Hlavní obsah

Ruský deník: Portrét Rusa podporujícího agresi proti Ukrajině

Foto: Lumen Photos, Shutterstock.com

Putinovu invazi podporují podle ruských sociologů hlavně muži se středním nebo vysokoškolským vzděláním, kteří jsou majetní a nebojí se o své úspory. Ilustrační snímek.

Článek

32. díl deníku, který přímo z Moskvy píše pro čtenáře Seznam Zpráv český novinář

Šura vstoupila do virtuální sekty Vladimira Putina. Po bezmála třech měsících války proti Ukrajině jí přeskočilo. Přeposlala mi video, na kterém Putin vyťukává na klavíru melodii S čego načinajetsja Rodina (Kde začíná vlast) a pak zpívá What A Wonderful World od Louise Armstronga.

Kontroval jsem klipem s tehdejší prezidentem Dmitrijem Medveděm a jeho tancem na song American Boy. „Jo, to byly časy,“ připsal jsem k tomu.

Šura mi tím chtěla dokázat, že Putin je opravdu renezanční člověk. Já jsem se jí snažil ukázat, že deset let zpátky bylo Rusko více méně normální a jeho vůdce měl záchvěvy banální lidskosti.

S Šurou jsem nemluvil skoro měsíc. Jak jsem psal v osmnáctém díle Ruského deníku, Šura je vzdělaná holka. Má vysokoškolský diplom ze sociologie. Momentálně pracuje jako analytička prodeje v jedné moskevské soukromé firmě.

Už jí ani nepřipomínám, že na začátku války chtěla protestovat proti Putinově agresi. Mlčím o tom, že byla zastánkyní vězněného opozičníka a Putinova oponenta Alexeje Navalného.

To je minulost. Teď je tu nové Rusko a nová Šura. Rusko, které se brání útokům Západu a Šura stojí s ním na pomyslné frontě.

Z krátkého pokecu jsem asi pochopil, o co Šuře jde. Šura má vztek a bojí se. Už ji neštve Putin, který rozpoutal krvavou válku s „bratrským národem“. Ne.

Šura má vztek, že ji Západ svými sankcemi hodil do jednoho pytle s Putinem. Štve ji kolektivní vina, kterou Rusům připisuje Evropa a USA. Kolektivní zodpovědnost Rusů za ukrajinské krveprolití si nepřipouští.

A bojí se ruské toxicity. Přemýšlela, že by v létě letěla na dovolenou do Itálie. „Raději se vydám do Egypta. Tam mě nebude nikdo diskriminovat jen proto, že jsem Ruska,“ napsala mi.

Ruští sociologové sestavili portrét stoupence Putinovy agrese proti Ukrajině. Jde o muže ve středním věku. Žije buď v centrálním Rusku, nebo na Dálném východě. Má buď střední vzdělání, nebo absolvoval vysokou školu. Je majetný, může si dovolit, co chce, nebo minimálně si koupit automobil. Nebojí se o své úspory, ani nepociťuje vliv sankcí. Nikdy nebyl v zahraničí. Informace o konfliktu má z televize. Je přesvědčený, že Rusko jde správnou cestou. Přál by si obnovení hranic bývalého SSSR. A je odhodlaný narukovat do armády a jít bojovat na Ukrajinu.

Ruská agrese proti Ukrajině není válkou buranů z ruského venkova. Je to válka moderního Rusa. Je to války i Šury, kterou postihla válečná schizofrenie. Věří bludům, má vztek, a proto Putinovo válčení podporuje.

Chce se mi napsat, že ruská agrese proti Ukrajině je mokvající rána na těle ruské společnosti. Jenže tu ruskou společnost, pro kterou by byla válka postižením, dávno odvál čas, jako ten postsovětský cajdák, do jehož rytmu ruský prezident šlapal zelí.

Putinova válka Rusy změnila. A oni si myslí, že k lepšímu.

Ruský deník Jiřího Justa

27. díl: Co prozradily Putinovy oči (9. května)

5. díl: Samohana ruskou propagandou (18. března)

Doporučované