Kyjev má dvě možnosti útoku. Melitopol by pro Rusy byl konec, říká analytik

Po stažení Rusů z Chersonu se v posledních dnech napjatě čekalo, jestli přijde další velký ukrajinský útok a kde. V současnosti na frontě probíhá tzv. opotřebovávací válka, která nepřinesla žádné ze stran zásadnější územní zisky.

Tento relativní klid ale může klamat. Ukrajinský bezpečnostní analytik Mychajlo Samus v rozhovoru pro Seznam Zprávy tvrdí, že se ukrajinská armáda aktivně připravuje na další operace.

Na zveřejněné informace se ale nedá spoléhat, upozorňuje Samus, který má sám zkušenosti z armády. „Vojenský informační prostor je i o blafování, zveřejníte jednu informaci a pravda bude úplně někde jinde,“ říká a připomíná předchozí ukrajinské úspěchy. Přesto jmenuje místa, kde by útok mohl proběhnout.

Analytik se v rozhovoru vyjadřuje i k útokům na strategická vojenská letiště na ruském území. Podle Moskvy za nimi stáli Ukrajinci, ale Kyjev se k nim nepřihlásil.

Samus to považuje za strategické mlčení, o viníkovi nemá pochyb. „Role ukrajinských ozbrojených sil je útočit na letiště a nekomentovat to,“ uvedl v rozhovoru, ve kterém analyzuje rovněž kapacity Ukrajiny na další podobné útoky.

Na Ukrajině panuje nyní blátivé až zimní období. Komu toto období nahrává? Podnikne podle vás některá z válčících stran nějakou ofenzivu, nebo postup zamrzne?

I když to tak nevypadá, Ukrajina se velmi aktivně připravuje na útoky ve třech směrech. Jde o sever Luhanské oblasti (Svatove), oblast Melitopolu a levý břeh Dněpru. Vývoj na obou stranách je dynamický.

Ukrajina nyní odráží útoky v okolí Bachmutu. Rusové se naopak snaží eliminovat ukrajinské útoky ve směru na Svatove. Pokud přejde Ukrajina v tomto místě do útoku, tak uvidíme, jak se to tam začne sypat až k Bachmutu. Na sever od Bachmutu to nyní bude velmi dynamické.

V současnosti může fronta působit stabilní dojmem, ale boje jsou nesmírně dynamické po celé její délce, někde více, jinde méně. Jak jste zmínil v otázce, musíme brát v potaz i počasí. Pokud je nevlídné a vy jste v zákopu po pás ve vodě, tak to moc útočné strategii nepomáhá. Ukrajinské útoky jsou založené na rychlosti a mobilitě a bahno tomu nepřispívá.

V Luhanské oblasti i jinde se ale už teploty v noci pohybují pod bodem mrazu a půda začíná být řádně promrzlá. Třeba se mýlím, ale možná ze dne na den uvidíme v některé části fronty pohyb, možná i v luhanském směru.

Ukrajině se povedly v poslední době dvě úspěšné ofenzivy. Může ale v dohledné době své starší úspěchy opakovat?

Ukrajinský úspěch je založen i na tom, že Rusko v boji využívá zastaralou taktiku a za každou cenu chce prolomit frontu. Naše armáda naopak využívá shaping operation (podpůrné operace, pozn. red.), to znamená, že ničí logistické objekty jako sklady, objekty velení (o víkendu Ukrajina hlásila např. útok na velitelství vagnerovců, pozn. red.), shromaždiště vojáků v týlu nepřítele.

Když je tato část operace hotová, připravuje se ofenziva s jasnými instrukcemi, kudy povede. Myslím, že tento postup bude velení nadále praktikovat. Samozřejmě Rusové se snaží na tuto taktiku reagovat, ale není jim to moc platné, protože, jak už jsem zmínil, stále bojují zastaralým způsobem. A když máte zničená velicí střediska, logistiku a chybí vám lidé, tak si tam najdete skulinu, kterou proniknete. Podobnou taktiku se nyní snaží dělat i vagnerovci.

Kde podle vás může Ukrajina zaútočí příště? A má na to kapacity?

V současnosti jsou dva směry, kde ukrajinská armáda může zaútočit. Jde o luhanský směr a melitopolsko-berďanský. Pokud by se povedla ofenziva na Melitopol a Berďansk a vytvořil se koridor až k pobřeží Černého moře, byl by to pro Rusy hřebík do rakve, protože by došlo k odříznutí Krymu a okupační jednotky by měly velký problém v zásobování.

