Rusku pořádně zatopily už v Afghánistánu. Jak Ukrajině pomůžou Stingery?

„Jakmile se dostanou do hry, mohou změnit její pravidla,“ řekl o protiletadlovém přenosném raketovém systému Stinger americký veterán a vedoucí think tanku Institut pro studium války Jim Dubik pro Army Times. Tyto zbraně podle něj sice Rusku nemůžou sebrat leteckou převahu jako takovou, zamezí ale tomu, aby ruská letadla a vrtulníky měly na obloze volný pohyb, což „ztenčí možnosti Ruska provádět řadu operací a posílí tak schopnost Ukrajiny bránit se“.

To je v krátkosti hlavní důvod, proč se o v USA vyvinutých Stingerech vedle protitankových raketových kompletů Javelin mluví jako o nejdůležitější zbrani, kterou Západ Ukrajině bránící se ruské invazi dosud poskytuje.

Od úterka to navíc platí dvojnásob, protože se definitivně potvrdilo, že nedávný slib šéfa evropské demokracie Josepa Borrella o poskytnutí stíhaček zeměmi EU byl mimo realitu a Ukrajina s nejvyšší pravděpodobností nedostane jediný stíhací letoun. Jsou to tedy právě především přenosné protiletadlové komplety země-vzduch, které budou ruským pilotům znepříjemňovat či přímo brát životy.

Stingery jsou jedním z řady druhů raketových kompletů označovaných zkratkou MANPADS (Man-portable air-defense systems). To ostatně přesně vystihuje, v čem tento druh zbraně vyniká – člověk ji unese v ruce a odpalem z ramene může zlikvidovat vzdušný cíl. Kromě toho, že je tato zbraň ve srovnání s většími raketovými systémy nenáročná na přemísťování, je i podstatně nenápadnější, levnější a snáz se ovládá. To z takzvaných manpadů už desítky let dělá obávanou zbraň, kterou využívají profesionální armády i guerillové oddíly po celém světě.

A právě Stingery v této kategorii patří mezi nejlepší zboží. Spojené státy je začaly vyvíjet už v 70. letech a existuje jich víc druhů lišících se v jednotlivých parametrech jako je třeba dolet rakety. Novější verze mají také sofistikovanější zaměřovací systémy. Základ je ale víceméně u všech stejný.

Zaměřování cílů na obloze funguje na principu pasivního infračerveného navádění. To znamená, že vypálená raketa jde za zdrojem infračerveného záření (a tím pádem i tepla, kvůli čemuž se takovým zbraním v angličtině říká heat-seekers).

Raketa z kompletu nejprve vyletí do vzdálenosti několika metrů neaktivní, načež se v bezpečné vzdálenosti od střelce zažehne a následně rozletí více než dvojnásobkem rychlosti zvuku.

Sestřelit může různé cíle na obloze včetně vrtulníků, letadel a dronů (efektivita proti moderním stíhačkám je diskutabilní). Platí to ale pouze v případě, že jsou cíle relativně nízko. Různé verze mají různou maximální výšku doletu, nejvíc by ale měla raketa docílit výšky asi do necelých čtyř kilometrů a celkový dostřel (tedy vzdálenost, jakou může raketa urazit) je ještě vyšší.

Vystřelit z kompletu dokáže i jediný voják, v ideálním případě má ale po ruce ještě jednoho asistujícího spolubojovníka. Obrázek o tom, jak to v praxi vypadá, si lze udělat ze zhlédnutí některého z mnoha videí z vojenských cvičení volně dostupných na internetu.

V odkazu níže si můžete poslechnout i poměrně detailní návod k použití přímo od amerického vojáka. Ten ve videu ukazuje, že je potřeba nejprve vložit kapsli, která zařízení dodá energii a zároveň zajistí chlazení. Následuje manuální zamíření na cíl a spuštění naváděcího systému. Že je cíl zaměřen, se střelec dozví zvukovým signálem doprovázeným vibrací madla, které má přiložené ke tváři pro případ, že kvůli velkému hluku nebude nic slyšet.

Vypálená raketa následně může být poměrně snadno zmatena obrannými systémy, jako jsou například fléry, což ostatně už v akci předvedly ruské vrtulníky při útoku na letiště Hostomel u Kyjeva na úplném začátku invaze. Ukrajincům se tam ale, jak ukazuje další video níže, dařilo přenosnými protiletadlovými komplety ruské stroje i zasahovat.

Podle článku australského média 9news, který analyzuje možný efekt vyzbrojení Ukrajiny Stingery a připomíná jejich roli v sovětsko-afghánské válce, efektivitu této zbraně snižuje i tma.

