb během Květné neděle.
Údery proti civilistům pokračují denně. Například v pondělí zahynuli tři lidé při ostřelování vesnice na Donbase.
Rusko tak ostentativně ignoruje americkou výzvu k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří, kterou Ukrajina přijala už 11. března. Mezitím Kreml vyhlašuje krátkodobá příměří, naposledy v pondělí, kdy Putin oznámil, že nařídil klid zbraní během oslav konce druhé světové války. Platit má od půlnoci 8. května do půlnoci 11. května.
Březen se stal nejkrvavějším měsícem od začátku roku, tedy od chvíle, kdy Donald Trump převzal americký prezidentský úřad a s ním i roli prostředníka v mírových jednáních mezi Moskvou a Kyjevem.
Podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) získaných ve spolupráci s ukrajinskou prokuraturou si ruské útoky letos v březnu vyžádaly 164 civilních obětí a téměř tisíc dalších bylo zraněno.
Svědectví z místa úderu na Kyjev:
Zpráva mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině zároveň upozorňuje, že civilních obětí bylo o 50 % více než v únoru a o 71 % více než ve stejném období minulého roku. Trend tak potvrzuje eskalaci útoků.
Za prudkým nárůstem obětí v březnu stály ruské útoky na města jako Dnipro, Charkov a Sumy, stejně jako opakované údery na Dobropillju nebo Kryvyj Rih - rodné město prezidenta Volodymyra Zelenského, které je vzdálené asi 65 kilometrů od fronty. Pět vln raketových útoků tam zabilo nejméně šest civilistů a zranilo dalších 66.
Trumpovo prozření?
Úřad taktéž potvrdil, že útoky stejným tempem pokračují i v dubnu. A přestože prezident Trump opakovaně vyzývá Putina ke klidu zbraní, Kreml nepolevuje. Trump dokonce o víkendu prohlásil, že ruský prezident možná mír nechce. Americký ministr zahraničí Marco Rubio pak znovu řekl, že už brzy se ukáže, jestli má cenu, aby Spojené státy nadále věnovaly energii mírovým jednáním o Ukrajině.
„Musíme se rozhodnout, jestli chceme pokračovat v tomto úsilí nebo je čas se zaměřit na některé další záležitosti, které jsou stejně důležité, pokud ne důležitější,“ řekl ministr v rozhovoru pro americkou stanici NBC. Zároveň ale v podstatě vyloučil uvalení dalších sankcí na Rusko. „Ve chvíli, kdy začnete s tímto typem věcí, tak od toho (jednání, pozn. red.) odcházíte,“ dodal.
Ukrajinská rozvědka ale varuje před další ruskou ofenzivou. Rusko podle Ukrajinců chystá masivní nasazení až 500 dronů, které mají zasáhnout klíčová zařízení po celé zemi. Cílem je podle expertů vystupňovat tlak na Ukrajinu a posílit vyjednávací pozici Kremlu při jednáních o příměří.
„Nejde o žádný krok směrem k míru. Jde o kalkulovanou snahu zlomit odpor Ukrajiny a donutit ji ke kapitulaci za ruských podmínek. Každý takový úder je zároveň vzkazem Západu: Nevydržíte tak dlouho jako my,“ říká bezpečnostní analytik Oleksandr Musijenko z Kyiv Center for Military and Legal Studies.
Tento krok by mohl dát ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi další důvod k oddalování rozhovorů o zastavení bojů ve prospěch snahy získat další území, uvedli minulý týden ukrajinští činitelé. Znovu tak zopakovali své dlouhodobé tvrzení, že Rusko nemá v úmyslu vést smysluplný dialog o ukončení války.
„Příměří je pro Putina jen nástroj, jak Ukrajinu vyčerpat a přesvědčit Západ, že má zájem o mír,“ říká analytik Mykola Bielieskov z ukrajinského prezidentského institutu. Upozorňuje, že bez reálného oslabení ruské vojenské síly jakákoli dohoda jen oddaluje další útok. „Putin nejedná. Putin manipuluje,“ dodává pro Seznam Zprávy v rozhovoru.
To potvrzuje také nedávná zpráva amerického Institutu pro studium války (ISW), který dlouhodobě analyzuje dění na frontě i politické pozadí války na Ukrajině.
Podle ní Rusko nezměnilo své hlavní cíle – stále usiluje o zničení Ukrajiny jako samostatného a prozápadního státu. „Mluví sice o míru, ve skutečnosti ale jen využívá ‚mírovou rétoriku‘ jako zbraň – k nátlaku na Západ a k přípravě dalších fází války,“ píší analytici.
Kreml není připraven na kompromisy
Stejně tak varují, že Kreml není připraven na skutečné kompromisy a jakékoli rozhovory využívá k posílení vlastní pozice. Ruská diplomacie má podle analytiků jediný cíl: Vytvořit iluzi ochoty jednat, aby mohla později obvinit Ukrajinu a její spojence z neochoty k míru – a ospravedlnit další agresi.
„S Ruskem je to ve skutečnosti velmi přímočaré. Dokud nedostane jasné signály a nezačne čelit důsledné strategii, která by ukazovala dlouhodobý závazek, Putin se bude držet své touhy zničit a podrobit si Ukrajinu. Pro spoustu lidí to může znít zvláštně – a tým kolem Trumpa tvrdí, že žádná ze stran není schopná vojensky zvítězit - ale z pohledu Putina Ukrajina musí být zničená a podmaněná. V jeho očích je to otázka jeho odkazu,“ dodává Belieskov.
ISW také uvádí, že ruské síly v posledních týdnech upravily taktiku a výběr zbraní při dálkových úderech – pravděpodobně s cílem obejít ukrajinskou protivzdušnou obranu a způsobit výrazné škody i v případech, kdy se Ukrajině podaří některé drony či rakety zachytit. Podle analytiků tyto úpravy neúměrně dopadají na civilní obyvatelstvo.
Rusko přitom tvrdí, že na civilisty neútočí. Například po čtvrtečním útoku na Kyjev mluvčí Kremlu Dmitryj Peskov řekl, že zbraně cílily na vojensko-průmyslový komplex.
Americký prezident Donald Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social minulý týden uvedl, že není spokojen s útoky Kremlu, označil je za „zbytečné“ a poznamenal, že Rusko má „velmi špatné načasování“. Zároveň vyzval Vladimira Putina, aby s podobnými útoky přestal a přistoupil na jeho mírový návrh.