Ale je to samozřejmě na ukrajinském velení, kde se zaútočí. Když se mluvilo o ofenzivě na Cherson, zaútočilo se v Charkovské oblasti. A když se mluvilo o útoku na Luhansk, tak se zase dokončila vojenská operace v Chersonu. Vojenský informační prostor je i o blafování, zveřejníte jednu informaci a pravda bude úplně někde jinde. A jak tuto informační hru Ukrajina rozehraje, už je na velení štábu.

Pokud jde o lidské kapacity, tak se nemalý počet lidí uvolnil z chersonského směru. Zároveň se dokončuje výcvik 10 000 vojáků ve Velké Británii, kteří jsou vycvičeni a vybaveni dle standardů NATO a brzy by se měli vrátit do vlasti. A to už není malý počet dobře vycvičených vojáků.

Co se týče techniky, uvolnila se samozřejmě z Chersonské oblasti, ale důležitější věc je, že se na Ukrajině obnovila výroba střel do děl sovětské výroby.

Další pozitivní věc je renovace vojenské techniky v sousedních státech, v Polsku se opravují děla, v Česku se upravují tanky T-72B pro ukrajinskou armádu a zároveň se řeší obnova výroby střel sovětské munice. A tento proces neustále běží. Samozřejmě neutichají ani dodávky západních zbraní, ať už jde o střely do raketometů HIMARS nebo do děl.

A teď je krásně vidět, že když to srovnáme s květnem nebo červnem, tak měli Rusové dělostřeleckou převahu 10:1 a nyní je to například na bachmutském směru dokonce vyrovnané. Samozřejmě by ukrajinská armáda velmi ocenila dodávky stíhaček a raketových systémů Patriot, ale to už je spíš věc politická než vojenská.

Nedávno se začaly objevovat zprávy, že Rusko dováží překážky proti tankům (tzv. dračí zuby) a malé betonové bunkry do oblastí, kde Rusové očekávají útok. O zakopaných Rusech v Luhanské oblasti mluvil i jeden český dobrovolník. Jak těžké bude pro Ukrajince tyto opevněné linie překonat?

Není náhoda, že zrovna z Německa míří na Ukrajinu ženijní technika, včetně mostů a dalších podpůrných prostředků, aby se tato opevnění narušovala.

Ruské jednotky nadále útočí na město Bachmut. Jaká je tam situace? Ze strategického hlediska získání města Rusům nic nepřinese. Proč o něj tolik stojí?

Máme tu unikátní situaci. Na Ukrajině fungovaly tři vojenské formace - severní, východní a jižní. A jediná, která nebyla zničená a drží směr, je východní. Z taktického hlediska je to úplná hloupost. I kdyby získali Bachmut a šli dál, tak je čekají dobře opevněné oblasti.

Ale pak je tu pohled politický, kdy Putin potřebuje na nejbližší tiskovce říct, že se povedlo získat určité území. Na jednom z jeho posledních veřejných vystoupení jsem zaregistroval, že už nemluvil o vítězství, ale že se podařilo získat celé Azovské moře. Bachmut je důležitý i pro PR vagnerovců, kteří v oblasti operují a mohou tvrdit, že se všude ustupuje, ale v jejich směru je tomu naopak.

Jak ukazují data, která získala ukrajinská armáda z tabletu ruského důstojníka, vagnerovci používají malé úderné skupiny pěchoty, které útočí na ukrajinské pozice a velitel je sleduje z větší vzdálenosti z dronů. Pokud se tyto jednotky dostanou pod těžkou palbu, nemají možnost ustoupit. Objevily se totiž zprávy, že je zastřelí vlastní lidé. Útočící muži jsou tak doslova „potravou pro děla“. Často pak dochází k boji muž proti muži.

Průšvih je, že jejich velení posílá tyto jednotky ve vlnách, protože pro ně lidské životy nic neznamenají a berou je jen jako spotřební zboží. Na tyto vlny reaguje naše dělostřelectvo, které ale zároveň odhalí svoje pozice a dostává se pod palbu ruských děl. Proto jsou tam tak těžké boje a vidíme ty drastické záběry z polních nemocnic.

