Článek
Připravuji se na Den vítězství. Na 9. květen. Ne že bych si žehlil baret, pucoval kanady a maloval zetko na pancíř. Na oslavy toho, co Rusko podává jako své vítězství ve druhé světové válce, půjdu jako novinář.
Na Rudém náměstí, kde tradičně posledních 14 let defilují příslušníci ruských ozbrojených sil a jejich technika, jsem byl několikrát. A řeknu vám, není to nic extra.
Přehlídka v televizi vypadá efektněji. Záběry na obrněná vozidla, rychlý střih – tanky, střih – balistické rakety, které z Běloruska dopadají na ukrajinská města, střih – přelet strategických bombardérů, které vrhaly bomby na poslední baštu ukrajinských obránců Mariupolu Azovstal.
A jak je to přímo na místě? Když se poštěstí, stojíte v zátarasy vymezeném prostoru pod tribunou. Překáží vám kolegové novináři nebo v záběru stojí voják dohlížející na pořádek. A Vladimir Putin? Ten přihlíží celé té smrtící slávě nad Leninovým mauzoleem daleko od novinářského plebsu.
Dostat se na Ruďase není jen tak. Akreditaci nedostane leckdo. A o letošní přehlídce to platí obzvlášť. V Rusku covid oficiálně není. Všechna protiepidemická opatření byla zrušena (roušky stejně v zemi skoro nikdo nenosil). Ale asi na 23 tisících metrech čtverečních největšího ruského náměstí virus řádí jako ve Wu-chanu.
Novináři mají povinně nařízeno nechat si udělat ne jeden, ale rovnou tři PCR testy. A to v přesně určené dny. Nemáš test? Smůla. Tanky uvidíš leda tak během průjezdu Moskvou, když se vecpeš do davu militaristicky nadržených Rusů mávajících na pozdrav „osvoboditelům Ukrajiny“. Těch se asi covid bojí…
Chápu kolegy, kteří mají s přehlídkou na Rudém náměstí etický problém. Sledovat defilé ruské armády, která několik stovek kilometrů na jihozápad plní revizionistické sny většiny Rusů, slušným lidem na psychické pohodě nepřidá.
Já asi ale říkám: co když budeme svědky nějaké přelomové události. Kdepak, zapomeňte na atentát na Putina. V médiích se objevila s odkazem na britského ministra obrany Bena Wallace informace, že šéf Kremlu na přehlídce může oznámit masovou mobilizaci svých vojsk a vyhlásí válku „světovým nacistům“. Čili třetí světovou válku, o které poslední týdny vypráví Rusům ruská propaganda.
Šílené? Možná. Stejně jako vpád Ruska na Ukrajinu.
S Viktorem jsem o víkendu pil a jedl šašlik. Tedy Viktor pil, já jsem na jeho dače zhruba sto kilometrů od Moskvy degustoval jeho grilované maso. Dobré bylo. Jindy rozšafný padesátník byl ale ve špatné náladě.
„Asi se potom uvidíme na Rudém náměstí. Od podniku jsem dostal nařízeno, abych se zúčastnil Nesmrtelného pluku. Povinně budu muset vzpomínat na svého dědu. To je hloupost,“ říká rozmrzele.
Po vojenské přehlídce centrum Moskvy, jako snad každé větší ruské město, zaplaví vzpomínkový průvod. Účastníci budou uctívat – někteří jako Viktor z povinnosti, aby akce vypadala masově – padlé a přeživší ve druhé světové válce.
Viktor obřadně ponese portrét dědy v mundúru připíchnutý na dřevěné tyčce. A za rok? Za rok po Rudém náměstí mohou jet úplně jiné tanky. A Rusové mohou oslavovat úplně jiné hrdiny. Záleží na tom, co pán Kremlu pronese 9. května z tribuny.
Ruský deník Jiřího Justa
35. díl: Hokejové MS je v Rusku téma, i když na něm nehraje. Režim ví proč (27. května)
34. díl: Dost bylo falešné ruské nadřazenosti, ve Střední Asii už je líp (25. května)
33. díl: K nelibosti režimu se v zemi začíná rozmáhat takový nešvar (23. května)
32. díl: Portrét Rusa podporujícího agresi proti Ukrajině (20. května)
31. díl: Rusům jsou válečné ztráty jedno, malý Aljoša jim zamává (18. května)
30. díl: Putin má prý smrtelnou chorobu, zdravotnictví je v tom nevinně (16. května)
29. díl: Svéráz ruského rybolovu. Ota Pavel by čubrněl (13. května)
28. díl: Ruské hlavy si poradí, jejich YouTube se ale vydal do věčných lovišť (11. května)
27. díl: Co prozradily Putinovy oči (9. května)
26. díl: Ekonomický génius Putin přivedl Rusy ke šmelení s dolary (6. května)
25. díl: Rusové znají „příčinu“ problémů. Všechno svalí na Židy (4. května)
24. díl: Oslavy ruského Vítězství se blíží, zahájí Putin třetí světovou? (2. května)
23. díl: Chlast a svízel. Rusové jedou místo Itálie na dovolenou na Krym (29. dubna)
22. díl: Homofobie tryská z televize, reality show odhaluje ve vile gaye (27. dubna)
21. díl: Národ husitů a nevěří v Boha? I ruská víra je plná paradoxů (25. dubna)
20. díl: Chystá se masírka i pro nejmenší, lekce historické osvěty (22. dubna)
19. díl: Rusové jsou chudší a kape jim z rukou krev (20. dubna)
18. díl: Putin vyvolal u Rusů válečnou schizofrenii (18. dubna)
17. díl: Dýňové latéčko není, sankce se ale Rusku daří obcházet (15. dubna)
16. díl: Sankce doléhají na ruské krásky, Putinova válka z nich dělá zrůdy (13. dubna)
15. díl: Malí ruští práskači donáší na učitele (11. dubna)
14. díl: Na Ukrajinu padají ruské bomby, protože se nechtěla dělit o boršč (8. dubna)
13. díl: O nevděčných Češích a denacifikaci (6. dubna)
12. díl: Masakry civilistů nejsou pro Rusko novinka. Jen svědomí chybí (4. dubna)
11. díl: Ukrajinští uprchlíci. Další oběť ruské propagandy (1. dubna)
10. díl: Jak Putin pomohl Ukrajincům zbavit se ruské identity (30. března)
9. díl: Rusko se za pouhý měsíc ponořilo do totalitní propasti (28. března)
8. díl: Rozjel se medsharing, sdílení léků. Mnohé nejsou k dostání (25. března)
7. díl: Z obchodů mizí cukr, zavání to boomem samohonky (23. března)
6. díl: Lázeňská schizofrenie ruské války na Ukrajině (21. března)
5. díl: Samohana ruskou propagandou (18. března)
4. díl: Rodiče dostali varování. Mluvíte o válce, přijde sociálka (16. března)
3. díl: Tábor za železnou oponou, Putin připravil Rusy o kvalitní oblečení (14. března)
2. díl: Co se teď dá dělat? Všechno je jasné, spadla železná opona (11. března)
1. díl: Zpět do SSSR. Rusové smutní po symbolu západního života (9. března)