Vyčíslit přesně účinnost Stingerů ve smyslu kolik procent střel zasáhne cíl, není dost dobře možné. O šanci na zásah rozhoduje mnoho faktorů, počínaje tím, po čem se střílí přes výcvik střelce až po zmiňovanou viditelnost. Představa, že za každou raketou, kterou Ukrajina dostane a v obraně použije, bude jeden zlikvidovaný ruský letoun nebo vrtulník, je naivní.

Oznámení o dodávkách zbraní včetně raket Stinger Ukrajině probouzí vzpomínky sovětskou válku v Afghánistánu.

Tam totiž americké Stingery značně přispěly k vyhnání Sovětů afghánskými rebely a jak píší 9news, podle některých analytiků byly dokonce hlavním důvodem, proč Sověti po deseti letech na konci 80. let z Afghánistánu odešli.

Protiletecké raketové komplety tehdy mudžáhidům skrytě poskytla CIA asi tři roky před koncem války. O jejich roli a efektivitě se dodnes vedou debaty, 9news píše, že podle odhadů se už po třech měsících od dodání zbraní rebelům dařilo sestřelovat jeden sovětský stroj denně, jiné odhady uvádí, že Stingery zapříčinily víc než polovinu ztrát sovětské letecké techniky, z jejíhož arzenálu za dobu trvání celého konfliktu ubylo asi 450 letadel a helikoptér.

Zda by Stingery mohly na Ukrajině sehrát podobnou roli, se podle australského odborníka na bezpečnostní hrozby související s terorismem a povstaleckými vzpourami Allana Orra nedá říct.

„Všichni si myslí, že tady máme znovu Afghánistán, že jim dáme Stingery a všechno bude dobré. Pravdou ale je, že nevíme, jak budou efektivní,“ řekl Orr, podle kterého pomoc Západu může nakonec být příliš malá a opožděná.

Orr také upozornil, že i pokud se Ukrajině podaří potenciál této zbraně naplno využít, jako se to povedlo v Afghánistánu, nemusí to pro ni dopadnout dobře. Moskva má totiž podle něj ještě velké možnosti, jak konflikt eskalovat. Prezident Vladimir Putin podle Orra v případě, že všechno ostatní selže, může přejít k opravdu masivnímu bombardování a ostřelování raketami, což už se mimochodem soudě podle posledních zpráv zřejmě začíná dít.

Bezpečnostní experti také upozorňují, že dodávky zbraní slíbené v posledních dnech mnoha státy představují velkou logistickou výzvu, která se každou hodinou může dramaticky prohloubit.

Podrobněji to v článku rozebírá například Deutsche Welle, které odborník na bezpečnost Gustav Gressel řekl, že pokud Rusko zná cesty, kudy dodávky putují, můžou se stát snadným cílem stíhaček.

Letecká doprava na Ukrajinu přímo z dárcovských zemí je samozřejmě nemyslitelná, a proto se podle německé veřejnoprávní sítě všechny zaslané zbraně hromadí na polské hranici, odkud se musejí převážet po zemi. Nejvíc potřeba jsou přitom ve stovky kilometrů vzdálených a postupem času stále méně stabilních východních oblastech. Například vzdálenost z polské hranice do Kyjeva přesahuje (za předpokladu, že jsou všechny cesty průjezdné) 600 kilometrů, což není o moc méně než třeba z Prahy až na západ Ukrajiny.

Kolik dodávek už na místo určení dorazilo a kolik ještě ne, není jasné. Jisté je jen to, že s přibývajícím časem se zvyšuje riziko odříznutí některých oblastí ruskými vojsky.

Kolik raket Stinger západní státy Ukrajině posílají, nejde s přesností říct.

Jako první je už v lednu slíbily po svolení Spojenými státy poslat Lotyšsko a Litva. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová navíc v půlce února dodala, že její země zároveň zvyšuje i počet litevských instruktorů, kteří měli učit Ukrajince se zbraněmi zacházet.

Po začátku invaze oznámilo zásilku 200 raket Stinger i Nizozemsko, 500 jich nabídlo Německo a neznámo kolik Spojené státy. Ve středu večer americkými médii proběhla informace, že podle anonymních zdrojů první várka 200 kusů na Ukrajinu dorazila v pondělí.

Některé další státy, které se k dodávkám zbraní přidaly, ani neupřesnily, co přesně posílají.

Kromě Stingerů by Ukrajina měla mít k dispozici i neznámý počet nejnovějších polských MANPAD kompletů Piorun, které Varšava slíbila poslat na začátku února. Už předtím měli Ukrajinci ve výzbroji mít i nějaké starší ruské rakety Igla.

Ve druhé polovině týdne se ještě jednou ozvalo Německo s tím, že chce Ukrajině poslat až 2 700 původem sovětských manpadů Strela, které měla ve výzbroji armáda NDR. Starší protiletecké rakety poslalo podle zjištění serveru Aktuálně i Česko.

Omezeně se dá k sestřelování vzdušných cílů použít i protitanková střela Javelin a samozřejmě celá řada dalších zbraní.