Prohlédněte si fotoreportáž z nemocnice v první linii nedaleko Bachmutu. Upozorňujeme, že součástí jsou i syrové snímky.

A proč drží Ukrajina Bachmut i za cenu těžkých ztrát? Je to kvůli případné ofenzivě v oblasti Svatove - Kreminna. Pokud udrží Bachmut a povedla by se daná ofenziva, tak padá celá fronta.

Pokud by Ukrajina město ztratila, musela by přesunout jednotky ze severu a celý proces by se zabrzdil. Proto se město chrání, aby mohlo dojít k útoku na severu země.

Vypadá to, že největší zájem na dobytí města má zakladatel vagnerovců Jevgenij Prigožin, aby ukázal, že jeho soukromá armáda je lepší než armáda ruského státu, a posílil své mocenské postavení v okolí Putina. Zároveň to působí, že vagnerovci fungují nezávisle na ruském velení.

Ano, jde tam o politický vliv. Oni mají svoje vojenská pravidla a svoji techniku. Nějaká koordinace s ruským velením tam je. To znamená, že se dohodnou, jaký kdo má sektor na starosti a pak fungují nezávisle. V ruské armádě by nedošlo k popravě kladivem, jako jsme to nedávno viděli.

Minulý týden se stala terčem útoku ruská letiště. Můžeme mluvit o tom, že za útoky stojí ukrajinské drony? Proč se podle vás Kyjev k útokům na ruském území nehlásí?

Role ukrajinských ozbrojených sil je útočit na letiště a nekomentovat to. Za mě je tento přístup správný, že se zdržují jakýkoliv vyjádření. Zároveň je zajímavé sledovat, jaké Rusko vypouští scénáře o tom, co se stalo. Pokud vypustí, že útok byl proveden Tupolevem Tu-141, strojem, který Rusové dokonale znají, který proletí stovky kilometrů a zasáhne strategické letiště, mají Rusové velký problém s protileteckou obranou.

A jak si vysvětlujete, že si útoku Rusové nevšimli? Obě letiště jsou totiž stovky kilometrů od ukrajinských hranic.

Rusové využívají strategické rakety k ničení ukrajinské infrastruktury a tyto sofistikované rakety jim docházejí. Víc se vystřelí a míň vyrobí. Oni neničí armádu, ale civilní cíle.

Zároveň využívají na Ukrajině protivzdušné komplexy, jako je například S-300 (ruský protiletadlový systém dlouhého dosahu, pozn. red.) k ničení pozemních cílů místo toho, aby chránily ruský vzdušný prostor. Oni je postahovali z různých míst a teď tam reálně chybí. Ukrajinské velení má od svých západních partnerů informace, kde má Rusko rozmístěné systémy. A vy pak můžete naplánovat ideální cestu k dosažení daného cíle. Ale jsou to samozřejmě jenom hypotézy.

O jakou zbraň mohlo jít? New York Times připomíná, že v říjnu státem vlastněná ukrajinská zbrojařská firma Ukroboronprom uvedla, že „dokončuje vývoj“ dronu schopného nést bojovou hlavici o hmotnosti 75 kilogramů s doletem asi tisíc kilometrů.  Mohl to být tento stroj?

Možná. Ukrajina má s výrobou dronů zkušenosti od sedmdesátých let. V Charkově se dělaly řídicí jednotky, Antonov řešil konstrukci a Motorsič dělal motory. Do roku 2014 nebylo dané téma tolik aktuální i kvůli korupci, rozkrádání a nesoustředily se tam technologie, mozky a peníze.

A jak jsou podle vás ty útoky na letiště významné? Má Ukrajina kapacitu je zopakovat?

Ty (zničené ruské) strategické bombardéry jsou unikátní v tom, že už se nevyrábí a nedají vyrobit. Paradox je, že část těch bombardérů a raket, které nosí, Ukrajina v roce 1998 předala Rusku. Takže Ukrajina de facto ničí svoje věci.

Opakovaně se řeší, kolik daný bombardér stojí a vyčíslují se škody, ale důležité je především, že to oslabuje nepřítele. Poškození strategických bombardérů se hodí i dalším sousedům Ruska.

Kapacity zopakovat útok Ukrajina má. Na íránském scénáři je vidět, že se dá levně vyrobit hodně dronů. Takže ty kapacity tady jsou. A někdy je efektivita lepší než u raket s plochou dráhou.