Rusko zažívá „odliv mozků“. Od začátku války odešly desítky tisíc lidí

Po ruské invazi na Ukrajinu západní země zavedly vlnu sankcí, které Rusko izolovaly a finančně omezily. Zahraniční vlády dokonce nechávají Rusy v izolaci i fyzicky. Nejméně 33 zahraničních leteckých společností přestalo létat do Ruska a většina evropských zemí zakázala ruským letadlům vstup do svého vzdušného prostoru.

Jevgenij Ljamin před gruzínským parlamentem nakládal krabice s oblečením a potravinovými balíčky do čekajícího kamionu směřujícího na Ukrajinu. Je jedním z více než 25 tisíců Rusů, kteří od začátku ruské invaze na Ukrajinu dorazili do Gruzie. Jeho příběh popsala britská BBC.

Na klopě Jevgenijova kabátu je připevněna modro-žlutá stuha, barvy ukrajinské vlajky. Právě kvůli těmto stuhám byl zatčen na protiválečném protestu v Rusku, a to jen den poté, co Rusko zahájilo válku proti Ukrajině.

„Pochopil jsem, že nejlepším způsobem, jak se postavit proti Putinovu režimu, by byla moje emigrace z Ruska,“ říká třiadvacetiletý absolvent politologie. „Je mou povinností udělat vše, co mohu, abych Ukrajincům pomohl.“

Lidé z Ruska často míří do zemí, kam jsou lety stále povoleny a kde po nich nejsou vyžadována víza. BBC jako příklad uvedla například Turecko, střední Asii a jižní Kavkaz. Mnozí z nich uprchli do Arménie.

Podle odhadu jednoho ruského ekonoma opustilo od začátku války svou zemi až 200 tisíc Rusů. Sankce vedly k prudkému nárůstu cen letenek. „Jednosměrný let do Istanbulu nás s manželem stál víc, než je náš společný měsíční příjem,“ řekla pro BBC ruská občanka Anja, která si nepřála uvést své příjmení.

Rozhodující okamžik pro ni nastal s novým zákonem o „státní zradě“, který v Rusku vstoupil v platnost. Každému, kdo vyjádří podporu Ukrajině, hrozí až dvacetileté vězení a Anja se domnívala, že by se mohla stát terčem pronásledování.

„Strach ze zavřených hranic, politických represí a nucené vojenské služby máme v DNA. Vzpomínám si, jak mi babička vyprávěla o tom, v jakém strachu žili za Stalina, a teď to zažíváme my,“ uvedla.

Mnoho nových emigrantů jsou odborníci z technologického průmyslu, kteří mohou pracovat na dálku. „Jediný způsob, jak můžeme protestovat, je opustit zemi, vzít si s sebou naše dovednosti a peníze. Téměř všichni z našeho okruhu se rozhodli podobně,“ řekl vývojář videoher, který nyní žije v Tbilisi a který neuvedl své jméno.

„Myslí si, že utíkáme z Ruska, protože tam už nefunguje Apple Pay. Neutíkáme kvůli pohodlí, přišli jsme tam o všechno, jsme v podstatě uprchlíci. Putinova geopolitika nám zničila životy,“ postěžoval si.

Většina lidí, které zná, nesouhlasí s ruskou politikou a nyní vědí, že jakýkoli protest bude násilně potlačen. Gruzínské hlavní město plánuje opustit, protože se zde necítí vítán. Objevují se například zprávy o tom, že hostitelé skrze společnost Airbnb odmítají pronajímat své nemovitosti ruským a běloruským občanům.

„Rusy a Bělorusy nepřijímám. Nemáte čas dovolené – povstaňte proti svým zkorumpovaným vládám,“ řekl jeden z hostitelů běloruskému páru, který se o svou emailovou konverzaci podělil s BBC.

Na cestu se vydávají i Bělorusové, kteří utíkají před represemi a západními sankcemi uvalenými na vládu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka za spolupráci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Kristina a Nikita, IT specialisté z běloruského hlavního města Minsku, se v Tbilisi zaregistrovali jako živnostníci. To jim umožní otevřít si gruzínské bankovní účty.

„Nepodporujeme naše vlády, což je zřejmé, proto jsme utekli. Chceme tu být v bezpečí. Ale jsme šikanováni jen kvůli naší národnosti, musím skrývat svou zemi původu, necítím se dobře, když se mě lidé ptají, odkud jsem,“ řekla Kristina.

Po začátku války se v Tbilisi konaly jedny z největších shromáždění na podporu Ukrajiny. Nedávný průzkum ukázal, že 87 procent Gruzínců považuje válku na Ukrajině za svou vlastní válku s Ruskem. Mnozí Gruzínci jsou však z přílivu Rusů znepokojeni. Je to necelých 14 let, co Rusko napadlo Gruzii.

Někteří se obávají, že by prezident Putin mohl tvrdit, že ruští občané v zahraničí potřebují ochranu. To totiž byla záminka, kterou v roce 2008 ospravedlnil vyslání vojáků do separatistického gruzínského regionu Jižní Osetie. Do dnešního dne zůstává 20 procent gruzínského území pod ruskou okupací, připomíná BBC.

Technologický podnikatel Lev Kalašnikov si však myslí, že Gruzie bude mít prospěch z toho, co podle něj představuje největší odliv mozků v novodobé historii Ruska.

Ekonomové oslovení serverem Business Insider (BI) uvedli, že vojenská akce Ruska proti Ukrajině – a následné západní sankce – tento problém dlouhodobě zhorší. Tzv. odliv mozků neboli odliv lidského kapitálů podle BI pravděpodobně dramaticky zvrátí ekonomický pokrok země z posledních let.

„V dlouhodobém horizontu může být odliv mozků pro Rusko nejdůležitějším problémem, pokud jde o jeho ekonomickou budoucnost,“ uvedl pro server profesor ekonomie na Pensylvánské univerzitě Nikolaj Rousanov.

Je to problém, který Rusko trápí už léta. „Odliv mozků“ je masová emigrace vysoce kvalifikovaných a vzdělaných občanů do nových regionů, v případě Ruska zejména do jihovýchodní Asie, východní Evropy a USA.

Od doby, kdy se Vladimir Putin stal prezidentem, do roku 2019 opustily Rusko až 2 miliony lidí, z nichž mnozí jsou podnikatelé, kreativci a akademici. Uvedl to think tank Atlantic Council, který se zabývá mezinárodními vztahy.

Nejde o to, zda lidé chtějí z Ruska odejít, řekl pro BI profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles Oleg Itskhoki.

„Jde o to, kdy to udělají – a zda mohou. Lidé chtějí hromadně odejít již nyní, ale v důsledku sankcí dochází k přísným omezením mobility. Ve skutečnosti nebudou moci odejít všichni, kteří chtějí, i když se o to nyní snaží více Rusů,“ dodal.