Článek
Spojené státy již dostaly od Ruska reakci na svoje návrhy, které se týkají vyjednávání o bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny a v Evropě. Zahraničním agenturám to dnes řekl nejmenovaný vysoký americký činitel.
Moskva podle kopie dopisu citovaného ruskými agenturami opakuje svoje požadavky na stažení sil Severoatlantické aliance ze střední a východní Evropy a znovu chce záruky toho, že Ukrajině nebude umožněno vstoupit do NATO. Pokud nedostane závazné záruky, hrozí Rusko opatřeními „vojensko-technického charakteru“.
Moskva na konci loňského roku společně s posilováním své vojenské přítomnosti u hranic Ukrajiny vznesla vůči NATO a Spojeným státům bezpečnostní požadavky, zejména žádala záruky, že se aliance nebude dál rozšiřovat na východ a především nepřijme Ukrajinu. Západní země varují, že se Moskva připravuje na invazi svého souseda. Rusko to popírá.
USA 26. ledna odeslaly do Moskvy v odpovědi svoje vlastní návrhy. Podle dřívějších informací se domáhaly stažení ruských sil z Krymu, východní Ukrajiny, Moldavska a separatistických provincií Gruzie.
Washington současně odmítl některé ze základních požadavků Ruska, zejména co se týče jeho veta na možné rozšiřování NATO. Americká a alianční odpověď na ruské požadavky bezpečnostních záruk nabízela jednání o konkrétních způsobech zvýšení vzájemné důvěry.
Moskva ve čtvrteční odpovědi tvrdí, že Rusko nemá v plánu „vtrhnout na Ukrajinu“. Zároveň ale opět varuje, že bude muset přijmout blíže neupřesněná vojenská opatření, pokud Západ její návrhy zavrhne.
„Rusko bude nuceno reagovat, a to i realizací opatření vojensko-technického charakteru,“ varuje pro případ odmítnutí ruských návrhů dnešní reakce Moskvy, která má podobu asi desetistránkového dokumentu.
Dokument, předaný americkému velvyslanci Johnu Sullivanovi, vyjadřuje podle ruských médií politování, že Washington neodpověděl „konstruktivně“ na ruský návrh dohody o bezpečnostních zárukách z konce loňského roku.
Americký prezident Joe Biden mezitím uvedl, že k ruské invazi by mohlo dojít v příštích několika dnech. „Každý náznak, který máme, ukazuje, že (Rusové) jsou připraveni zaútočit na Ukrajinu. Mám tušení, že se to stane v příštích několika dnech,“ dodal Biden. Podle agentury AP nemá Biden v nejbližších dnech v plánu hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Situace se ve čtvrtek ještě více vyostřila. Ruská federace totiž vyhostila zástupce amerického velvyslance Bartleho Gormana. „Rusko vyhostilo zástupce vedoucího mise v Rusku. Gorman byl po velvyslanci (Johnu Sullivanovi) druhým nejvýznamnějším pracovníkem na americké ambasádě v Moskvě a klíčovým členem vysokého vedení ambasády,“ uvedl pro agenturu RIA Novosti mluvčí diplomatické mise v Moskvě Jason Rebholtz.
Podle americké diplomacie se jednalo o krok, který americká strana nevyprovokovala a označila ho za „nepodložený“. Ministerstvo zahraničí zvažuje, jak zareaguje, uvedla agentura AFP.
Podle Moskvy je politováníhodné, že se USA nezřekly dalšího rozšiřování NATO, ani se nezaručily, že Ukrajina a Gruzie nebudou přijaty do aliance, ani nepřistoupily na návrat vojenských možností a alianční infrastruktury do stavu roku 1997, kdy Rusko a NATO podepsaly základní úmluvu o spolupráci. Česká republika se členskou zemí aliance stala v roce 1999 společně s Polskem a Maďarskem, Slovensko je členem NATO od roku 2004.
